Defův vypečený blog

Jak si vyridit cesky rodny list v Anglii

2010-01-20T07:47:00.000-08:00

Tak a dalsi pokracovani serialu s tematy, ktera by mohla nekoho zajimat. Tentokrat se zamerim na to, jak ziskat cesky rodny list pro dite narozene v Anglii (UK).

Prvne - neni to nic levneho (kazda sranda neco stoji) a nejde jen o penize, casu na tom take nechate pozehnane.

Takze zacnu v situaci, kdy jste konecne z nemocnice doma a mate s sebou jen prcka, bounty pack (dekujeme vrele Asde) a tzv. cervenou knizku (kam si kazdy zdravotnik poznamenava co se prckovi prihodilo).

Krok 1 - ziskat anglicky rodny list. Podle zakona se musi kazde dite narozene v Anglii zaregistrovat (do 6 tydnu). Z nemocnice byste meli dostat kontakt na register office, ktery obsahuje i informace o diteti. Takze si do officu zavolejte a sjednejte si schuzku.
Ve smluveny cas se dostavte (dite nemusi byt pritomne) a dodejte urednikovi vsechny informace - tedy jmeno ditete a datum narozeni, jmeno, adresa a zamestnani otce a matky. Pokud by snad rodice nebyli sezdani, pak se musi dostavit otec i matka, v pripade sezdaneho paru pak staci otec, nebo matka.
Za par minut je vse vyrizeno a v tom okamziku se musite ozvat, protoze standartne dostanete short birth certificate, coz je dost napr. na zadost o child benefit, ale neni to dost na cesky rodny list. Takze si pozadejte o full birth certificate, nejlepe ve dvou kopiich (pro strycka prihodu). Poplatek je tusim £4 za full birth certificate.

Krok 2 - Legalizace anglickeho rodneho listu. Neni to tak hrozne, jak se to muze zdat. Cely navod je zde. V zasade musite skocit na postu a koupit postovni poukazku (postal order) v hodnote rovnajici se £28 za kazdy dokument + £6 za postovne (v pripade jednoho rodneho listu to dela £34) splatny pro Foreign & Commonwealth Office.
Nasledne vyplnete tento formular. Vezmete obalku a napiste na ni svoji adresu. To vse (birth certificate, zpatecni obalku, postal order) dejte do obalky a odeslete na "The Legalisation Office, Norfolk House (West), 437 Silbury Boulevard, Milton Keynes, MK9 2AH".
Mensi poznamka - pokud si na zpatecni obalku date svoji znamku, pak nemusite platit onech £6 postovneho.

Za par dni vam prijde zmuchlany, ale apostilovany rodny list :-)

Krok 3 - Vytisknete a vyplnite tyto dokumenty: 1,3,4,5 a 6. Prelozte si rodny list i s apostilou! Na ambasade maji sablonu, mozna je dobre si tam zavolat a zkusit je presvedcit, aby vam ji poslali - usetri to dost casu a zbytecnych dohadu, jak co prelozit, aby to bylo spravne.

Krok 4 - Objednejte si schuzku na ambasade. Staci napsat mail na ceskou ambasadu a pozadat o schuzku. Cekaci doby uz jsou lepsi nez to byvalo, ale je treba pocitat s nekolika tydny.

Krok 5 - Dostavit se na ambasadu. Urednik tam s vama projde vsechny doklady, overi, ze je vsechno v poradku a necha vas napsat si upominkovou pohlednici. Na ni si napisete svoji adresu a amabasada vam jim posle v okamziku, kdy z CR obdrzi rodny list.

Krok 6 - Vyzvednuti. Po te, co jste obdrzeli pohled (od sebe :-)) si znovu sjednejte schuzku na ambasade (pouzijte stejny email). Dostavte se v dany cas a zaplatte poplatek £10. Mate jiz v ruce rodny list. S nim jiz lze zazadat o zapsani ditete do pasu (po objednani - poplatek £7 - doporucuji to vzit smahem - tedy objednat se na vydani rodneho listu a zapsani ditete v jeden okamzik), nebo zazadat o pas, coz je jina kapitola (osobne nevidim duvod, proc by nekdo chtel pas pro dite - stejne prcka samotneho nikam nepustite :-))

Co dal? - s rodnym listem lze zadat treba o porodne a podobne veci - dle vasi fantazie. V soucasne dobe resime, jestli mame narok na rodicovksy prispevek a budu informavat, jak se to vyvine. - Takze pro zajimavost prave (26/04/2010) nam prisel dopis, ze nam byl schvalen rodicovsky prispevek. Chteli po nas NINo a doklad, ze zijeme v UK (plus prohlaseni, ze v UK nepobirame rodicobsky prispevek - child benefit je v poradku, muzeme ho pobirat, je to jina davka).

Doufam, ze tenhle pripevek dava smysl. Jinak pro orientaci. Nas prcek se narodil 10/08/2009, krok 4 jsme provedli 28/08/2009, schuzku jsme meli 16/10/2009 a rodny list si vyzvedli 25/01/2010. To jen abyste meli ramcovou predstavu, kdy napr. budete moct vyrazit s ditetem do CR.

Hodne stesti!

Ondra

PS: a jeste diky Belousovi jak vypada sablona prekladu apostily a rodneho listu:

Rekapitulace roku 2009

2009-12-31T05:09:00.000-08:00

Takze co se letos stalo? Prvne, nebyl moc cas psat prispevky. Za druhe, rok byl zcela jiny nez rok 2008. Za dalsi, to neznamena, ze byl mene zajimavy!

Rok 2008 jsme koncili s tim, ze jsme byli vsude mozne po svete a hlavne s vedomim (i kdyz jsme to nikde nerikali), ze je Erika tehotna. Takze do dalsiho roku, roku 2009, jsme vstupovali s tim, ze jsme jeste stale meli zabookovanou dovolenou na Sri Lance a plany na dalsi cestovatelske orgie. Prvni vec, kterou jsme tedy udelali bylo zruseni dovolene. Misto toho jsme naplanovali jinou akci - svatbu. I kdyz to bylo vcelku riskantni (skrze pokrocile tehotenstvi), datum jsme stanovili na 6.6.2009. Termin v kvetnu nebyl a duben nam prisel moc brzo.

Mezi tim jsme si uzili mnoho pernych chvil, jelikoz tehotenstvi neprobihalo zcela optimalne. Ale nakonec se vsechno v dobre obratilo. Opravdu se svatba konala 6.6.2009 a hlavne, svet se nam zmenil 10.8.2009. Toho dne v se v 10:47 narodil kluk jako buk, Oswald "Ozzy" Linek.

Porod probehl podle me dobre (Erika mela kontrakce rekneme nekdy od 22:00 predchoziho dne), takze to netrvalo moc dlouho.
Do porodnice jsme dorazili pred sestou rano, takze vlastne do porodu jsme tam stravili 5 hodin. Hned druhy den vecer nas propustili a zacala faze zvykani si na nove povinnosti, uceni se novym vecem atd. To bych rekl, ze jsme nakonec dobre zvladli, a tak se k nam podivala cela rada navstev. Hned z kraje prijel dedecek Jirka "Kozel" Neumann s Milou (ty se pro zajimavost stavili dvakrat), Jirka pak jeste z babickou, dale babicka Miluska s prababickou, teticka Peticka s rodinkou a nakonec babicka Liba s tetickou Luckou. Takze to bylo celkem zajimave :-)
Porad se neco delo a i kdyz se zrovna nic moc nedelo, Ozzy se vzdy postaral, abychom se nenudili :-)
Ted je Ozzym 4 a pul mesice a zacina s nim byt opravdu legrace. Zmenil barvu vlasu i oci, narostl, zacal vydavat ruzne zvuky a v poslednich dnech jiz zacina nabyvat motorickych dovednosti (umi se sem tam pretocit - i kdyz je to spis nahoda).

Nejake plany na pristi rok?
V zasade bychom se chteli stavit zase my v CR. Od svatby jsme tam nebyli (slo spis o to, ze Ozzy nema pas, a aby mohl mit pas potrebuje cesky rodny list a ten zrovna ted dorazil na ambasadu, takze si ho brzy vyzvedneme), takze by bylo na case.
Plan je prijet na velikonoce, tedy konec brezna, zacatek dubna, a stravit tam dva tydny.

Dale bychom radi nejakou tu dovolenou, ale to se uvidi. Samozrejme Ozzy bude priorita, takze se bude vse tocit hlavne kolem neho - jak Ozzy poruci (nebo umozni), tak take udelame.
A na zaver muj postrani projekt - zajimavosti ze Severni Korei. Musite omluvit snizenou kvalitu zapisu (tech preklepu je tam az hanba, ale co se da delat).

Tudiz, mejte se vsichni moc krasne, dekujeme za navstevy, prani a darecky a tesime se na shledani v pristim roce.

Ondrasek + Erasek + Ozzy

Exekutor

2009-12-31T04:51:00.000-08:00

Takze po velmi velmi dlouhe dobe jeden prispevek. Aneb co se nestalo.

Takze si predstavte, ze si sedite doma a nejednou nekdo zazvoni. Otevrete (prirozene) a z navstevy se vyklube exekutor. To se stalo nam.

Erika byla doma s Ozzym a najednou, nahodou zvonek. Otevrela a exekutor.
Melo to nekolik hacku. Prvne, anglicky se exekutor rekne bailiff a jelikoz Erika nemela s exekutorama zkusenost, tak to nevedela, tudiz pustila exekutora dovnitr. Ten ji rekl, ze dluzime penize, a ze je jde vybrat. Erika se ho optala, jestli je to kvuli nasemu pobytu v Houslow na Prince Regent Road a exekutor, patrne ji prilis nerozumel, nebo spise rozumet nechtel, rekl, ze ano.
Nasledne se Erice podarilo sehnat me po telefonu a dal jsem se s exekutorem do reci. Ten mi rekl, ze ma papir, ze ma od nas vybrat £450. Okamzite jsem volal do Hounslow a ptal jsem se, co jim dluzime a za co. K memu prekvapeni mi rekli, ze jim nic nedluzime, a ze zadneho exekutora neposlali. To me udivilo a hned jsem volal exekutora zpatky.
Ten mi rekl, ze se nejedna o Hounslow, ale o Bridgend - to je mesto ve Walesu, kde jsme nikdy nebyli a ani o nem nikdy neslyseli. Rekl jsem tedy exekutorovi, ze to musi byt omyl, ze Bridgend nezname, ale on trval na tom, ze musime zaplatit.
Zeptal jsem se, kdo ze to vlastne dluzi a bylo mi receno, ze nejaka Lynette Mutopo.
Odpovedel jsem, ze nikoho takoveho nezname a rozhodne nikdo takovy na nasi adrese nebydli. On mi rekl, ze Erika je ve skutecnosti onou osobou, jen si zmenila jmeno.
Rekl jsem, ze je to nesmysl, ze Eriku znam nejaky ten rok, a ze si jsem jistej, ze se nikdy takhle nejmenovala. Exekutor byl neodbytnej a hlavne uz zacal zabavovat zarizeni. Tak jsme nakonec zaplatili, aby byl klid.

Samozrejme tim pribeh nekonci.
Okamzite jsem volal po vsech certech, ale vec se mi nepodarilo vyridit. Jak v Bridgendu, tak ve spolecnosti, pro kterou exekutor pracoval, nebyl nikdo, kdo by mi byl schopen pomoci. Nakonec jsem vecer volal policii a svoji banku, aby zastavili platbu, ale to nezafungovalo.
Stesti se na nas obratilo az dalsi pondeli, lepe receno utery. To jsem jiz totiz stacil poslat stiznosti na vsechny strany, dolozene kopiemi vsech moznych dokladu.
Prvne mi z Bridgendu potvrdili, ze se opravdu jednalo o omyl. Nasledne i exekutorska firma uznala omyl a prislibila navraceni penez.
Po ruznem zdrzovani ze strany exekutoru nakonec obnos vratili - tedy asi za 14 dni.

Z Bridgendu nam prisel dopis, ze se nam omlouvaji, ale podle nich chybu neudelali, nebot si pry adresu overili.

V soucasne dobe tedy cekame na vyjadreni od exekutoru. Ty mi volali tesne pred vanocemi, ze nejsou schopni behem svatku vec prosetrit, ale ze se na to podivaji jak to jen bude mozne. Tento posledni hovor s nimi byl uz uplne v jinem duchu. Naprosto bylo jasne, ze si uvedomuji, ze jsou v pruseru a chovali se uplne jinak. Jiz zadne nadrazene chovani, ale uctivost a ochota. Tak uvidime, kam se dostaneme :-)

Rozhodne budu informovat o dalsim postupu. Je to fakt zajimave. A ponauceni. Uz i Erika vi moc dobre, co to znamena slovo bailiff, a ze pokud se toto slovo ozve, ze ma zavrit dvere na petlici a neotevirat, ani nahodou.

Takze asi tak :-)

Jak jsem byl u zubare

2009-09-18T04:49:00.000-07:00

Takze v ramci akce popisu cehokoliv kdekoliv, hlavne kdyz je o cem psat, zde popisu muj zazitek se zubarem.
Jak k tomu doslo? Ackoliv mam zuby v katastrofalnim stavu neustale odkladam navstevu zubare. Az jednou prisla bida na kozaky. Vypadla mi plomba. Udalost nemila o to nemilejsi, ze se zrovna narodil Ozzy (tedy plomba vypadla driv, ale nez jsem se stacil rozkoukat, byl tu Ozzy). Prvotni reakce byla, ze nejakou navstevu v CR spojim s navstevou dentisty (Kalisty) a necham si to spravit. Proc? Protoze jako kazdy clovek jsem toho hodne precetl na Internetu. Tech pribehu, kde zubari ruinuji zivoty jednotlivcum i skupinam obyvatel a to vsechno za cenu vpravde nekrestanskou (vzdyt jsou to vetsinou nekrestane :-)) co jsem si precetl. Bohuzel dira v zubu a s tim spojene obtize mne donutily hledat pomoc mezi rezniky v Britanii.
Tudiz jsem se prihlasil na stranky NHS (www.nhs.uk) a vyhledal nejblizsiho zubare, ktery prijima nove pacienty. Nasel jsem jich radu a vybral si. Zavolal jsem do ordinace a domluvil jsem si schuzku. Zatim zadny problem. Smluveny den jsem se vydal do jamy lvove. U recepce mi po oznameni, ze jsem u nich jeste nikdy nebyl dali vyplnit papir, kde se ptali na vsechny moje choroby, ktery jsem peclive vyplnil a okamzite si me sestra odvedla k reznikovi, tedy zubari. K memu prekvapeni to byl prijemny chlapik kolem tricitky, anglican a s usmevem me posadil do kresla. Vyptal se na par veci (co mi chybi, plomba, a tak) a polozil si me a jal se ohledat muj chrtan. Zatim jsem si na strope prohlizel obrazy Salvadora Daliho. Uklinujici. Po ohledani mi rekl, ze zub se spravit da (dobra zprava!), a ze to provede pri dalsi prohlidce, na kterou se mam objednat. Take mi rekl, ze vypadla korunka na dalsim zubu se neda udelat na konto NHS, a ze by to udelal, kdybych mu zplatil £700. Rekl jsem, ze si to rozmyslim, zaplatil (cca £13) a sel domu.
Dalsi tyden jsem se opet vydal za zubarem, tentokrat ovsem nikoliv poklabosit a pokoukat, ale nechat se zmrzacit, prijit o vsechny zuby a ztahnout z kuze. Opet me privital mily zubar a pustil se do prace. Hned me prekvapil, kdyz prohlasil, ze by to mohlo byt neprijemne, tak ze mi da injekci. V CR mi nikdo injekci nedaval a pojal jsem podezreni, ze pod zaminkou injekce mi chce zpustosit vic zubu najednou, abych to nepoznal. Nez injekce zabrala, odstranil mi zubni kamen (dokonce i ten, ktery dle me ceske zubarky odstranit nelze). Pak zacal pracovat. Jelikoz jsem nic necitil, citil jsem se prijemne. Sestra odsavala jako zbesila a ja uz pomalu videl, jak mi zuby odsavackou mizi do kanalu. Zhruba v polovine vykonu mi dentista rekl, at si trochu zasoupu zubama - melo to pro me dva vyznamy - s radosti jsem zjistil, ze zuby mam stale vsechny. Take to slouzilo k tomu, aby zubar vedel, kde plombu pribrat, nebo ubrat. Pokracoval v praci a za chvili prohlasil, ze je to v poradku, at si zkusim, jak mi to sedi. A sedelo to dobre! Ho ha! To urcite reznicina prijde az po tomto ukonu! Kupodivu ne. Zubar se na me usmal, prohlasil, ze mi posle dopis, abych se dostavil na kontrolu ( za sest mesicu) a rozloucil. U pokladny (se slinou v koutku, holt umrtvena pusa) jsem zaplatil £29 a sel. Po par hodinach mi huba prisla k sobe a ja zjistil, ze opravu zubar jen opravil, co opravit mel a nic nenicil, ani nic podobneho. Pri pohledu do zrcadla jsem zjistil, ze zatimco moje ceska zubarka pouziva amalgan, zde jsem dostal plombu bilou.
Tak nevim jak to shrnout. Proste jit v Anglii k zubari neni tak hrozne (popravde jedna z nejlepsich mych zkusenosti se zubari), ale vykony mimo NHS jsou drahe. A jeste jedna vec. V CR mi zubar neustale nadava a snazi se vzbudit pocit menecenosti, ale prace nic moc. Zde mi nenadaval, ale opravdu zub opravil. Jiste, kazdy zubar je jiny, ale moje zkusenost je pozitivni. Skoro se az tesim, ze se zase podivam na Daliho obrazy ...
Ondra

Jak se nam narodil Ozzy

2009-09-17T06:10:00.000-07:00

Takze je to tady - clanek o tom co nas potkalo a tak dalece zmenilo nase zivoty. Narozeni kluka jako buka, Oswalda "Ozzy" Linka.

Predchozi clanek na nasem blogu jo o krasne nedeli, kdy jsme si s Erikou vyrazili po okoli v predtuse, ze to muze byt nase posledni spolecna akce jako paru, jelikoz uz nasledujici stredu jsme meli termin porodu. A nebyli jsme daleko od pravdy..

Po te, co jsem se ulozil ke spanku a vzbudil se druhy den rano (vstavam kolem pate hodiny) me Erika na schodech zastavila se slovy, ze dnes uz asi do prace nepujdu.
Duvodem byly kontrakce, ktere se ji uz velmi pravidelne dostavovaly. Po chvilce konzultaci jsem zavolal do nemocnice s tim, ze je nejspis v brzke dobe navstivime.
Sestricka po vyslechnuti aktualni situace (kontrkce po peti minutach) jen konstatovala, ze nas za chvilku opravdu uvidi, at se sbalime a prijedeme.
Behem jizdy (nemocnice je od nas jen 5 minut autem) jsme poznali, jak naivni jsme byli, kdyz jsme mysleli, ze by snad Erika byla schopna se do nemocnice dostat sama. Puvodne totiz Erika razila nazor, ze v pripade, ze by mela kontrakce a ja byl v praci, by sla (tedy chuzi sla) do nemocnice sama.
Kontrakce, jak se ukazalo, jsou vec opravdu silna a behem nich (a i po nich) neni clovek schopen zhola niceho. Natoz chodit.

Takze pred sestou rani jsme stali u nemocnice a vyrazili dovnitr. Hned nas privitaly dve sestry, ktere Eriku "nalozily" na vozicek a vzaly nas do pokoje. V nem byla postel, kreslo pro hosta a dalsi vybaveni, takze jsem dosel k nazoru, ze tohle nebude jen nejaky cekaci pokoj, ale ze se zde cely porod odehraje.
Erika si lehla na postel, sestra ji prohledla a konstatovala, ze je otevrena na 2 centimetry. To je malo a tak se muselo cekat. Na muj dotaz jak dlouho mi odpovedela, ze to vi jen pan buh. Tak jsem cekali...

Erika mela kontrakce cim dal castejsi a bolestivejsi. Odmitla prasky proti bolesti a jen si zpocatku dychala rajskeho plynu (ktery, jak pozdeji rekla, nic moc nebyl, zadna poradna uleva). Na bricho ji sestra pripevnila monitor, ktery ukazoval tep miminka a silu kontrakci. Pomoci tohoto pristoje jsem tedy vedel, kdy ma cenu na Eriku mluvit a kdy ne. Toto trvalo az do cca. 10:00.

Behem te doby jsem si musel odskocit zaparkovat auto domu a take jsem tam nechal par veci.

Kolem desate hodiny uz Erika mala pocit, ze musi tlacit a tak ji sestra znovu vysetrila. Erika uz byla v zasade dost otevrena, tudiz po pul hodine nam sestra rekla, aby Erika zacala tlacit. To uz se k nam pripojila jeste jedna sestra a zacal opravdovy porod.
Vse slo hladce, jen bohuzel v posledni fazi uz Erika nemela dost sil a hlavne miminku zacal slabnout puls. V tom okamziku sestra rychle rozhodla, ze musi jit ostych stranou a musi se strihat. Puvodne to vypadalo, ze nastrih nebude potreba, ale slabnouci puls byl preci jen duvod k akci.
Prakticky okamzite po nastrihu, v 10:47 10/08/2009, se mezi nami objevil dalsi clovek (clovicek), ktery tam puvodne nebyl - kluk - Ozzy. Takovy maly vlasaty ranecek, ktery se okamzite prihlasil placem. Polozili ho na Eriku a par minut je nechali se spolu seznamit, ackoli uz se dobre znali :-)

Erika byla stale na stole, ale sestry uz Ozzyho osusily a zacaly se shanet po obleceni. V tom okaziku se ukazalo, jak moje aktivnost muze vest k spatnym koncum. Ty veci, co jsem totiz nechal doma jako nepotrebne byly napr. i obleceni pro Ozzyho, toaletni veci pro Eriku a tak. Nastesti v nemocnici meli zasobu oblecku, tak Ozzy dostal erarni oblacek (ktery mu tedy neslusel, ale i tak byl nadherny) a prevazen mi byl podan.
Zatimco jsem si choval Ozzyho, prisel doktor na siti Eriky.

Pak uz nas nechali na pokoji samotne a mohli jsme se spolecne pokochat nasim klouckem. Ozzy v te dobe vubec neoteviral ocicka, takze jsme se o barve oci mohli jen dohadovat, ale jinak byl nadherny. Po chvilce jsem se rozhodl, ze necham Eriku i Ozzyho odpocinout a skocim domu pro obleceni a dalsi veci. Kdyz jsem se vratil, Erika uz se koupala a Ozzy spokojene lezel v zavinovacce pod infrazaricem (aby mu bylo teplo) a spal ...

Pak uz jsme byli presunuti na poporodni pokoj, kde jsem si mohli poradne s Ozzym uzit. Erika ho zkusila kojit (no moc jim to tou dobou neslo - oboum :-)). Pak uz se oba odebrali ke spanku a ja si sel domu take zdrimnout. Druhy den jsem mohl stravit v nemocnici s Erikou a Ozzym prakticky cely (jen s prestavkou na obed) a vecer, po zvazeni vsech veci, bylo rozhodnuto, ze pujdeme domu. Skocil jsem tedy pro auto a po nalozeni cele nasi vypravy, jsme se vydali domu.

Zajimavosti je, ze hned v porodnici je i klinika pro prestarle lidi - takze se tam vyskytuji dve vekove skupiny - novorozenci a duchodci - zajimave. Podle me zajimave pro obe skupiny lidi :-)

Po prijezdu domu jsme se ani nestacili poradne rozkoukat a Ozzy brecel.
Brecel dost dlouho, az jsme se rozhodli mu zmerit teplotu. Bohuzel teplomerem na hlavu (meri se jim teplota na hlave) jsme merili v podpazdicku, takze v kombinaci s placem, ktery svoji namahou teplotu zvysuje, nam vysla teplota 38 stupnu. Okamzite jsem volal nemocnici a ty nam rekli, at prijedeme. To jsme udelali a za chvilku nam hodny chlapik jiz meril teplotu Ozzyho podruhe - teplota byla 37.5, coz bylo v norme. V kazdem pripade nas jeste poslal na detskou kliniku, kde po hodine experimentovani prohlasili, ze Ozzy je naprosto zdravy, a ze jsme jen reagovali trochu zbrkle. Vratili jsme se domu a vyspali. A tim vlastne konci pojednani o tom, jak se Ozzy narodil.

Pravdou je, ze Ozzy je plactivy (jak kdy), ale jinak je to proste zazrak a clovek ho musi mit rad. Asi jako pro kazde rodice, pro nas je nejkrasnejsi dite na svete...

A jeste par poznamek pod carou:
1) V Anglii jdou matky po porodu domu uz druhy den (tedy pokud nejsou komplikace)
2) Pritomnost otce pri porodu je podporovana a neni zpoplatnena (dost nas prekvapilo, ze v CR se za to plati)
3) U porodu, pokud neni komplikace, neni pritomen doktor - celou dobu je tam midwife (porodni baba).

A na uplny zaver.
Porod v Anglii byla vesmes prijemna zalezitost, vsichni se o nas starali, netvarili se nastvane, kdyz jsme kdykoliv, cokoliv potrebovali a vubec.
Proc to pisu? Na internetu je rada hruzostrasnych pribehu ceskych matek, ktere rodily v Anglii a popisuji stredoveke praktiky, pri jejichz cteni by se v cloveku krve nedorezal.
Nemocnice jsou v nich popsany jako domy hruzy, kde nekompetentni personal naprosto ignoruje rodicky, kde personal svymi zasahy mrzaci lidi a kde prezit je skoro nemozne, nebo jen zazrakem.
Nic takoveho jsme nepozorovali, vsichni byli mili, pomahali, starali se, nemel jsem z nikoho z personalu pocit, ze by snad nevedel, tapal, choval se zmatecne, nebo snad vyslovene skodil.

Vim, ze personal southendske nemocnice cesky neumi, a i kdyby, tak si tohle neprecte, ale vsem velice dekuji za to, jak se o nas postarali a byli nam ve vsem napomocni!!!

Ondra

Minula nedele

2009-08-16T00:22:00.000-07:00

Dnes bych si dovolil jen velmi kratky referat nad tim, jak krasne se da stravit den v Southendu.
Vsichni jiste vi, ze Southend on Sea je mesto, kde zijeme, a tak jsme se vydali po okoli zjistit, co je tu zajimaveho.
Prvni vec, ktere jsem si vsiml, uz kdyz jsme na jare prijizdeli poprve do Southendu, byla zricenina kolem trati. Minulou nedeli jsme se na ni vypravili. Byval to kdysi hrad Hadleigh, ale chatra uz radu stoleti a tak je z nej zricenina/park. Lide tam chodi na pikniky a uzivat si. Z hradu je krasny vyhled na zaliv, kde se Temze vleva do more, a na Southend jako takovy.
Po prohlidce zriceniny jsme se vydali opodal do casti Southendu jmenem Leigh (cteno lí), kde jsme se podivali na starou rybarskou cast mestecka.
Nasledne jsme se stavili na romatickou veceri v jedne recke restauraci ve Westcliffu (opet cast Southendu).
Aby bylo vse pohromade, prikladam par fotek a loucim se.
Ahoj!!!
Ondra

Uvaha nad vypujcenim si auta v Anglii

2009-07-30T08:49:00.000-07:00

Pujcovani aut. V CR stale povazovane za znamku zbytecneho luxusu. V Anglii naprosto bezne. Anglicka mentalita veli - kdyz neco nepotrebuji denne, tak se vyplati si to pujcit. A v leccems ma pravdu.
Cesky clovek odkojeny lacinou turistikou, s baglem plnym konzerv (a lihovym varicem) naprosto zavrhuje myslenku pujceni si auta. Cesky clovek si proste mysli, ze s hromadnou dopravou dojde nejdal. Takovy clovek pak prijede do Anglie, rozhledne se a nestaci se divit.
Jak je znamo, penize mluvi za vsechno a neni to jen o penezich. Je to i o case. Takze si porovnejme jak na tom bude clovek, ktery prileti do Londyna na tyden a chce se podivat i po zajimavostech za zdmi Londyna (reprezentovanymi povestnou dalnici M25 - London Orbital).
Porovnejme si tri priklady dopravovani se - clovek spolehajici vyhradne na hromadnou dopravu. Nasledne clovek, ktery prijizdi svym autem. A do tretice clovek, ktery si auto v Anglii pujci v pujcovne.
Ve vsech pripadech se clovek chce podivat po Londyne (3 dny), nasledne se podivat na Stonehenge, zajet si do Oxfordu a Cambridge, stavit se v Brightonu, podivat se na Leeds Castle, a konecne pro pobaveni se podivat do nejakeho zabavniho parku (v nasem pripade se bude jednat o Thorpe Park).
Aby byla ukazka alespon trochu realisticka, pocitam zajezd dvou lidi (proste parek, tzv. burt, tedy vurt :-))

Takze prvne clovek hromadny: prileta letadlem na Stansted. Bere si autobus a prijizdi do Londyna, Victoria station. Nasledne kupuje travel kartu na 7 dni na dve zony. Podiva se po Londyne (vse v cene travel karty) a rozjizdi se po pamatkach. Do Oxfordu, Cambridge a Brightonu jede vlakem. Leeds castle je vlakem + autobus. Thrope park je metrem a autobusem, ale je mimo prvni dve zony, takze si doplaci. Stonehenge vezme autobusem z Victoria station. Nasledne opet busmo na letiste a hura domu.

Clovek jedouci svym autem: prijizdi do Londyna. Samozrejme ma v nohach (v kolech) 1200km a musel si zaplatit benzin, pojisteni a cestu pres kanal. Prisel o dva dny dovolene, jelikoz ty stravil na ceste (ta trva kolem 18 hodin). Opet si kupuje travel kartu na sedm dni. Opet dve zony. Na vsechny atrakce mimo Londyn jede autem, tudiz si plati benzin. Parkuje kde se da, snazi se vyhnout parkovnemu, sem tam se mu to i dari. Zcela vycerpan se pak vydava na dalsi cestu zpet do CR. A definitivne vycerpan pada doma do postele.

Clovek pujcovny: prileta do Londyna a bere autobus do centra. Opet si kupuje travel kartu na tyden. Ctvrty den, kdy uz ma Londyna plne zuby, si vyrazi pujcit auto. Zaplati a vyrazi po pamatkach. Jako v predchozim prikladu, parkuje kde se da a plati si benzin. Je to celkem v pohode, vidi co potrebuje, jako v predchozim pripade se stavi kde chce a uziva si. Nasledne vraci auto, vyrazi na letiste a zpet domu.

Tak a ted inventura - prvni pripad - clovek je unaven, jelikoz se musi prizpusobovat hromadne doprave. Nevidi vsechno co bych chtel a neustale sleduje hodinky, aby mu neujel vlak/autobus, a pak zase naopak co chvili dlouhe minuty proceka na zastavkach a nadrazich (a to nemluvim o tlacenicich ve vlacich).
Druhy pripad je na tom lepe, ale neustale se citi unaven, jelikoz cesta pres Evropu je vycerpavajici. Zase videl co chtel, stavil kde se stavit chtel.
Treti pripad je celkove spokojeny. Do Anglie se dostal za dve hodky, podival se kam se podivat chtel, mel klidnou hlavu, jelikoz auto nebylo jeho, tudiz zadne nebezpeci - i kdyby se vyboural, tak jeho se to netyka.

Kdo vyhrava - ano, ten, kdo si pujcil auto. Mel minimum starosti a pritom nejvic moznosti.

A ted se na to podivame z financniho hlediska:

Polozka	Hromadna doprava	Vlastni doprava	Pujcovna
Doprava do Anglie	£100	£200	£100
Doprava z/na letiste	£30	£0	£30
Doprava po Londyne	£50	£50	£50
Na Stonehenge	£64	£20	£20
Do Cambridge	£60	£12	£12
Do Oxfordu	£50	£12	£12
Do Brightonu	£52	£12	£12
Do Thorpe parku	£5	£2	£2
Leeds Castle	£62	£10	£10
A zpatky domu	£100	£150	£100
Pujcovne	£0	£0	£100
Celkem	£573	£468	£448

Hmm, tak to tu mame. Zajimave, ale celkove nejlepe (i kdyz ne o moc) vyjde pujcovna. Nasleduje doprava ve vlastnim aute a konci hromadna doprava. Kdyz si pripocteme, ze pri volbe autopujcovny jste svezi a veseli (jak kdo :-)) tak opravdu pujcovna zustava nejlepsi volbou.
Jen moje poznamka pod carou - cesky clovek si tohle nikdy sam nespocita, protoze ho to vlastne ani nenapadne, a kdyz, tak si rekne, ze vylety po Anglii si odpusti a radsi takto usetrene prostredky vynalozi na suvenyry, popr. na dovolenou u Machace ...
Tak a to je zatim vsechno. Opet, pokud mate dotazy, tak se ptejte :-)
Ondra

ps: jen pro zajimavost jsem si udelal kalkulaci pro dva dospele + dve deti. V tom pripade cestujici hromadnou dopravou zaplati pres £1000, ti co si pujci auto £850 a jedouci po vlastni ose £500. Takze v pripade kdy jedou ctyri lidi dava vlastni auto velky smysl (i kdyz to znamena ony dva dny z dovolene mene).

Anglicky ridicak

2009-07-24T13:14:00.000-07:00

Dalsi davka moudra je na ceste, tentokrat na tema ridicaku v Anglii. Puvodne jsem si myslel, ze na toto tema nelze vlastne nic moc napsat, ale pak me napadlo, ze ridicak neni jen ta prukazka, ale i jine zajimave veci, ktere by mozna staly za poznamenani.
Takze jak na anglicky ridicak? Jsou zde dva zpusoby - bud si ridicak udelat primo v Anglii, nebo si ho udelat v CR a nechat si ho vymenit na anglicky.
Co budete potrebovat, pokud se rozhodnete udelat si ridicak v Anglii? No hlavne hodne trpelivosti a stesti :-) Predne, musite si zaridit tzv. provizorni ridicak. Staci si zajit na stranky DVLA (odkaz zde) a stahnout si formular D1. Rekneme za tyden dorazi a je potreba jej vyplnit. Tedy vyplnit, prilozit fotku, prilozit pas (jinak se musi fotka nechat podepsat vazenou a spolecensky vyznamnou osobou) a postal order na £50, a to cele odeslat na uvedenou adresu (pozor, post code se lisi podle toho, co chcete vyridit) a cekat tak tyden, az 14 dni.
Prijde vam provizorni ridicak (provisional driving licence) se kterym muzete - ridit auto pod dozorem kohokoliv, kdo ma plny ridicak (full driving licence) vic jak tri roky a je starsi 21 let, takove auto musi byt viditelne (zepredu a zezadu) oznaceno pismenem "L".
Po urcite dobe, kdy uz se citite byt pripraveny na zkousku si muzete jit na tuto adresu a zazadat o teoreticky test.
Teoreticky test je 50 otazek (musite jich odpovedet 43 spravne) a nasleduje test vnimani nebezpeci - video ukazky kdy musite odpovedet, kde je nebezpeci (mic a za nim dite na ulici a tak). Celkem je 14 klipu, za klip muzete maximalne dostat 5 bodu - projdete kdyz dostanete budu 44 ze 75 (urcite se ptate, jak 75 - snad 70! No na jednom klipu jsou nebezpeci dve :-)).
Nasleduje prakticky test, ktery je peklo na zemi. Opet se musite prihlasit o to na teto adrese. Samotny test je prisny jak svina. Zadne jed doprava, jed doleva - jed tam a tam a pak ticho. Zkousejici si vsechno zapisuje a nakonec to na vas vyvali.
Upozornuju, ze od praktickych testu odejde 50% lidi s neporizenou, v metskych oblastech (kvuli provozu a narocnosti na rizeni) je to i 75% lidi! V cem je problem? V Anglii neprojdete testem, pokud neridite jako opravdovy ridic - zhasl vam motor? Choval jste se zmatecne? Mel z vas hodnotici pocit, ze nejedete bezpecne (i kdyz podle predpisu)? Nejeli jste defenzivnim stylem? Smula, jdete opakovat (a samorejme si to zaplatite).
Obecne pravidlo rika, ze novy ridic by mel jezdit alespon (opravdove minimum) 3 mesice s "L", nez si da prakticky test. Jinak se ale doporucuje rok.

Tak, konecne mame z krku delani si ridicaku v UK, tak hupky na vymenu ceskeho ridicaku na anglicky. To je mnohem prijemnejsi.
Opet budete potrebovat formular D1, ale duvod vydani zaskrtnete vymena ciziho ridicaku za anglicky. Prilozte postovni poukazku na £50 liber, fotku a pas (nebo fotku podepsanou mistni celebritou, pak bez pasu), svuj stary ridicak (bude odeslan zpet policii CR) a vse odeslete na DVLA. Do 14 dnu dostanete ridicak (obe casti, tedy i counterpart, kam se zapisujou body) a muzete jezdit.
Aaa, counterpart - to je vec, co v CR neni. Je to papir, ktery ma dve funkce - slouzi k vydani noveho ridicaku z duvodu zmeny adresy (nikoliv z duvodu zmeny jmeno, pokud zmenite jmeno, jdete podobnou cestou jako pri vymene ceskeho za anglicky), ale hlavne k zapisovani budu a prestupku. Jen na okraj, ve vetsine pujcoven je pozadovan ridicak + counterpart (aby si pujcovna zjistila, jestli nejte pirat silnic s 11 body, ktery hodla jejich autem spachat hriomadnou nehodu).
Aby nebyly pochyby - muzete jezdit i bez nej - v Anglii neni potreba mit ridicak primo u sebe. Staci ho mit doma (spolu s counterpartem) a na vyzvu jen rict svoje jmeno a datum narozeni. Kazde policejni auto je vybavene pocitacem, takze si policista bez problemu zjisti vsechny informace, ktere potrebuje. To same plati o technicaku (take ho nemusite mit s sebou, policista si vsechno zjisti podle SPZtky)

Tak a ted neco k praktickemu pouziti ridicaku + par pravidel, co se ridicaku tyce.
Prvne, ridicak v Anglii slouzi jako proof of id a proof of address. To je super vec, jelikoz se k ridicaku snadno dostanete a mate tam hned adresu.
Jelikoz v Anglii nejsou zadne veci jako obcanky, tak v zasade ridicak takovou obcanku nahrazuje.
Kolik mate trestnych bodu? Ano, v Anglii jsou trestne body. Co ted napisu nepujde do plnych detailu, to jen pro sychr. Takze, v Anglii je za kazdy prestupek vymerem urcity pocet bodu. Body za pestupek se na ridicaku drzi tri roky. Tedy kdyz jste v roce 2006 spachali prestupek, tak vam za tento prestupek budou body smazany v roce 2009. U nekterych hrubejsich prestupku body zustavaji 11 let.
Co se deje kdyz jste nasbirali 12, nebo vic bodu? V tom pripade dostanete zakaz rizeni. Prvni zakaz je na 6 mesicu. Pokud opet dostanete plny pocet bodu, zakaz uz bude na rok. Pokud se vam to znovu podari, zakaz bude na dva roky. Soud muze rozhodnout, ze vam bude ridicak sebran uplne a pak si musite projit martiriem delani kompletne noveho ridicaku. A nekdy dokonce delani rozsirene zkousky - to jako takovou libustku. Takze to chce premyslet, jezdit opatrne a nikde nebude zadny problem.

Urcite tu i par lidi zajima, jestli se da jezdit na cesky ridicak v UK. Odpoved je ano a to neomezene. Sice se sem tam potkate s tim, ze vam lidi budou tvrdit, ze po roce pobytu v UK musite zazadat o anglicky ridicak, ale pravdou je, ze zadne takove nerizeni jiz neexistuje. Moje soukroma rada je, ze pokud chcete zustat v Anglii dele jak rok, tak si ridicak predelejte na anglicky.

A dalsi doplnek (29/07/2009) - co se stane, pokud spacahte prestupek. Tak prvne, pokutu neplatite na miste. Pokud vas chytne policie primo pri cinu, tak si od vas vezme vase udaje. Nasledne uz to jde spolecne, jako kdyz vas chytne radar, kamera apod. Postou dostanete vyrozumneni, ze jste spachali prestupek. Mate nekolik moznosti, jak postupovat. Prvni, uznate chybu. V tom pripade zaplatite pokutu a poslete svuj counterpart, aby vam na nej byly napsany body. Chybu uznate, ale uvedte, ze auto tou dobou ridil nekdo jiny - v tom pripade dostane vami jmenovana osoba stejny papir a opet muze chybu uznat, zaplatit pokutu a dostat body. Chybu neuznate - v tom pripade jdete k soudu, ktery rozhodne o tom, jestli pokutu mate dostat, nebo ne. Podle jeho zaveru se budete ridit. Pokud jste provedli vazny prestupek, pak jdete k soudu rovnou. Ten rozhodne o vine a trestu (body, pokuta, prospesne prace, zakaz rizeni, vezeni atd.).

Jen me napadlo, ze radu lidi by mohly zajimat i mnohem prozaictejsi veci. Takze pro tyto pripady tu mam obrazek ridicaku zepredu a zezadu.
Abych se priznal, vic uz me nenapada, ale opet - pokud vas neco zajima, staci polozit dotaz :-)
Ondra

Lucka v Southendu

2009-07-23T11:27:00.000-07:00

Jak už název napovídá, měli jsme tu návštěvu. Nebyl to nikdo méně významný, než moje drahá sestra Lucka :-).
Pobyla u nás dva první červencové týdny, během kterých jsme stihli udělat i několik zajímavých akcí a výletů, z těch významnějších třeba do Cambridge, či do Colchesterské Zoo, a jelikož projevila nadšení a zájem se k nám ještě někdy vrátit, dalo by se usuzovat, že se jí tu i líbilo :-).
Na podívání zde nabízím pár momentek ze Southendu:

Lucka v Southendu

A o obrázky z Cambridge a Colchesteru se podělím v dalších článcích.
Zdravím všechny, kdo to třeba náhodou čtou, a Lucku obzvlášť! :-))
Erika

Zoo Colchester

2009-07-22T12:00:00.000-07:00

... prostě Zoo. Sloni, žirafy, opice, tuleni, nosorožci, další opice, tygři, lvi, minikozičky, další opice.... ty opice byly prostě nejlepší! :-))

Colchester Zoo

Erika

Výlet s Luckou do Cambridge

2009-07-22T11:52:00.000-07:00

Byl pěkný slunečný den, tak co bychom si neudělali výlet. A když výlet, proč ne rovnou do Cambridge, známého univerzitního města, alespoň si Lucka může začít mapovat místa, kam se jednou vydat na studia, že.. :-))

Cambridge 2009

Erika

Southend Pier

2009-07-22T10:18:00.000-07:00

Predpokladam, ze se nenajde jediny clovek, ktery by nevedel, ze u nas, v Southendu, mame jeden zajimavy unikat - nejdelsi molo na svete!
Meri 1,3 mile, coz je neco malo pres dva kilometry, a jezdi po nem vlak! Tedy spis takovy vyletni vlacek motoracek.
A na konci je restaurace, kavarna, nejaky ten obchudek se suvenyry a zachod, zkratka vse co vyletnik potrebuje, aby se osvezil a nacerpal sily na zpatecni turu (jde-li tedy pesky, jako chodime my :-))
Kdyby se nahodou nekdo nemohl dockat, az se po mole sam projde, muze zatim nakouknout do nasich fotek :-).

Southend Pier

Erika

Dalesicka elektrarna

2009-07-21T04:43:00.000-07:00

Jak jsem jiz psal v prispevku o nasi svatbe nasledujici den jsme vyrazili na prohlidku vodni elektrarny Dalesice. Pozval nas a provedl Jirka Kozel Neumann (zkracene tchan :-)) a dostali jsme se opravdu vsude. Prohlidka byla zavrsena dobrym obedem v nedaleke Dalesicke pivovarni restauraci. Vzhledem k tomu, ze se pri prohlidce nic zvlastniho nestalo (konec hlaseni!) nebudu se zde dele exponovat a hned prilozim fotky a rozloucim se - nazdar!
Ondra

Elektrarna Dalesice

Svatba

2009-07-20T04:49:00.000-07:00

Tak a musim to prokecnout. Tedy hlavne kvuli tomu, ze jsem slibil fotky a podobne, a porad kde nic tu nic. Nez se pustim do vypraveni, fotky upravila Erika, takze pripadne diky na jeji hlavu :-)
Nuze, jak titulek napovida, bude se mluvit o svatbe. Predne, nebude to rec o tom, jak se vzit, na tom nic neni, ale o tom, jak jsme se vzali my - tedy ja a slecna EKG.
Prvne, kdo s timto napadem prisel. Tak s napadem jsme prisli oba dva! Vzasade jsme nakousli tema svatby uz tak pred rokem, ale vzdycky nejak nebyla vule neco pro to delat, nebo chut, nebo jsme meli jiny veci na praci, takze zkratka porad nic. Az najednou, nahodou, se tesne pred vanoci ukazalo, ze slecna EKG se nam mnozi. Tak samozrejme to byla mila zprava, ale nikdo z nas nemel zajem na tom, aby slecna EKG byla i svobodna matka. Tudiz jsem se do toho vlozil ja a navrhl, ze bych si ji s dovolenim vzal. A Erika po dlouhem premysleni a zvazovani pro i proti rozhodla, ze by se nebranila tomu, aby byla vzata a domluvila se svatba. A brzicko bylo svatba!
Maly zadrhel byl pouze v tom, ze budouci nevesta rezolutne odmitala vdavat se v oteplovackach, tudiz termin svatby pripoustela nejdrive na konec kvetna. Bohuzel urednicka masinerie ztrouchnivele Ceske Republiky neoddavala v kvetnu (nevim proc, maj, lasky cas), takze jsme termin posunuli na cerven.
Pri nasi breznove navsteve CR jsme vsem vyjevili, jak se veci maji a i pres pocatecni ostych se nasi nejblizsi odhodlali a na svatbu se dostavili.
Plan cesty byl nasledujici:
Prijed do CR (autem, jelikoz letadlo by mohlo byt problem, stran celkoveho stavu slecny EKG).
Vzit se.
Podivat se po okoli a navstivit vzdaleneji zijici pribuzne.
Odjet zpet.
Musim hned prozradit, ze plan se vydaril. Dalo by se rict, ze nic zajimaveho se nestalo, kdyby ovsem slecna EKG, jeste nez se rozloucila s titulem slecna, se nerozhodla zpestrit nas odjezd se Southendu.
Co se stalo? Nas plan byl vyjet kolem 3:30 rano, abychom se dostali na vlak pod kanalem v 5:20. Znalci zdejsich pomeru (zdravim je!) vi, ze je to presne na cas, maximalne 10 minut rezerva. Zhruba po 10 minutach jizdy slecna EKG zvolala, ze neco zapomnela. Zapomnela vsechny svatebni saty, tedy jak pro sebe, tak pro mamku. Co to znamenalo - svatbu v dzinach, nebo nestihnuti vlaku a nasledne problemy se dostat do Francie.
Po nekolika mintach nadavek, rvani si vlasu a vysvetlovani si situace jsme se rozhodli vratit. Tim jsme se samozrejme dostali do casoveho skluzu. Druhy pokus o dobiti Calais vedla Erika. Neuveritelnou rychlosti projela usek silnice A127, dalnice M25, M2 a M20 v rekordnim case, pricemz stanovila nas rychlostni rekord - 105 mph (170 kmh) - tolik jsme dle nasi GPS jeste nikdy nejeli. Svoji rychlosti nejen ze zvratila nepriznivy cas, ale dokonce prijela do Folkestone s 5 minutovou rezervou! Dalsi cesta jiz byla v zasade nudna, prakticky porad po dalnici az do Prahy a nasledne do Trebice.
Samotna svatba se odehravala v Trebici, v Malovanem dome (malovanem zvenku, unvitr jen ciste vybileny, to aby nebyla nejaka mylka!) za pritomnosti oddavajici a nasich rodin. Timto se omlouvame nasim pratelum, ktere jsme nepozvali - bylo to pro jejich dobro!
Po svatbe byla mensi svatebni hostina v blizkem restaurantu Holiday - velmi jsme si pochutnali a akci protahli az do pozdnich nocnich hodin.
Druhy den pak nasledovala prohlidka blizke Dalesicke vodni nadrze (pruvodcem byl muj novenabyty tchan) a nasledne navstevy Dalesickeho pivovaru, ktery nejspis znate z filmu Postriziny.
Dalsi dny jsme navstivili par znamych a pribuznych a vyridili nutne papiry a vyrazili zpet do Southendu.
Prikladam par dobovych fotografii (pro ilustraci) a mozna pridam i neco na tema navsteva Dalesicke elektrarny zavrsene puldenim seminarem s dotazy, bez obcerstveni.
Dekuji za pozornost a konec hlaseni!
Ondra a pani EKG :-)

Svatba

Zdravotnictvi ve Velke Britanii

2009-07-13T01:14:00.000-07:00

Zdravotnictvi ve Velke Britanii
A je to zase tady. Jak je mym zvykem, cas od casu pridam na blog par mouder v domneni, ze si je nekdo nekdy precte, a ze mu treba pomuzou. Nuze, dnes to bude o zdravotnictvi.
Prvne, zdravi mame jen jedno a je dobre se o nej postarat. V tomto smeru neni Anglie zadny raj na zemi, ale pokud se clovek postara, tak mu stat pomuze.
Takze prvni vec - o zdravi se clovek stara sam - nikdo mu nic nenarizuje, nenakazuje a tak. Na druhou stranu, stat mu v tomto snazeni velmi pomaha. Pomaha mu az tak, ze zakladni zdravotni pece je zdarma! Ano, pokud clovek jde k doktorovi, tak neplati vubec nic. A co vice, zdravotnictvi je placene primo z dani, takze clovek nemusi byt tzv. pojisten, aby mel pristup ke zdravotni peci. Asi si hned polozite otazku, proc se tedy v Anglii neleci cela Evropa. No odpoved je, ze abyste meli narok na osetreni zdarma, musite splnit jednu podminku. Tou je bud trvaly pobyt na uzemi Velke Britanie, nebo musite mit EHIC karticku, pokud jste v Britanii na navsteve.
Trvaly pobyt je velmi zajimava vec (asi se o ni jeste nekdy rozepisu) ale v zasade je to spis vas pohled na misto, kde zijete. Trvaly pobyt neni na zadnem papire, nemate na nej stempl, lidove receno. Trvaly pobyt je to, kde se zdrzujete, nebo hodlate zdrzovat vetsinu casu. Dalo by se tedy rict, ze okamzikem kdy se prestehujete do Anglie s tim, ze tu chcete dlouhodobe zustat, je vas trvaly pobyt v Anglii. A tim padem mate narok na osetreni zdarma. Jasne, ne? :-)
Tak a od ted predpokladam, ze jste opravneni ke zdravotni peci zdarma - pokud ne, tak si ji proste zaplatite (ale nechtejte videt, na kolik vas ta sranda prijde!).
Prvni krok k pristupu ke zdravotni peci je registrace u doktora.
Co potrebujete? Vlastne nic extra. Musite mit adresu kde bydlite a najit si doktora, ktery prijima nove pacienty. Jak na to? Na Internetu! Zabrouzdejte na http://www.nhs.uk/ a v hornim pravem rohu dejte hledat nejblizsiho GP (GP = general practitioner, proste praktikujici doktor). Dostanete seznam doktoru s poznamkama typu, ordinacni doba a hlavne, jestli prijima nove pacienty. Osobne doporucuji ze seznamu vybrat nejblizsiho doktora a zavolat mu. Hlavne si tim overite ordinacni hodiny, ktere na techto strankach nestymujou. Podle http://www.nhs.uk/ maji doktori otevreno prakticky stale, coz v praxi neni pravda. Vetsinou maji otevereno dopoledne a k veceru a i to se ruzni.
Nasledne si k doktorovi skocte. Dostanete formular na vyplneni - same veci typu jake choroby mate, meli jste, budete mit, babicka vasi tchyne mela. Formular vyplnte a doneste zpet. Za nejaky cas vam prije karicka NHS a pozvanka na vstupni kontrolu. Kontrola je sravnatelna s ceskou kontrolou (tlak, moc a podobne legracky). Pokud budete shledani zdravymi, tak tim pro vas legrace konci, pokud ne, tak pro vas legrace zacne. Ta je jiz v individualni rezii, takze tu probirat nebudu.
Co muzete delat dale? Prvne, cislo NHS se da pouzit k zajimave veci - k ziskani EHIC karticky. Ano, aniz byste platili pojisteni muzete pouze na zaklade registrace u GP dostat karticku EHIC. Jak na to? Na Internetu! Zajdete na adresu https://www.ehic.org.uk/Internet/home.do a vyplnte formular, uvedte, ze mate cislo NHS (nikoliv NINO, ackoliv pokud mate NINO, muzete pouzit to) a do tydne vam karticka prijde. Zadarmo! Co dale? Tuto karticku muzete pouzit k tomu, abyste se odhlasili od ceske, ci jine zdravotni pojistovny (a tim padem usetrili za poplatky za pojisteni). Podle zakonu EU nemuzete byt pojisteni ve dvou zemich najednou, takze asi tak.
Co dale? Treba se zaregistravat u zubare. Zubar je trochu komplikovanejsi. Prvne, jsou tu dva druhy - NHS, nebo soukromnik (nebo soukromnik, co dela i jako NHS - proste jednou vas osetri jako NHS, a jednou na sebe). Aby mi nekdo nevynadal, i v Anglii funguji soukromy doktori, kde se normalne plati. Ale to asi nebude prvni zastavka cloveka prijevsiho do Anglie. Pokud uz jste se rozhodli jit k soukromnikovi, tak vas odkazu na stranky BUPA (www.bupa.co.uk). Plati se mesicni poplatek podle zvoleneho planu, ale mate pak narok na mnohem luxusnejsi sluzby (podle zvoleneho tarifu). Tak zpet k zubarovi. Jaky je rozdil mezi NHS a soukromnikem? Moc velky ne. NHS zubar ma stanovene stropy, ktere muze inkasovat. Takze napriklad plomba je za maximalne £48 atd. Mesicne pak je stanoven strop, kolek muzete zaplatit. Nechci kecat, ale je to neco kolem £200. Celkem hezky prehled o cenach je zde http://www.whatprice.co.uk/dentist/nhs-prices.html. To jen pro orientaci. Opet si muzete pokladat otazku, proc by nekdo chodil k soukromnikovi, kdyz muze dostat tu samou peci od NHS levneji. Hmmm, protoze NHS zubari utikaji od NHS. Cenove se jim to nevyplaci tak, jako soukromnikum. V zasade najit si NHS zubare da praci. Ale da se. Opet vyuzijte stranky http://www.nhs.uk/, ale mozna budete muset k soukromnikovi. V tom pripade jeste nemusite zoufat. Funguji totiz pojistovny na zubarskou peci! Zkuste treba tuto http://www.tescofinance.com/personal/finance/insurance/dentalins/index.jsp.
Jen je tu jeden hacek. Pojisteni nefunguje hned, jak si ho sjednate. Vetsinou je tam 1 az 3 mesicni lhuta, takze si s pojistenim pospeste, jinak si budete platit ze sveho! Stejne tak si overte co a jak je proplaceno. Abyste si nenechali udelat supadupa titanove zuby do cele huby a pak nesplakali nad vydelkem.
Co delat, pokud vas boli zuby? Skocit k zubari. Pokud mate soukromeho, tak vas objedna na brzky termin (v lepsim pripade osetri okamzite), NHS zubar vas nejspis necha trochu podusit. Asi se budete divit, ale v Anglii se bolest zubu normalne neosetruje ambulantne - vetsinou dostanete prasky na bolest (konskou davku) a objednaji vas treba az za 14 dni! Samozrejme zalezi od pripadu, ale pokud zubar neshleda, ze je zub zaniceni (tedy ze nejste v ohrozeni) tak si vas opravdu objedna tak, jak mu to vyhovuje.
Tak a to je asi vsechno..
Abych nezapomnel. Co delat, kdyz je vam blbe a potrebujete pomoc. Takze, je-li vam opavdu zle a nedostanete se k doktorovi, tak volejte 999. Ambulance. Pokud je vam tak, ze nekam dojdete, ale je vam fakt zle, proste akutni pripad, tak mate dve moznosti. Bud si najdete na obligatnich strankach http://www.nhs.uk/ nejblizsi walk-in centre (bezne choroby, mensi urazy atd.), nebo nejblizsi nemocnici a tam si skocte na A&E (accidents & emergency). Na A&E jednotkach provadeji tzv. triage - tedy zjisti, jaky pripad je jak nalehavy a podle toho osetruji. Tzn. pokud budete shledani v ramci ostatnich pacientu jako lehky pripad, muzete cekat i nekolik hodin. To jen pokud tam pojdete s chripkou a budete se rozcilovat, ze vas nikdo neosetruje.
A na zaver. Pokud mate nejake podezreni na chorobu, ale nejste si jisti co delat, tak volejte ghostbust ... volejte nhs direct (http://www.nhsdirect.nhs.uk).
A to je zatim opravdu vsechno. Dekuji za pozornost a priste nashledanou!
Ondra

Southend Festival of the Air

2009-05-25T23:37:00.001-07:00

Nase prvni akce v Southendu. Prestehovani se povedlo (dekujeme za gratulace!) a tak jsme meli sanci si o prodlouzenem vikendu uzit vic, nez jen dokupovani veci do domacnosti. Na tuto akci jsem se velmi dlouho tesil (uz od Nachoda :-)) a moc se povedla.
Jedna se o letecky den, ktery se cely odehrava na plazi v Southendu. Ukazky zahrnuji armadni elitu vcetne takovych es, jakymi jsou The Black Cats (vrtulniky) a The Red Arrows (stihaci), posledne jmenovani predvedli naprosto dechberouci podivanou. Cela prehlidka trvala pres tri hodiny a videli jsme take memorial Battle of Britain (Lancaster, Spitfire a dalsi), Mustang, Typhoon (take znami jako Eutrofighter - ten rev jeho motoru byl slyset na mile daleko!) a jine (napriklad wing walkers - dvojplosnik na jehoz kridlech kdosi chodil :-)).
Pristi rok se podivana opakuje a radi bychom ji videli znovu. Erika byla nadsena, ja take, pocasi nadherne, takze co vic si prat.
Ondra
PS: fotky pod clankem ...

Southend festival of the air

London Marathon 2009

2009-04-26T01:32:00.000-07:00

... velká sláva, tisíce běžců, desetitisíce diváků, miliony vybrané na charitu ... London Marathon 2009

London Marathon 2009

Portsmouth

2009-04-20T04:06:00.000-07:00

V neděli jsme si udělali úplně super výlet do nádherného přímořského města Postsmouth na jižním pobřeží Anglie.
Je zde významný obchodní přístav a spousta muzeí a pamětihodností svázaných s britským královským loďstvem, z nichž asi nejzajímavějším exponátem k prohlídce je slavná válečná loď HMS Victory, s níž generál Nelson v roce 1805 zvítězil v bitvě u Trafalgaru. Je fakt nádherná, plně zrestaurovaná do původní podoby, a tak se nám dostala na spoustu fotek (můžete nakouknout :-))
Jinak město celkově působí velmi příjemným a svěžím dojmem, má úžasnou pěší zónu se spoustou atrakcí pro dětičky a milé obyvatele, u nichž můžeme hovořit o vyslovené srdečnosti :-)
Zřejmě se také konal nějaký indický svátek, protože pěší zóna byla plná rozjařených Indů, radostně výskajících a aplaudujících pod pódiem, kde se konalo vystoupení různých indických folklórních skupin, ze kterých jsme, pravda, byli nadšeni a rozjařeni i my dva, náhodní neindičtí kolemjdoucí :-)
No zkrátka nádherná neděle se nám vydařila!

Portsmouth

Děkuji za pozornost, mějte se pěkně a zase někdy napočtenou :-)
Erika

Guildford

2009-04-13T08:30:00.000-07:00

Udělalo se nám docela hezké velikonoční pondělí, a tak jsme přemýšleli, kam bychom se vypravili na výlet.
Otevřeli jsme si google mapu a koukli na oblast jihozápadně od Londýna, načež jsem já zabodla prst do města Woking a Ondra do města Guildford ... a tak jsme jeli do Guildfordu :-) Ondrův výběr se nám totiž již vícekrát osvědčil jako velmi dobrý. A nespletl se ani tentokrát! Guildford se nám opravdu velmi, ale velmi líbil.

Guildford

Kéž by nám takové hezké slunečné dny ještě nějakou dobu vydržely. Poslední dobou bylo totiž skoro pořád hnusně ... No, doufejme ... Erika

PS. Jo a to ještě Ondra cestou domů prohlásil, že když bude příští víkend hezky, tak pojedeme na nějaké zajímavé místo, ale byl tajemný a nechtěl prozradit ani za nic kam. No asi to z něj nevytáhnu, budu se muset nechat překvapit :-)

Po dvou letech znovu v Bath

2009-04-09T02:27:00.000-07:00

Bylo pár dnů před velikonocemi, v Londýně už několikátý den lilo jako z konve a ani v dalších dnech tomu dle předpovědi neměl být konec.
Ondra se tedy jal studovat předpověď počasí pro další den a zjistil, že na západě Anglie má být krásně slunečno, a tím bylo rozhodnuto - pojedeme na výlet za sluníčkem.
Řekli jsme si tedy, co se tak znovu podívat do toho Bath proklatého, na které máme z předloňska jen ty nejhorší vzpomínky? Že bychom si na něj třeba mohli za pěkného slunečného dne trochu poopravit názor.. A tak jsme také udělali, a dobře jsme udělali! Člověk si toho města pískovcového opravdu užije, když ví, že tam může strávit jen tolik času, kolik chce, a hlavně - a to je nejdůležitější! - může kdykoli se mu zachce odtud odjet :-)

Bath2

Tak zase po nějakém dalším výletě naviděnou! Erika

Vlakem do Shoeburyness

2009-03-29T02:17:00.000-07:00

Rozhodli jsme se trochu vrátit do starých časů a zajet si na výlet vlakem. Vyrazili jsme z nádraží Fenchurch Street vlakem c2c směrem na východ, přes Westcliff a Southend pěkně až na konečnou - do Shoeburyness.
Ještě jsme neměli úplně jasno, kam bysme se tak mohli přestěhovat a vzhledem k tomu, že Shoeburyness připadalo v úvahu, jeli jsme to tam omrknout.
Zjistili jsme, že je to malebné, ovšem poněkud ospalé městečko s nádherným pobřežím, plné spokojených důchodců s pejsky, jak by řekl Jakeš " piánko .. ano .. ne .. " :-) , zkrátka pohodička na nedělní výlet, ovšem nic zábavného k stálému žití.
Udělali jsme jen pár fotek na pobřeží, jinak tam vážně nebylo vůbec co fotit, ale pro načerpání té pohodové nedělní atmosféry je to snad dostačující :-)

Shoeburyness

Naviděnou, napočtenou se těší stále ještě slečna EKG, brzy již paní EKG - ježiš, teď mě napadá, nevezmou mi takhle ten titul??? :-)

Southend-on-Sea

2009-03-21T21:55:00.000-07:00

Byla krásná, skoro letní sobota, a tak jsme nemeškali a vypravili se na výlet do Southendu.
Pomalu ale jistě se přibližuje naše stěhovací akce, při níž bychom rádi v Londýně zvedli kotvy a přesunuli se trochu více na venkov ... tedy v porovnání s Londýnem se i stotřiceticisícový Southend zdá být něco jako venkov :-)
Jestli tam nakonec opravdu zakotvíme je zatím ve hvězdách, jelikož vytipovaných destinací máme více, no ale našlápnuto máme pěkně .. a hlavně ten lunapark! To je motivace jako hrom! :-)
Pro zajímavost pár obrázků.

Southend-on-sea

... A bohužel byl právě odliv, takže z moře toho mnoho vidět není, i když název města slibuje, že tam nějaké je .. :-)
Erika

Co se deje?

2009-03-02T00:49:00.001-08:00

Myslim, ze tem co sveho cesu pravidelne sledovali tento blog musi byt divne, jakto ze se posledni dobou (no jsou to mesice) na tomto blogu nic neobjevilo. Duvodu bylo a je nekolik. Prvne, nas blog byl hlavne o nasem cestovani a my tuto zimu nikam necestujeme. Za druhe, do naseho zivota prisel novy, svezi vitr.
Takze jaka je soucasna situace a vyhlidky do budoucnosti?
Vezmu to chronologicky:
Jako prvni akce bude stehovani. Nas najem nam konci 18/05/2009 s tim, ze jej prodluzovat nebudeme. Ne ze by se nam tady (v Hounslow) nelibilo, ale je cas pro zmenu. Predpokladam, ze se prestehujeme pocatkem kvetna, abychom do poloviny kvetna stihli prevest vsechny smlouvy, prestehovat nabytek a pohodlene se usadit.
Na seznamu mist, kam bychom se radi podivali, je zatim na prvnim miste Southend-on-sea, vychodne od Londyna.
Jen co se trochu usadime nasleduje svatba. Obrad je planovan v Trebici dne 06/06/2009.
Na svatbu pojedeme autem, jelikoz letadlo nepripada v uvahu, tim mene autobus, a vlak je desne drahy. V CR pobudeme rekneme tyden a pak masirujeme zpet.
A to nejzajimavejsi si schovavame na 12/08/2009 - priblizne. V tento datum plus minus by mel prijit na svet novy clovicek. A ne jen tak ledajaky clovicek - nas potomek. Samozrejme pokud vsechno pujde jako po dratkach.
A to je vlastne duvod, proc cestovani na nejakou dobu nebude. Narajzovali jsme se dost (skoro jako Holub) - v minulem roce to bylo nejakych 40 000 km! Tak ted si dame pauzu a jak to bude mozne, zacneme nas konicek provozovat znovu - a kdyz panbuh da, tak ve trojici.... nebo treba ve ctverici ... :-)
A na zaver foto - komentar netreba.
Mejte se bajecne a drzte nam palce.
Ondra

From Our baby

Anglicky strukturovany zivotopis

2008-10-20T07:16:00.000-07:00

Jelikoz sleduji co lide na nasich strankach hledaji (a mnohdy nenachazeji) rozhodl jsem se zalozit rubriku odpovedi na dotazy, ktere jste nepolozili. A zaroven tutu rubriku oteviram povidanim o tom, jak by mel vypadat zivotopis v anglictine, delany pro Anglicany (tedy nikoliv jen do anglictiny prelozeny zivotopis adresovany ceske firme).
Takze jak na takovy strukturovaný životopis anglicky vypada.
Prvne, je potreba si uvedomit, proc zivotopis delame a jak se takovy zivotopis zpracovava. Zivotopis jako takovy by mel stimulovat potencionalniho zamestnavatele k tomu, aby si vas vzal na pohovor, a aby bylo na pohovoru o cem mluvit. Hned z kraje je potreba si take uvedomit, ze se v zivotopise prodavate, a proto je potreba do nej psat jen to, co opravdo umite a to, co opravdu chcete delat. Jedna z nejcastejsich chyb je, ze clovek napise seznam profesi, kolem kterych se mihnul v domneni, ze tim zamestnavatele oslni a ten mu pak bude libat ruce. Opak je pravdou! Zamestnavatel se spis lekne, ze jste Ferda mravenec prace vseho druhu, co umi vsechno, ale nic poradne. S tim se poji druhy aspekt. Ten je, jak se zivotopis zpracovava. Ve vetsine pripadu firmy nenabiraji zamestnance sami, ale najimaji si na to agentury. Takova agentura ma tisice lidi v databazi. Aby vedela koho ma komu doporucit, tak zivotopis zpracuje, vybere z neho klicova slova a nasledne je porovna s pozadavky zamestnavatele. Ve vetsine pripadu je zpracovani automaticke, takze pokud do zivotopisu napisete, ze mate 10 let praxi, vysokoskolske vzdelani a umite vsechno (tedy napsali jste do zivotopisu i veci, kolem kterych jste se jen mihli, ktere vlastne neumite a ani delat nechcete), tak vam bude chodit hromada nabidek na praci, kterou neumite a delat nechcete.
Stejne je dulezite do zivotopisu psat pouze pravdu. V mnohych pripadech (zvlaste na dobre honorovanych pozicich) si agentury proveruji, jestli to co jste delali jste opravdu delali, jestli uvadena kvalifikace je pravdiva a tak. Firmy v Anglii opravdu volaji predeslym zamestnavatelum, skolam atd. aby si zjistili, jak na tom jste. Abyste se nebali, firmy v Anglii nesmeji davat negativni reference, takze i kdyz jste se s predchozim zamestnavatelem rozesli ve zlem, tak vas dotycny zamestnavatel nemuze pomluvit.
Tak a ted k tomu, jak takovy zivotopis psat. Uz nazvu je jasne, ze strukturovany zivotopis ma strukturu. Dala by se rozdelit takto (poradi nekterych prvku se muze lisit - o tom se zminim pozdeji u kadeho z temat).
Prvni veci je hlavicka - v ni je vase jmeno a kontaky na vas. Kontakt by mel byt anglicky (anglicka adresa), jelikoz anglicke firmy nerady pretahuji zamestnance z jinych zemi (krome vylozene specializovanych profesi).
Pod hlavickou by mel nasledovat "Personal profile". V nem se kratce rozepiste o sobe - kolik vam je, kolik mate praxe, jake vzdelani, jestli mate povoleni pracovat v Anglii a tak podobne. Par radek staci, zadne litanie.
Nasleduje sekce "Objective". V ni napiste co chcete delat. Vlastne je to sdeleni zamestnavateli, proc se uchazite o praci (de-facto kratsi verze motivacniho dopisu)
Pod Objective nasleduje sekce "Professional skills" - v ni heslovite, nejlepe seskupene napiste, co umite - upozornuji, ze se vyplati psat jen to co opravdu umite. Zivotopis vam u pohovoru bude neustale lezet pred ocima a vetsina dotazu a zadosti o detaily ze strany zamestnavatale se tudiz bude tocit ohledne temat v zivotopisu. Nezapomente do teto sekce pridat sve jazykove schopnosti - opet bodove.
Pod tim nasleduji bud sekce "Employment history", nebo "Qualification" - podle toho, jestli nejakou pracovni historii mate.
Employment history se pise od aktualni pozice po nejstarsi. Kazda pozice je uvozena jmenem zamestnavatele (+ kontakt), vyctem schopnosti, ktere jste v dane pozici pouzili, vyctem zodpovednosti, ktere jste meli a vyctem uspechu, ktere jste dosahli.
Aktualni pozice by mela byt rozvedena do detailu, starsi pozice jen heslovite.
Vzdelani alebrz kvalifikace. Zde bodove rozepiste formalni vzdelani (v poradi od nejvyssiho ukonceneho), nasledovane seznamem kurzu a dalsich kvalifikaci (certifikace, vyznacna skoleni ...)
Nasleduje kratky seznam vasich zalib a konicku pod hlavickou "Interests".
A pod nim obligatni sekce References kde se ze slusnosti pise pouze "References available upon request." Tato radka rika, ze mate referenty (z predchozich pozic, skoly atd.) a ze v pripade vybrani referenty dodate.
A to je vlastne vsechno. No ne uplne :-) Zivotopis je opravdu dulezita vec, tudiz si nejdrive zivotopis nechte projet korekturou (neni nic hloupejsihio nez gramticke chyby v zivotopisu!!!). Nasledne si nechte zivotopis sjet kamaradem, prateli apod. a v pripade anglickeho zivotopisu, i anglicky hovoricim clovekem.
Dalsi poznamka - zivotopis zasadne v editovatelen podobne! Tedy zadne pdf soubory, html a jine vychytavky. Zivotopis mejte zasadne ve formatu ms word (doc soubor)! Agentury vetsinou ze zivotopisu vyhazuji urcite veci (napr. kontaktni informace) tudiz dodat zivotopis ve formatu pdf je ztrata casu.
Zajimavou veci (alespon me se osvedcila), je zvyraznovani kvalifikace, technologii apod. bold fontem v sekci Personal profile. Personal profile je vetsinou nudne cteni, takze zvyraznenim pomuzete zamestnavateli v identifikaci dulezitych informaci.
A to je zatim vsechno. Pokdu si na to vzpomenu, tak sem dodam ukazku zivotopisu, abyste meli inspiraci :-)
Ondra

Vzhuru na Gibraltar!

2008-10-16T00:52:00.000-07:00

Jak to tak vypada, nas posledni letosni vylet skoncil. Tedy vylet skoncil jiste, jen se zda, ze je zatim letos posledni - i kdyz nikdo nevi, treba jeste nekam vyrazime, ale je to dost nepravdepodobne ...
Takze kam jsme jeli - na Gibraltar. Podle pruvodce je to minizemicka na jihu Spanelska, hrda britska kolonie (jiz 300 let) a jedine misto v Evrope, kde se volne pohybuji opice. Rozhodne to stoji za shlednuti :-)

Nejlevnejsi letenky nebyly na prijemny cas - mineno, odlet v pul sedme rano, prilet zpet kolem desate vecerni. Zase na letiste se dostat neni problem, takze se to dalo prekousnout.
Let byl v poradku az na to, ze po trech hodinach letu na Gibraltar jsem pristali v Malaze (spanelske mesto Malaga, asi 100km vychodne od Gibraltaru). Jako vysvetleni nam bylo receno, ze na Gibraltaru je spatne pocasi - no nevim, kdyz jsem se tam kolem jedne odpoledni dostali, tak nic nenasvedcovalo spatnemu pocasi, ale co se da delat :-)

Ten den jsme si jen zasli nakoupit k Morrisonovi a prohledli si cast mesta. Nebudu to napinat, jednou ze zajimavosti Gibraltaru je fakt, ze letistni runway protina jedinou silnici na hranice se Spanelskem - proste jsou tam zavory a semafory a kdyz leti letadlo, tak se zastavi auta - neco jako zeleznicni prejezd, jen se jede pres runway :-) Velmi impozantni. To je jeste potreba si uvedomit, ze runway je defacto sirsi nez ostrov, takze se tahne napric severni casti vybezku a znacne rozsiruje jeho hranice.
Po teto odborne vlozce mohu rict, ze jsme si v pohode nakoupili, dosli na hotel, prosli se po meste, dali si veceri a sli spat.

Druhy den (v nedeli) jsme zustali ve spanelske casti (zapomnel jsem dodat, ze nas hotel byl ve Spanelsku, asi 500m od hranic). Poradne jsme se prosli (za coz jsem dostal od Eriky vynadano :-)) a vlastne jen relaxovali.

Treti a posledni den jsme jiz stravili v Gibralteru. Po odhlaseni z hotelu jsme se prosli po gibraltarske hlavni tride (Main Street) a vyjeli lanovkou na vrchol gibraltarske skaly. Ta na vrcholu dosahuje 420mnm, jelikoz samotne mesto je na urovni more.
Zajimavosti je, ze vetsi cast mesta je na umele vybudovanem utesu, postavenem ve 20. stoleti.
Na vrcholu hory jsou pak ony povestne opice - barbary monkey. Jsou to roztomila zviratka, ale stale divoka. Turisty berou jako zdroj zabavy a prilezitost k okradani :-) Vsude je clovek varovan pred pokousanim a docela bych veril, ze je mozne, ze by kousali - orachle na to byli dost :-)

Pak jsme se jeste stavili na odpocinek v botanicke zahrade, prosmejdili jsme obchody (vse bez dane a dovazene patrne z Anglie) - napriklad karton znackovych cigaret je tam za £12 (350CZK) a litr benzinu za 79p (25CZK).

A par informaci zaverem:

Pocasi na Gibraltaru je dobre, je tam teplo.
Z Gibraltaru je videt do Maroka - tedy do Afriky.
Plati se tam librama, ale tisknou si vlastni penize, ktere jsou mimo hranice nesmenitelne - je dobre se jich zbavit, nebo pozadat pri nakupech o vraceni v britskych librach - eventuelne platit eurama (krome posty vsude akceptovane).
Ceny v obchodech o moc levnejsi nejsou, asi proto, ze se vetsina veci dovazi z Anglie (kdyz jde clovek do obchodu, tak fakt nepozna, jestli je v Anglii, nebo na Gibraltaru).
I pres to, ze oficialnim jazykem je Anglictina, lide mluvi hlavne Spanelsky - a to i prodavaci v obchodech.
Vsude je hrozne moc much - jen se clovek zastavi, jiz ho obklopi ve velkych hejnech!
Na hranicich pro pesi neni zadny problem, pokud chce clovek jet autem, tak tam jsou znacne fronty ve smeru z Gibraltaru (Spanele provadi kontroly, jestli lide nepasuji nezdanene zbozi).
Ackoliv se zeme tvari jako anglicka, jezdi se tam na pravo a pouziva metricky system (ale treba mleko a pivo prodavaji po pintach - maji v tom zmatek :-))

No a to je asi vsechno :-) Ja si to tam uzil, Erika take, a pokud pojedete jiznim Spanelskem tak to za zastavku stoji. Ale srovnat to napr. s Jersey, to se neda :-)
Ondra

Gibraltar

Koncert Jarka Nohavici na Kings Cross

2008-10-05T03:09:00.000-07:00

Byli jsme tam v pátek večer, bylo to velmi vtipné, veselé až rozjařilé, bylo tam spousta Čechů, tiež bratia Slováci a snad i pár Poláků, no a zkrátka jsme si domů odnesli pěkný zážitek :-)
Mějte se krásně, dovidenia, loučí se slečna EKG

Nohavica2008

Ostrov Jersey

2008-09-23T10:14:00.000-07:00

Tak a je za nami jedna z mensich (weekend break) cest. Tentokrat na ostrov Jersey.
Prvne, neplest s mestem New Jersey v USA. Jersey lezi asi 14 km od Francie, u Normadie. Ostrov samotny ma kolem 110km2 a 90000 obyvatel. Prevedeno do srozumitelnejsi reci, na sirku ma ostrov asi 15km, na vysku 10km a hlavni mesto St. Helier ma 30000 obyvatel - takze zkratka maly ostruvek.

Jako vzdy, hlavni duvod cesty byly levne letenky. Ubytovani uz tak levne nebylo a pujceni auta take ne, ale zase jsme si rekli, ze si povyrazime z kopytka.

Nas vylet zacal v patek vecer odletem z letiste Gatwick. Jersey je co by kamenem dohodil, takze za 30 minut jsme jiz pristavali. Jelikoz ma Jersey unii s Britanii stran imigrace (Jersey je technicky Britska drzava) neprobiha na hranicich zadna kontrola, proste se vyjde ven. Tam uz na nas cekal zrizenec autopujcovny (Avis - vrele doporucuju - http://www.avisjersey.co.uk/) a nasmeroval nas k autu, ktere nas odvezlo k pujcovne samotne. Proste ostrov je maly, takze se nemuze plytvat mistem na parkoviste a stanoviste pujcoven.
Po prevzeti auta (BMW X3, 3.0 diesel, v plne vybave) jsme vyrazili do hotelu (SAS Radisson Waterfront opet vrele doporucuju - adresa zde). Nase navigace (Garmin 250W) Jersey zna, takze teoreticky nebyl problem se k hotelu dostat. Ale problemky byly. Prvne, cesty jsou na Jersey uzke, takze mnohdy kdyz potkate protijedouci auto, je potreba vycouvat a dat mu tam moznost projet.
Po druhe, hotel byl prilis novy, takze nebyl na mape. Moji vinou jsem tesne pred hotelem odbocil v domeni, ze cesta uz dal urcite nevede a po 15 minutach se tam vratil s tim, ze preci jen danou cestou zkusim projet a opravdu, hotel tam byl. Hotel sam o sobe byl opravdu luxusni a personal vzorovy.

Druhy den po snidani (mimochodem vynikajici snidani, asi nejlepsi co jsme kde zatim meli) jsme se vypravili na pruzkum okoli.
Podivali se na hrad St. Elizabeth, projeli se Jersey Eye (ruske kolo, 60m vysoke) a vypravili se do mesta. V zapeti jsme zjistili, ze Jersey je jakasi zmenseni Britanie s tim, ze je ovlivnena Francii. Jinak receno, da se tam sehnat vsechno, na co jsme zvykli doma, stejne obchody, stejne znacky, mluvi se tam anglicky, ale treba pekarny ci kavarny jsou vyslovene francouzske. I obyvatele mluvi se zajimavym prizvukem :-) Po prochazce a par zastavkach na caj jsme se vratili na hotel. Erika si odpocinula a ja se sel podivat na hrad. Zajimavosti totiz je, ze rozdil hladiny more pri odlivu a prilivu je pres 5 metru, takze to co bylo dopoledne zatopene, se odpoledne dalo projit suchou nohou. (Na fotkach se muzete podivat, jak obrovsky rozdil co se tyce krajiny je mezi prilivem a odlivem, neco takoveho jsme jeste nikdy nevideli a byli jsme doslova ohromeni!) Bohuzel hrad byl zavreny, ale samotna prochazka po dne more je zazitek. Vecer jsme si dali vynikajici veceri v hotelu a sli spat.

V nedeli jsme vyuzili toho, ze mame auto. Po odhlaseni z hotelu jsme si vyjeli na cestu kolem ostrova.
Hned z kraje je treba rict, ze ostrov ja tak maly, ze staci hodinka na jeho objeti. Kdyby byly silnice o neco sirsi a mene klikate, dalo by se to zvladnout za polovicni cas. Prohlidka ostrova zabrala nejaky cas - mne se nejvice libily bungry - pozustatek okupace ostrova Nemci za druhe svetove valky (fotky najdete v galerii pod clankem).
Priroda je na ostrove velmi krasna, dokonce jsme videli o ony famozni jerseyske kravicky (fotku bohuzel nemame, ale je to velmi roztomile zviratko, hnedo-bezove :-)) Take jsme se podivali po skalach u zapadniho brehu atd. Bylo toho dost.

No a vecer jsme uz jen prijeli na letiste, hodili klice do kastliku, nastoupili do letadla a sup domu. Proste takovy normalni vikend na pohadkovem ostrove. Vrele doporucujeme a slibujeme, ze pokud bude moznost, tak se tam rozhodne jeste podivame!
Ondra

PS: pokud ma nekdo nejake dotazy stran Jersey, rad zodpovim, proste nechejte vzkaz pod clankem. Einfach :-)

Jersey

Mamička a Lucka v Londýně

2008-09-20T12:34:00.000-07:00

Jak už Ondřejíček psal, přivezli jsme si s sebou do Londýna naši mamičku a mou milou sestřičku Lucku. Nikdy předtím tu nebyly a tak měli celý týden oči navrch hlavy, což mě, jakožto jejich průvodce, velmi těšilo :-)
V sobotu jsme si potom všichni čtyři i s Ondrou udělali výlet do Brightonu a to byl asi nejhezčí den co tu prožily, jelikož Brighton sám o sobě je velmi krásné město, navíc Lucka nikdy v životě neviděla moře, takže i toto bylo pro ni poprvé, no a byli jsme i v lunaparku a tak, navíc bylo krásné letní počasí, obloha bez mráčku, no zkrátka hezčí den jsme si na závěr návštěvy nemohli přát.
V nedeli jsme se pak uz jen rozloucili, zamavali mamicce a Lucince na letisti a poprali jim pekny let. A ihned jsem se zacala tesit, az obe tyto miloucke osubky znovu uvidim :-)
Má-li někdo zájem podívat se na fotky, jak jsme si to tu užívali, směle do toho!
Loučím se, mějte se krásně. Slečna EKG

Mamicka a Lucinka v Londyne

Mamicka a Lucinka v Londyne 2

Cesta Evropou - Francie - Andorra - Italie - Chorvatsko - Bosna a Hercegovina - Plitvicka jezera

2008-09-12T04:30:00.001-07:00

Zacatek

Francie

Andorra

Zpatky do Francie

Italie

Chorvatsko

Bosna a Hercegovina

Plitvicka jezera

Cesta do Ceska / Zaver

Takze nase zatim nejdelsi a nejdobrudruznejsi vyprava skocila. Predne nekolik statistickych udaju:
5020 mil (cca 8000 km)
300 mil za den
550 litru benzinu
68 litru vody co jsem za tu dobu vypil :-)
2500 liber
12 statu
7 hotelu
Uz z techto cisel je patrne, ze lepsi vypravu jsme si nemohli prat.

A ted poporade. Nekdy na jare nas napadlo, ze by bylo zajimave udelat si vypravu skrz naskrz Evropou. Probehlo mezi nami nekolik vzrusenych debat a vlastne az do poloviny cervence nebylo jasne, jak vlastne bude vyprava vypadat. Pracovnich variant bylo nekolik (celkem 3 :-)) a nakonec vyhrala ta kompromisni (jak to tak byva). Ta pocitala s vyjezdem v patek, projetim Evropy od zapadu na jih, vychod, pak sever a pak zpet na zapad. Puvodne trasa pocitala s opacnou rotaci (rekneme ve smeru hodinovych rucicek) - tedy od zapadu na vychod, pak na jih, pak na zapad a pak na sever... no myslim, ze je to uplne jasne :-)
Bohuzel slecna EKG mela jiste povinnosti v Trebici, takze z teto varianty (kterou jsem navrhoval ja) seslo a ja to nakonec jeste sam rad uznal za nesmysl.

Priprava vypravy zabrala nejaky cas a nebyla veru jednoducha. Museli jsme zaridit ubytovani, prejezd tunelem do Evropy, pojisteni auta, prohlidku auta, nakup surovin, map, plany, ale vse se zdarilo! Takze jsme v patek 22/08/2008, nekdy kolem 16:00 nastoupili u nas za barakem do auta a vyrazili.

Prvni den: cilem prvniho dne bylo se dostat do Francie (mestecko Tilloy Les Mofflaisnes) a tam slozit hlavy. Byl to jeden z tech mene zajimavych dni, jelikoz jsme se k tunelu dostali naprosto bez problemu, tunelem projeli taktez bez uhony a hotel nasli na druhy pokus (proste se mi nechtelo verit, ze by ten hotel byl na tak blbem miste :-)) Byla to klasicka F1 - takze sdilene socialni zarizeni, pokoje ciste - proste jen na prespani. Celkem jsme najeli 170 mil, coz bylo tak akorat na rozehrati.

Druhy den: hned prozradim, ze to byl asi nejnestastnejsi den nasi vypravy. Ve filmu Snezenky a machri se rika, ze kriticky je den treti, u nas to byl druhy. Rano jsme vstali a popojeli trochu smer Pariz. Pred ni jsme se zastavili na snidani a pri placeni jsem si nevyzvedl kreditku zpatky. Na to jsem bohuzel prisel az kdyz jsme byli daleko za Parizi a chteli natankovat.
Po te co jsem dozuril a ujistili se, ze kreditka je opravdu v prachu, zavolal jsem do sve banky a nechal kartu zablokovat (prozradim, ze po navratu jsem obdrzel od banky dopis, kde me informovali, ze kartu se pokousel kdosi zneuzit, a to nekolikrat, takze Francouzi rozhodne nejsou takovy dobraci, jak by se mohlo na prvni pohled zdat :-)).
Po teto prihode jsme pokracovali dal smer jih do Narbonne. Erika si zvykla na svoji roli obsluhovacky mytnych bran (Francouzi, stejne jako zbytek Evropanu, nejsou kamaradi s auty s rizenim na "te" prave strane) - proste prebirala listecky a platila poplatky :-) Ne ze by je snad platila z vlastniho, ale starala se, aby vydridusi z budky dostali zaplaceno. Tak je to snad jasne :-)
K veceru jsme dorazili do mesta Narbonne. Prvne jsem se zaradoval, ze jsem poznal par mist, kde jsem pred lety byl, po druhe se zaradovala Erika, ze vedle hotelu je nakupni centrum, po treti jsme oba zaplakali, kdyz se ukazalo, ze rezervace hotelu, ve kterem jsme meli stravit dva dny, je na cervenec, tedy na minuly mesic, a hotel (plus vsechny hotely v okoli) jsou plne obsazene - proste ze nemame kde spat.
Erika me nezabila a kdyz jsme osusili slzy, vydali jsme se hledat nahradni ubytovani. Erika obehla peknou radku hotelu, ale ani jeden hotel nemel volne misto. Po nekolika hodinach jsme to vzdali a vyspali se na sedadlech auta na dalnicnim odpocivadle s krasnym vyhledem na hrad Carrcassonne. Jeste pred tim jsem stacil zabookovat nahradni hotel na dalsi noc, takze alespon jedna dobra zprava na zaver dne. Ten den jsme ujeli 700 mil a projeli se i po nejvyssim moste v Evrope nedaleko mesta Millau.

Cesta po Evrope - Francie

Sedmy den: Opet den presunu. Tentokrat prakticky bez zastavky z Rima do Zadaru. Puvodne jsme tento den meli stravit v aute, ale po zkusenosti z Carcassonne jsme si z internetove kavarny zamluvili ubytovani v jednom apartmanu.
Po ceste se toho moc zajimaveho nestalo, snad jen ze jsme projeli Slovinsko a s radosti se vyhnuli Terstu - tam uz se nam moc nechtelo, i kdyz to mohlo byt zajimave se tam po roce podivat.
Nas zaver je, ze Italie jako takova neni nic moc (ale Sardinie je k nazaplaceni!).

Ubytovani v apartmanu bylo velmi hezke, sami Nemci tam byli, recepcni a spravce v jedne osobe (take Nemec) byl mirne podnapily a nabizel nam pohosteni v podobe dodani alkoholu (vina) - to jsme odmitli :-) Nase skore za ten den bylo 650 mil.

Osmy den: Hned po rozlouceni s veselym spravcem utulku jsme se vydali smer park Krka - ten nam pred odchodem spravce doporucil. Po mirnem bloudeni jsme ho nasli, ale pred tim jeste Erika skocila ze 40ti metrovyho mostu. Samozrejme na lane, tudiz se oslavy nekonaji, Erika je stale mezi nami :-) Dostala za statecny skok diplom, ja dostal malem infarkt :-)
Samotny park Krka je hlavne o jezerech. Je tam nadherna oaza klidu, kde maji vycvicene ryby, jejichz hlavni naplni prace je koukat na turisty z vody a loudit drobky :-) Jelikoz bylo opet vedro k zalknuti, dal jsem si v jezere, plavek nemaje, koupel, verny sve tradici v botach, kosili a trenkach :-) K veceru jsme pak dorazili do Splitu, kde jsme meli ubytovani na tri dny.

Devaty den: Tento den byl ve znameni cesty do Dubrovniku. Je to cesta dlouha (200km) bez dalnice, zato vede skrz Bosnu a Herzegovinu. Povodne jsem myslel, ze hranice tam jsou pouze formalni, ale jak se ukazalo, opravdu tam stoji budky - jen kontrola je formalni. Dubrovnik je nadherne mesto, s parkovanim byl ovsem problem. Krome toho se mi neudelalo dobre, takze po prochazce mestem jsem jiz nebyl schopen prohlidky hradu (nadherny hrad :-(). Takze jsme se vydali zpatky a nekdy kolem 20:00 dorazili. Po tradicni veceri za nekrestanske penize jsme sli do hajan.

Cesta po Evrope - Chorvatsko

Desaty den: Rozhodne nejzajimavejsi den nasi vypravy! Erika prisla s napadem, abychom se vypravili do Bosny a Herzegoviny. Ne ze bysme tam uz vcerejsiho dne na par minut nebyli, tentokrat do vnitrozemi, primo do Sarajeva. Tak predne cesta to byla dlouha. Velmi dlouha. Prvni vec co se nam prihodila byla asistence u dopravni nehody. Nejaci chlapici se tam vybourali se skutrem - celkem nepekne odreniny meli, vsude plno krve, zmatek, takze jsme jim poskytli zakladni osetreni, vodu, obvazy, a po ujisteni, ze je doktor na ceste (nebo oni za pomoci pribuznych k nemu) jsme pokracovali v ceste.

Nejdrive bylo potreba prekrocit hranice mezi Chorvatskem a Bosnou. Prvni pokus se nepovedl - ne ze bysme ty hranice nenasli, spis slo o to, ze na hranicich vyzadovali zelenou kartu pojisteni auta. Tu jsme bohuzel pro Bosnu nemeli a na hranicich nebyl nikdo, kdo by nam ji prodal. Nastesti o kousek dal byl dalsi prechod, kde zelenou kartu prodavali, tak jsme ji za €12 koupili. Pri hranicni kontrole ji po nas ale nikdo nechtel, takze to byly celkem vyhozene penize :-) Nasledovala jizda bosenskou krajinou, ktera je nadherna, uchvatna, skvostna.
Cestou jsme byli svedky lesnich pozaru, videli pomnicek ceskym letcum co zemreli v Bosne v ramci akce Spojenych narodu, videli nadherna jezera a hory a podivovali se nad rozdvojenosti zeme - v jedne casti Bosny jsou na ulicich chorvatske vlajky, v druhe mesity. Po dvou hodinach cesty (mozna jeste vic) jsme dorazili do Sarajeva. Mesto je to krasne, lec pozornemu oku neujde, ze tu a tam je v baracich dira, vice der, ci jedna dira vedle druhe, pamatky to po valecnem ostrelovani, a mistni depo tramvaji (mimochodem v Sarajevu jezdi ceske tramvaje) pripomina spis hribotov tramvaji. V kazdem pripade mesto se rekonstruuje a lide jsou prijemni. A az na benzin je tam neskutecne levno. Treba kafe v centru mesta za 1KM (konvertibilna marka), coz je 12 korun.

Pak jsme se vypravili zpet, tentokrat pres Mostar. Ten je porad hodne velkou pripominkou bosenske valky, hromada baraku rozstrilenych, nebo vypalenych, rozhodne zajimavy zazitek, pri nemz docela mrazi.
No a pak uz jen cesta zpet do Splitu. Byla to tezka cesta, jelikoz jezdeni podle mapy za moc nestalo (silnice jsou mizerne znacene) a GPS znala jen hlavni tahy, ktere ovsem vedou do Splitu skrz velkou zajizdku. No nekdy kolem desate vecer jsme se dopravili do apartmanu a, alespon ja, padl vycerpanim :-) A veceri jsme vynechali :-)

Cesta po Evrope - Bosna a Herzegovina

Preston

2008-08-04T02:23:00.000-07:00

Toto sympaticke mestecko na severozapade Anglie lezici nedaleko Manchestru jsme navstivili vlastne jen diky Honzovi, ktery u nas pobyl na kratke navsteve v Londyne a jehoz je Preston docasnym pusobistem.
Kdyz se tam mel vracet zpatky, rekli jsme si, ze nez aby se tam kodrcal autobusem, radeji ho tam vezmeme autem a spojime to tak s peknym vyletem nekam, kde jsme jeste nebyli. A dobre jsme udelali! Preston je velmi mile, svezi a malebne mesto s prijemnou atmosferou, dokonce natolik, ze se Ondra zasnil, ze takhle nekam by chtel jednou natrvalo uniknout z Londyna :-)
Udelali jsme i par fotek, takze mame pamatku nejen na Preston, ale i na Honzu, ktereho timto srdecne zdravime - ahoj chlapiku! :-)

S Honzou v Prestonu

Erika & Ondra

British Motor Show 2008

2008-08-03T23:57:00.000-07:00

Tak jsem si v nedeli vyrazil British Motor Show. Byla pojata ve velkem stylu, jen chybelo nekolik podstatnych znacek (Audi, BWM, VW i Skoda atd.) To ale vynahrazoval pestry program, hromada novych, starych a luxusnich aut, doprovodne akce atd. Proste nadhera s vuni benzinu ...
Nejake fotky jsou v galerii, jeste nahraju videa a prubezne je pridam ...
Ondra

British motor show 2008

Bulharsko 2008

2008-07-28T05:01:00.001-07:00

Mame za sebou tyden dovolene a je potreba se ohlednout, zhodnotit, podekovat a tak.
Hned uvodem kde vsude jsme byli a pak budou nasledovat podruznosti jako co jsme tam delali a podobne ...
Prileteli jsme do Sofie v sobotu po poledni a vecer (jeste za slunka) se dostali na Slunecne pobrezi, kde jsme stravili prvni noc. Odtud v nedeli pokracovali pres Nesebar a Burgas do Careva (byvaly Micurin). To byla nase centrala na celou dovolenou.

V pondeli jsme vyrazili do Varny a na zpatecni ceste se zastavili v Obzoru. Utery jsme si udelali vylet do jednoho Aquaparku za Burgasem a staveli se v Sozopolu. Streda byla ve znameni mensiho vyletu do Sinemorce a Achtopolu. Ctvrtek jsme si udelali pesi vylet do kempu Arapie, kousek od Tsareva. V patek jsme se pokusili dojet do mesta Rezovo u Tureckych hranic, ale az tam jsme se nedostali, tak jsme si udelali volny den v Tsarevu. Hlavni naplni soboty byl presun zpet do Sofie a nasledna prohlidka mesta. No a v nedeli uz jen cesta na letiste a zpatky domu ...

Prilet do Sofie byl bez problemu, jen hned po pristani si clovek uvedomi, ze je to trochu jina zeme - v okoli letiste vraky letadel, budovy v ruznem stadiu rozkladu a hlavne, krome letadla Lufthansy a Air Austria zadne dalsi letadlo. Vyzvedli jsme si zavazadlo a pokracovali do letistni haly. Tam uz cekala spousta lidi (nevim na co - hotovy uvitaci vybor vyznamneho statnika), kterym jsme se obratne vyhnuli, aby nas nahodou take nezacali vitat (my si na takove ceremonie moc nepotrpime :-) ) a pokracovali ke stanku pujcovny aut. Mnou zabookovane auto nemeli, ale dali mi papirove lepsi, za tu samou cenu - Renault Megane sedan v automatu cervene barvy.

Hned jak jsem byli v aute jsme vyrazili smer Burgas, smer Slunecne pobrezi. Cesta probihala bez problemu - na zacatku dalnice byla silnice slusne vytlucena, ale pak uz celkem v poradku (neco jako D1) a na konci uplne nova dalnice, ktera prekvapila dokonce i GPSku. Vecer jsme dorazili na Slunecne pobrezi a po chvilce hledani nasli nas hotel (s pomoci mistniho taxikare, protoze vyskyt mapy s nazvy ulic nebyl v Bulharsku nikdy historicky dolozen).

Druhy den jsme vyrazili po trase Nesebar, Burgas, Carevo. Nesebar byla nase prvni zastavka. Krasne mestecko na malem poloostrove. Krasna architektura a vsude hromada stanku. Zajimave bylo(a vlastne to plati po celou nasi vypravu), ze tam bylo jen velmi malo cizincu. Moje teotie je, ze bud do Bulharska nejezdi, nebo se zdrzuji jen v hotelovych resortech a ven nevychazeji. V kazdem pripade Nesebar byl krasny a z nej jsme jeli do Burgasu. Situaci na silnicich popisu zvlast :-) Burgas je velmi ... rozpadle mesto. Erika si ho pamatuje z detstvi, jelikoz sem prijizdeli vlakem na dovolenou. Nadrazi vypadalo dobre, zbytek uz tak moc ne. Vydali jsme se na mistni metskou plaz, ktera uz toho hodne pamatuje, ale nikdo napamatuje na jeji udrzbu. Pro me to bylo dost depresivni, jelikoz na plazi nebylo nic, jen stary zrezively tobogan, viditelne leta nepouzity, horda lidi a horda odpadku.
Po zbezne prohlidce mesta (nic moc tam neni) a po koupi plavek pro Eriku (zapomnela si je doma :-)) jsme tedy vyrazili do cile - do Careva. Carevo je mensi mesto, asi 70km jizne od Burgasu. Za chvilku jsme nasli nas hotel a ubytovali se.
K veceru se nam jeste podarilo po nekolika neuspesnych pokusech nalezt asi tri kilometry vzdaleny kemp Arapja, kde Erika nekolikrat travila svoje prazdniny, a navstivit mistni pout, kde vetsina atrakci byla rozhodne starsi nez lide, co je provozovali. Ostatne moc lidi na nich jezdit netroufalo, takze se tocily vetsinou naprazdno, ci s jednim clovekem, ci s nami dvema :-)

V pondeli jsme si udelali dlouhy vylet na sever, do Varny. Cesta pekne ubihala a za dobre tri hodiny jsme byli v centru Varny. Tam se mi podarilo nejdriv omylem zaparkovat v jakemsi podzemnim polorozpadlem neosvetlenem skladu (strazny se velmi podivoval, co tam chci, a i ostatni zamestnanci vystrkovali prekvapene hlavy z der) v domeni, ze je to parkoviste, a po nalezeni opravdoveho parkoviste se ptal strazneho, jak nejlepe do centra, abych nasledne zjistil, ze uz v centru jsme.
Po prohlidce mesta (typicke bulharske mesto - nekde krasne, nekde rozpadle) jsme se na zpatecni ceste stavili v letovistku Obzor. Krasna plaz tam byla, ale jinak nic zajimaveho.

V utery jsme se vydali do Aquaparku, ktery jsme videli cestou do Varny. Vstupne nebylo lidove (30 leva za osobu - neco pres 10 liber) a uprimne to byla takova oaza ve vyprahlem Bulharsku. Tam jsme si poradne uzili, vyradili se snad na vsech skluzavkach a toboganech a jeli zpatky.
Cestou jsme se jeste zastavili ve meste Sozopol, ktere ma krasnou architekturu a plaz.

Stredu jsme stravili cestou do mesta Sinemorec, ktere ma podle pruvodce nejkrasnejsi plaz v Bulharsku. A melo opravdu krasnou plaz, kterou bohuzel, jak je v Bulharsku zvykem, hyzdila jakasi rezata orvana budka.
Po ceste zpatky jsem se staveli ve meste Achtopol. Velmi zvlastni mesto, ktere nas tak nejak motivovalo k tomu zacit fotit odvracenou tvar Bulharska. Naprosto me zde sokoval pasouci se kun - aby nemohl utect, mel predni nohy spoutane zeleznymi okovy!!! Tehoz dne odpoledne jsem se jeste sam vydal prozkoumat moznost pesi vypravy do kempu Arapja (zmineneho vyse). Cesta byla velmi zajimava, vedla skrz Carevo, kus ji vedl rozpadlym kempem (ve kterem ovsem kempovali Bulhari!) a pak asi tri kilometry pres vyprahle strniste.

Ve ctvrtek jsme si udelali vylet do Arapje, tentokrat spolecny. Bylo naprosto tropicke pocasi, nikde ani mracek a bohuzel ani trocha stinu. Po prohlidce kempu jsme se smerem k Carevu vraceli podel pobrezi, jelikoz Erika hledala jakysi kamen ze ktereho kdysi skakala do vody. Mela velmi matnou pedstavu jak kamen vypadal a kde byl, takze jsme nic nenasli. Jen jsem si dlouhym pobytem na slunci prihnal mensi upal, takze jsem zbytek dne stravil v hotelu.

V patek uz jsem byl opet fit, ale program se nam chylil ke konci, takze jsme se jen tak poflakovali po Carevu a fotili zajimavosti. Rano jsme se pokusili jet do mesta Rezovo a od nej k tureckym hranicim, ale pred mestem nas zastavili policajti a bez pasu nas dal nepustili.

Sobota znamenala hlavne cestu do Sofie a jeji prohlidku. Po 5 hodinach jizdy jsme se z Careva dostali do Sofie kolem treti odpoledne, ubytovali se v hotelu a jeli do centra - hromadnou dopravou. Jako na potvoru nam prijel pomerne novy autobus, takze jsme se bohuzel nesvezli starym Ikarusem, jichz je v Sofii vetsina.
Vystoupili jsme nedaleko Domu kultury (napadne pripomina prazsky Dum kultury) a vydali se hlavnim bulvarem do centra.
Sofia je zajimave mesto, vypada dost male, ale je vetsi, nez se zda.
Centrum je smesice predvalecnych a povalecnych domu, vetsinou s hezkym obchodem dole a naprosto neudrzovanym vrskem. Samotne centrum se sklada z vladnich budov a hotelu a neni moc zajimave. Snad jen tim, ze je tam zacatek metra, kterym jsme se svezli. Ma deset stanic na jedne trase a je obsluhovane ruskymi vlaky (starymi a novejsimi). Souprava ma jen ctyri vozy (narozdil od Prahy).
Pak uz jsme vlastne jen prochazeli Sofii, kde tou dobou bylo neuveritelne mnoho svateb, skoro na kazdem rohu nejaka, a nakonec se taxikem (za neskutecne lacino) vratili do hotelu (pro srovnani - cesta autobusem od hotelu do centra pro nas dva = 2 leva, taxikem z centra do hotelu pro nas dva = 5 leva!).

V nedeli jsme se vlastne jen presouvali na letiste, jelikoz nasemu autu zacala blbnout prevodovka a vlastne jelo jen na dvojku, takze jsme se bali vubec kde jeste zastavovat a jeli primo. Po natankovani (auto se vraci s plnou nadrzi) se sice dala dohromady, ale tomu uz moc clovek neveril a ja osobne nechtel riskovat, ze nestihneme nas let kvuli fatalni vade prevodovky, nebo neceho jineho. Pak uz jsme jen cekali v poloprazdnem letisti, kde nebyly prakticky zadne obchody - nic :-) Proste Bulharsko...

Za sebe (Ondra) rikam, ze prvni dny byly tezke, clovek si musi zvyknout, ale pak jsem zacal mit Bulharsko svym zpusobam rad. Erika (pokud vim), byla z Bulharska nadsena pernamentne :-)
Tak, jeste sem hodim par fotek a napisu neco o jezdeni v Bulharsku ...
Mejte se bajecne!!!
Ondra


Bulharsko	Bulharske zajimavosti

Automobilismus v Bulharsku

2008-07-26T06:38:00.000-07:00

Takze ted neco malo o bulharskych silnicich. Predne, s pomoci EU se v Bulharsku stavi a rekonstruui silnice, tudiz to co tu napisu nemusi platit na dlouho.
Prvne, dalnic v Bulharsku moc neni. Ta po ktere jsme jeli (A1) je na zacatku v dost bidnem stavu, ale postupne se zlepsuje az u Plovdivu dosahuje evropskych standardu. Zajimavosti jsou dva useky bez stredniho deliciho pruhu - patrne slouzi tomu samemu ucelu jako obdobny usek na D1, tedy pohotovostni letiste v pripade konfliktu. V techto usecich je silnice znacena jako konec dalnice a rychlost snizena na 80 km/h (to opravdu nikdo nedodrzuje).
Vetsina silnic znacena jako E (tedy evropske tahy) je v celkem slusnem stavu, bohuzel jen jeden pruh v kazdem smeru, takze se musi neustale predjizdet, trabanty, ziguliky, stare dacie, moskvice a tak, coz je kazde druhe auto.
Bohuzel silnice mimo tyto tahy jsou v dost spatnem stavu, coz dokazuji nase fotky.
Mnohdy mensi silnice ve mestech nejsou vubec zpevnene, takze 4x4 auto je pomalu nutnosti.
Policie stoji na kazdem rohu a tam kde nestoji, tam je alespon maketa jejich auta pripevnena na sloupu. Casta pritomnost policie ovsem neznamena, ze by bylo na bulharskych silnicich bezpecno. Prave naopak. Velke rozdily v kvalite aut (luxusni auta a ziguliky, moskvice ...) a nizka povedomost o bezpecne jizde znamenaji, ze majitele silnejsich aut predjizdeji jak o zivot a naprosto pritom nehledi na ostani provoz. Kazdou chvili vas predjede nekdo v neprehlednem useku, nebo v poslednim moznem okamziku uhne protijedoucimu autu, dokonce jsou schopni mezi protijedoucimi i klickovat. Omezeni rychlosti nikdo nedodrzuje - jet 130km/h na lokalni silnici, nebo svistet po dalnici 200km/h je vcelku bezne ... dopravni znaceni, prednost v jizde, zakaz predjizdeni Bulhara nezajima.

Co se parkovani tyce, je to tak trochu anarchie. Vetsinou se parkuje kde to jde, parkovist je celkove malo, ale nakonec se vzdycky najde misto, kam auto odlozit. Kdyz uz existuje parkoviste, cena za parkovani je dost ruzna, zalezi na lokalite (max. 5 leva za 3 hodiny).

Pump je v zemi hromada a vetsinou jsou obsluhovane - tedy, clovek se nemusi starat o tankovani. Za mensi peniz obsluha rada umyje skla (v mem pripade 1-2 leva).

Znaceni na silnicich je vetsinou zmatecne, zalezi dost na useku. Nove useky jsou vetsinou spatne znaceny, stejne jako stare. Rekneme prostredni useky (ani ne moc nove, ani ne moc stare) jsou znacene velmi dobre, vetsinou v azbuce a latince (napisy v latince vychazeji z anglicke vyslovnosti), stare silnice maji napisy jen v azbuce.

Pri ceste je potreba davat pozor, jelikoz na silnici se hojne vyskytuji zvirata, dokonce i na dalnici se propasoval parek krav ...

Muj zaver je - s dobrym autem a pri poradne opatrnosti (hlavne si davat pozor na protijedouci auta, co predjizdeji) se da v Bulharsku celkem i jezdit. Napr. zacpu jsme nepotkali zadnou.

Kalendar

2008-07-11T05:14:00.000-07:00

Jelikoz nam nekteri lidi stale nevedi, co kdy a jak budeme delat (a pritom v tom mame takovy poradek :-)!), tak jsem nas kalendar primo vlozil do blogu. Snad az na vyslovene slabozrake ho kazdy najde v panelu napravo. Pokud ne, tak mi dejte vedet a ja ho jeste vic zviditelnim :-)
Dekuji za pozornost, konec hlaseni!
Ondra

Rock4People 2008

2008-07-07T01:52:00.000-07:00

Rok se sesel s rockem a znovu jsme vyrazili na Rock4People. Festival se opet konal nedaleko Hradce Kralove (v arealu tamniho letiste) a letosni headlineri (tedy ti oficialni) byli Kaiser Chiefs, The Offsprings a Massive Attack. Krome prvnich dvouch jsme vsechny videli :-)!!!
Hlavnim rozdilem proti lonskemu roku byla ucast Mateje. Po domluve se odhodlal jet s nama a dobre udelal - odvezl si z festivalu trznou ranu na pet stehu a tim padem zazitek na cely zivot :-)
Takze kdo prekvapil - Massive Attack (pomalejsi, ale naprosto hypnotizujici, skvela show i po visualni strance), Dreadzone (vitez ankety o nejlepsi atmosferu), Holy Fuck (prebornici v produkovani neidentifikovatelnych zvuku), Gipsy.cz (romaro jede!), Para (plnou parou vpred), Seth Lakeman (clovek, co dovede zahrat bici, housle a zpivat - vsechno najednou). Specialni cenu ziskali VNV Nation za nejafektovanejsi show a The Ghost za to, ze prijeli az z Fayerskych ostrovu :-) No a hlavni cena celeho festivalu (co se me tyce) putuje Michalu Davidovi, SRN, Appocaliptice, Mozartovi a dalsim, kteri spojili sve sily ve formaci Hnedde smycce spolu s Xavierem Baumaxou. Gratuluji!!!
Takze tolik asi k festivalu - nic jineho zvlastniho se nestalo a pristi rok opet vyrazime!
Ondra

Rock for people 2008

Velky vpad Avaru (v zastoupeni slecny EKG) do Trebice na prelomu cervna a cervence 2008

2008-07-02T05:26:00.000-07:00

Nevyhnutelna navsteva zubare me nahle a necekane privedla na prelomu cervna a cervence do me drahe Trebice, no a pri te prilezitosti jsem si maximalne skvele uzila jak cele sve rodinky, tak i pratel a kamaradu.
Zucastnila jsem se i nekolika super akci a celkove mela hodne nabity program, takze na nedostatek zabavy si rozhodne nemohu stezovat. Ale co o tom budu povidat, chcete-li, kouknete se na fotky, ktere se pokusim trochu okomentovat, aby se nenasel nikdo, kdo by necemu nerozumel :)
Zdravim prevelice vsechny co se se mnou potkali a obzvlaste ty, kteri se najdou na fotkach :)

Erasek Cesko Cerven 2008

Mejte se krasne a brzy doufam zase navidenou!
Vase slecna EKG

Kacka v Londyne

2008-06-17T00:00:00.000-07:00

Takze zase po chvilce nejake zpravy od nas. Hlavni zpravou dne je navsteva Kacky a Mikiho. Navsteva to byla domluvena dlouho predem (nekdy v breznu 2008), takze to nebylo zadne pekvapeni.
Kacka s Mikim priletela v patek (13/06/2008 - holt cestovani v patek 13. :-)) a hned jsme se potkali na nadrazi. vezla ohromny kufr o jehoz vyznamujsem mel pochybonosti, ale snad neprozradim mnoho kdyz reknu, ze na zpatecni ceste mela co delat, aby se ji tam vesly vsechny ty veci.
Aby to mela mirne jednodussi, tak si kufr nechalu u me v praci a sla na prohlidku - Kacka se vyznacuje predevsim tim, ze se dovedu bleskurychle prepravovat na jakekoliv vzdalenosti, takze nez jsem skoncil v praci, tak mela projity Borough market, Imperial war museum a jeste se stacila podivat na St. Paul's! To vsechno s Mikim a za tri hodiny - no smekam, mne trvalo Imperial war museum dva dny :-) Pak uz jsme se jen vydali domu a tim to haslo (pro patek).
V sobotu jsme se vypravili do Legolandu. Ten je kousek za Londynem, zrovna na asi strane, takze za 30 minut jsme tam byli. Hned jsme si zajezdili na nekterych jizdach (ja se vyhybal vodnim, ale prvni vodni jizde jsem se vyhnout nestacil), Miki si uzil snad vsechno a statecne prezil i horskou drahu! No proste parada, pocasi nam pralo, takze jsme se vecer dostali domu celkem unaveny ...
Druhy den byl asi nejveselejsi - chteli jsme se podivat do Brightonu - pocasi melo byt priznive, Brighton je asi hodinu a pul cesty, takze to byla jasna volba. Bohuzel jsem nevedel, ze se zravna ten den jede cyklisticky zavod Londyn-Brighton a ze 20000 cysklistu tak dokonale zablokuj Brighton, takze by se to dalo shrnout jako ze po 4 hodinach smerem do Brightonu jsme se dostali zpatky do Hounslow :-) Vecer jsme si jeste skocili do parku a tak :-)
Nasledne mela Kacka volny program, jelikoz bylo pondeli a ja musel do prace. Stihla toho opravdu hodne! Muzea prosla a tak a sraz jsme si pak dali odpoledne v Hyde parku. Ten jsme si zbezne prosli a jelikoz se Mikimu libili londynske autobusy, tak jsme se jednim projeli od Marble Arch na Piccadilly Circus. Tam jsme chvilku hledali nejakou jidelnu, az jsme nahodou skoncili v cinskem bistru, kde se za fixni poplatek dalo jist - tak jsme si dali a vyrazili zpatky domu.
V utery uz mela Kacka jen dopoledne a pak v 16:00 sraz na Victoria station. Jeste pry stihla udelat nakupy a tak, takze jsem se pak na nadrazi rozloucili, zamavali a tak.
No byla to super navsteva - Miki i Kacka naprosto suprovy, jen houst takovych navstev! Dokonce i Erika rikala, ze by rada, aby zustali dele - a to pred tim tvrdila, ze to asi nevydrzi a podobne recicky :-)
Jinak ja jsem nic nefotil a Erika s nama nebyla, takze jedine fotky jsou z mobilu od Kacky - ale take dobre :-)
Ondra

Kacka Mobil Legoland

Bognor Regis

2008-06-07T12:46:00.000-07:00

Mestecko na jiznim pobrezi Anglie, vlastne se nam jen libil ten nazev (mimochodem vyslovnost je bognor rýdžis) a to byl hlavni duvod, proc jsme tam o jednom slunecnem nedelnim odpoledni zamirili. Mesto samotne je asi hodinku cesty od Londyna a abych pravdu rekl, normalni Anglicke pobrezni mesto - nic zvlastniho.
No a taky se zase jednou podivat na more, i kdyz anglicke plaze jsou kaminkove a more studene, takze to uplne nema tu romantiku jizanskych pisecnych proslunenych plazi, ale alespon ta voda je stejne pusobiva, tak proc ne :-)
Udelali jsme tam par obrazku, tak se muzete kouknout.

Bognor Regis (June 2008)

Papa, Erika & Ondra

Anglicke silnice

2008-06-04T05:49:00.001-07:00

Tak vzhledem k tomu, ze se tu take objevil nazor, ze v Anglii nejsou dalnice, tak par informaci o dalnicich a silnicich v Anglii.
Prvne v Anglii je silnic nepocitane a dalnic take - podle statistiky je v Anglii 3200km dalnic. Pro porovnani, Cesko ma asi 650km dalnic (ale je 3x mensi).
Dalnice v Anglii jsou oznacovane pismenem M a cislem - M pochazi od slova Motorway (dalnice). Maximalni povolena rychlost na dalnici je 70 mil za hodinu (lehce pres 110 km/h) a tato rychlost se vicemene dodrzuje - rozhodne vice nez v Cechach :-). Dalnice jsou obecne ve velmi dobrem stavu, velmi dobre znacene a opravdu se nedaji kvalitou srovnat s ceskymi dalnicemi. Obecne je nekolik hlavnich rozdilu:
1) Jezdi se na leve strane, pricemz levy pruh je pomaly (pravy je rychly, predjizdeci)
2) Dalnice maji az na vyjimky 3 pruhy v jednom smeru po cele delce pricemz v exponovanym mistech maji vic (na jednom useku M25 jsem napocital 6!)
3) Kolem dalnic (a silnic obecne) nejsou reklamy. Musim rict, ze je to naprosta lahoda, kdyz clovek vi, ze kazda cedule ma nejaky vyznam, ze se nemusi prodirat reklamama, aby zjistil, kde odbocit.
4) Kolem dalnic je mnohem mene obcerstveni, pump apod. Obecne se da rict, ze odpocivadla jsou na dalnici kazdych 20 mil (32 km). Odpocivadla jsou znacena jako "services".
Dalsi v poradi jsou silnice A. Tyto silnice jsou vedlejsi tepny a kvalitou jsou srovnatelne s dalnicema. Co se pruhu tyce, tam se to velmi lisi - A silnice muze mit cokoliv od 3 (tzv. trunk roads) do 1 pruhu. Pokud ma vic jak jeden pruh, pak je maximalni rychlost 70 mil za hodinu, jinak je 60 mil. Kvalita je srovnatelna s dalnicemi a stale lepsi nez napr. D1 :-)
Nasleduji B silnice - s nimi je situace jeste slozitejsi. Prevazne se jedna o jednoproude silne mistniho charakteru (okresky), ale neni vyjimka, pokud ma i B silnice dva pruhy v jednom smeru. Kvalita je stale velmi dobra, ale uz to preci jen neni dalnice. Co se rychlostnich limitu tyce, tak je to 60 mil za hodinu pro jednoproudou, 70 mil za hodin pro viceproudou. Ve mestech a neprehlednym usecich byva jeste vic omezena.
Dale pak nasleduji C, D a neklasifikovane silnice. Jsou to vetsinou uzke cesty, mnohdy jen s jednim pruhem pro oba smery (clovek si uzije, kdyz se vyhyba protijedoucimu autu). Kvalita je ruzna, ale v zasade proti ceskym silnicim porad nadhera.
A nekolik obecnych poznamek:
1) V Anglii si potrpi na kruhove objezdy. Ty jsou nekolika typu - klasicky kruhovy objezd (jako vsude jinde), obrovsky kruhovy objezd se semafory (pro krizeni vicepruhovych silnic) a mini kruhovy objezd (vetsinou ve meste - je spatne videt a krome bileho tredu neni nijak poznat - vypada jako obycejna krizovatka). Vicepruhove kruhove objezdy jsou lahudkou - velmi dobre znacene, jen si clovek musi davat pozor, do jakeho pruhu najede. Odbocit s objezdu, kdyz je clovek v trojpruhovem objezdu u stredu, je prakticky nemozne - takze si udela jeste jedno kolecko :-)
2) V Anglii si potrpi na semafory. Semafory jsou na kazdem druhem rohu. Semafory maji nekolik zvlastnosti - predne, nejsou tu semafory se svetly nahore (takove ty polobrany, kdy nekde nahore je jedno "svetlo"). Vetsina semaforu ma nekolik svetel pro jeden smer - svetlem myslim jedno zarizeni semaforu. Vetsinou jsou jedny svetla i na druhe strane krizovatky, takze kdyz clovek "prejede" caru zastaveni, stale vidi, kdy mu skoci zelena. Na mnoha mistech plati, ze semafor blika oranzove, kdyz dava najevo, ze clovek muze jet, ale musi dat prednost chodcum, kteri uz prechazeji.
3) Znacky jsou videlne mensi. Zajimavosti jsou mini znacky omezeni rychlosti v tesnych rozestupech podel silnice. Je to vynikajici, ze pokud si clovek nevsimne (je slepy :-)) zacatek omezeni rychlosti, tak na nej narazi hned na dalsim rohu.
4) V Anglie se hodne pouzivaji vodorovne znacky (napisy na silnici). A to nejen pro prednost, parkovani, omezeni rychlosti apod, ale i pro oznaceni pruhu. Je to velmi prakticke, ze clovek vidi, kam dany pruh vede (vetsionu je tak cislo silnice, popr. destinace)
5) Ve mestech jsou silnice mnohem uzsi, takze si clovek musi davat poradne pozor - zvlaste kdyz se potka s autobusem. To ze jsou silnice uzke se jeste podtrhuje tim, ze se na silnicih ruzne parkuje, tudiz nekde i na hlavnich tazich je prujezdny jen jeden pruh pro oba smery.
6) V Anglii je nekolik druhu prechodu pro chodce. Nejbeznejsi jsou dve srafovane cary, kde clovek musi dat prednost jen kdyz je na silnici chodec. Mene rozsirena je klasicka zebra - tam ma chodec prednost a auto mu musi zastavit. Podle zakona muze chodec prechazet kdekoliv a jakmile je ve vozovce, ma prednost.
7) V Anglii je hromada tzv. bus lane - tady pruhu pro autobus, taxiky a kola. Ridic auta do nej nemuze vjet vyjma odbocovani.
8) Obecne plati, ze silnice jsou v Anglii prelidnene. Pokud to tedy jen trochu jde, je dobre si najit dalnici, nebo alespon A silnici. Ale i tam jsou zacpy - obecne projizdet centrem mesta je sebevrazda :-)
9) Benzin je obecne drahy a nejlevneji se da koupit u supermarketu (Asda, Tesco, Sainsbury's atd.). Relativne levne jsou i pumpy Shell. Naopak na druhem konci zebricku jsou pumpy BP a Texaco. Na mnohych mistech jsou pumpy automaticke, kde se plati jen kartou a neni tam obsluha. Jako voditko se da pouzit stranka www.petrolprices.com ale hromada pump tam neni a nektere maji hodne zastarale informace.
10) Parkovani je vseobecne problematicke a nakladne. Jiz pred cestou je dobre si zjistit, kde se da zaparkovat. Hledat parkovani na posledni chvili muze byt opravdovy zazitek :-)

A vic me zatim nenapada. Pokud me napadne, clanek zaktualizuju :-)
Mozna to vypada komplikovane, ale jezdit v Anglii lze velmi dobre - malokdy clovek resi situaci "kdo ma prednost", "kam silnice vede" apod. Pokud budu mluvit za sebe, tak i pres zacpy si jezdeni v Anglii uzivam :-)

Seven Sisters

2008-05-31T00:45:00.000-07:00

Minuly vikend jsme se vydali jen na mensi turu - podivat se na prirodni ukaz Seven Sisters (sedm sester). Jedna se o vapencovy sraz do more, nachazejici se nedaleko Brightonu (nebo Eastbourne - podle toho, jak se na to clovek diva :-)).
Kdyz to budu popisovat, tak z toho asi nikdo moc moudry nebude, tak se jen podivejte na fotky a vzpomente si na vsechny ty valecne filmy, kde nemecke stihacky leti na Londyn a prelitaji bily, vapencovy utes - ano, to je onech sedm sester :-)
Krajina je tam velmi hezka, hromada lidicek, hromada ovci - prijemne :-)
Fotky jako vzdy pod clankem!
Ondra

Seven Sisters (May 2008)

Woburn safari

2008-05-24T00:43:00.000-07:00

Tak ted je ten pravy cas dokoncit dva resty.
Prvni je o nasem vylete na Woburn Safari. O co se jedna - no je to proste safari :-) Woburn je vesnice asi 30 mil severne od Londyna (nedaleko dalnice M1). A safari je vlastne takovy park, kde zvirata "volne" pobihaji a mezi nima jezdi po silnicce auta a lide tak maji moznost byt opravdu primo mezi nima. Nektera zvirata jsou stejne za plotem, napriklad sloni, ale k vetsine z nich se clovek dostane opravdu na dosah.
Musim rict, ze takove setkani se lvy, to je opravdu zazitek. Hlavne kdyz si clovek uvedomi, ze nemame pancerovane auto, a ze kdyby ty lvi fakt chteli, tak se do nasi "konzervy" lehce dostanou.
Zase na druhou stanu, vsude se tam vyskytuje spousta strazcu v oranzovych "tygroidnich" jeepech, kteri by se o nas urcite postarali (pokud by se o nas prvne nepostarali lvi :-))
A nejzajimavejsi tam stejne byly opice - takove male potvurky, porad lezly lidem po autech a tak. My jsme meli trochu stazene okynko a ty potvurky se hned hrabaly dovnitr - ale nedostaly se nam na klin.
Bohuzel i pres zakaz krmeni lide hazeli zviratum jidlo (zase na druhou stranu nevidim nic spatneho na tom dat opici banana :-)).
Kousek od arealu byla jeste takova mensi pesi Zoo - my jsme z ni videli klokany (albiny :-)) a pstrosy, ale po odjezdu jsme se dozvedeli, ze tam je toho jeste vic - takze se tam asi podivame jeste jednou :-)
Nejake fotky najdete tradicne pod clankem.
Ondra

Woburn Safari (May 2008)

Alton Towers

2008-05-17T23:06:00.000-07:00

Vcera (17/05/2008) jsme se vydali do Alton Towers - nejvetsiho zabavniho parku v Evrope, asi tri hodiny cesty od Hounslow. Erika mela prani, podivat se zase na nejake ty atrakce a tak jsem se juknul, kam se da jet a nasel tohle. Provozuje to stejna spolecnost, co provozuje Thorpe park, kde jsme byli loni. Pokud byste to snad hledali na mape, pak se podivejte sem.

Tak a co jsme si tam vsechno uzili.
Nejdrive jsme si skocili na Spinball Whizzer (v prekladu odstredivka rotujicich balonu :-))- horska draha, kde voziky rotuji kolem sve osy (proste si predstavte horskou druhu a kruhove voziky, ktere se toci behem jizdy). Erika byla nadsena, i kdyz mela strach o zaludek. Mne se to take libilo :-)

Nasledne jsme si skocili na Oblivion (zapomneni). V zasade je to volny pad. Jenze trochu brutalnejsi. Prvne, pred mistem, kde zacina volny pad se vozik zastavi, takze se clovek visici tvari dolu muze podivat, do ceho to bude padat. No pada do zacouzene diry. To prida na zazitku, jelikoz clovek netusi, jak je to vlastne hluboke - odhaduji, ze takovych 20 metru je videt, a nejakych pet dalsich metru je schovanych v one zacouzene dire. Mame i jedno video, ale doporucuji se podivat po netu - nekteri jedinci si i natocili jizdu samotnou. Video je zde a zde je primo soubor videa (lepsi rozliseni).

S takto pocukanyma nervama jsme se vrhli na Submission - jakesi rameno, ktere s clovekem rotuje. Takze clovek stravi vetsinu casu hlavou dolu. Erika mela problem se skriplyma nohama, ale jinak si to take uzila :-)

Nasi dalsi zastavkou byla Rita, Queen of Speed (Rita, kralovna rychlosti) - vcelku nevina simulace akcelerace. Jenze to co tak nevinne vypada, kdyz se na to clovek kouka zvenku, je neuveritelne maso, kdyz v tom clovek sedi. Vozik se na zacatku rozjede na rychlost 100 km/h a to za dve sekundy (reknete si jednadvacet, jednadvacet a jste na stovce!). Clovekovi leze zaludek zadama ven a to neni vsechno - zatim nasleduje regulerni horska draha, tentokrat v opravdu vysoke rychlosti. Proste nadhera! Opet mame video startu (i jako soubor ke stazeni), ale doporucuji se podivat na relevantni videa z akce (v pravem menu na youtube)

Nase dalsi kroky vedly k opodal stojicimu Corkscrew (neboli vyvrtce). Horska draha, ktera se toci jako vyvrtka, takze je clovek v ruznych smyckach a esickach. Zajimave, ale na Ritu a spol. to nema.

Pak jsme se bez jakehokoliv ocekavani vydali na Hex - proste neco uvnitr hradu. Jak rikam, nic jsme necekali a take to vypadalo, ze se niceho nedockame. Po vstupu do hradu (regulerni stary hrad, zadna nafukovaci atrakce) jsme prosli nekolika mistnostma, kde nam byl nacrtnut pribeh o jakemsi hrabeti, ktery byl za svoji lakotu proklet. Udajne kdyz spadne vetev z jakehosi dubu, jeden clen jeho rodu zemre. Coz hrabe vyresil lisacky, proste dub zretezoval. Nasledne zacal delat "vedecke" pokusy s cilem kletbu zlomit. Nijak neuspel a vlastne o tom ani tahle atrakce neni. Po pruchodu mistnostmi, kde se clovek dozvedel cely pribeh si cela skupina lidi sedne do salu, jemuz vevodi vetev onoho dubu. Nasledne se cely sal zacne kymacet. K cemu ovsem dojde, je naprosto senzacni. Predstavte si, ze sal se cely nakloni (mineno vnitrek salu). Vy sedite, rekneme v uhlu 20 stupnu, a kdyz tohoto uhlu dosahnete, zacnou rotovat steny salu - tzn. vy mate predstavu, ze se naklanite dal! Jelikoz v sale neni zadny stycny bod, k nemuz by se clovek mohl upnout (a zjistit tim, jak je vlastne naklonen), dosahnete za chvilku stavu, kdy naprosto netusite, co se deje, kde je nahore a kde je dole. Steny salu ve spojeni s mistnosti salu za chvilku zacnou rotovat kompletne a clovek ma co delat, aby se udrzel :-) Technicky je to proste - steny salu jsou tubus,v nemz rotuje sal samotny. Takze kdyz se sal natoci o zminenych 20 stupnu, tak plynule zacnou rotovat steny salu, coz cloveka vede k pocitu, ze uz je hlavou vzhuru. Musi se to zazit, ale snad alespon chapete, co je to zac. No musim rict, ze nas to velmi nadchnulo!

Dal jsme smerovali k Runaway Mine Train - pohodova vozitkova draha, spis pro mladsi ucastniky, ale je to velmi mile a zajimave zpestreni po vsech moznych desivych jizdach.

Odtud jsme vyrazili na Duel. Vozitka, a cilem je sestrelit co nejvic duchu a spol., proste takovy strasidelny dum, kde ma clovek pistolku a strili po vsem, co se hybe (i co se nehybe). Mne se to libilo a ani skore jsme nemel spatne - nasel jsme jen jednoho cloveka z nasi jizdy, co mel vetsi skore, a to o malo :-)

Dal uz jsme meli v planu jen dve zastavky - Air a Nemesis.
Air byl uz zavreny, tak jsme skocili na Nemesis (v prekladu nepritel, neprekonatelny nepritel, proste ten nejhorsi nepritel :-)). Na podobne atrakci jsme byli loni, ale letos (spis omylem), jsme si stoupli do fronty na predni sedadla. Nemesis je horska draha, kde ovsem clovek sedi zavesen na voziku, takze nohy mu litaji vsede mozne. Mame video a samozrejme i soubor ke stazeni.

Osobne nemame radi vodni atrakce, zvlaste ve dnech, kdy je docela chladno a destivo, tak jen video nekolika silencu, co se nechali zcela namocit pri vodnich hratkach v Congo River Rapids.

A to je vse. Kompletne zniceni, ale velmi prijemne pobaveni jsme se vydali na trihodinovou cestu domu a plni zazitku sepsali toto.

Jen drobna rada pro lidi, co by se tam chteli vydat take - se vstupenkou je dobre si koupit fast-track. Tim padem se dostanete na atrakce bez cekani ve frontach (nebo jen s malym cekanim). My jsme tam byli v dobe, kdy pocasi nebylo idealni a i tak se na nektere atrakce cekalo dobrou hodinu! S fast-trackem se i na takovou atrakci clovek dostana za 5 minut. Uspora casu je k nezaplaceni :-)

Mejte se bajecne a zase nekdy!

Alton towers May 2008

London Wetlands Centre

2008-05-11T21:43:00.001-07:00

Takze dneska kratce - o tomto tydnu se nic zvlastniho nestalo - byl jsem v kine, byli jsme nakoupit a byli jsme ve Wetlandu.
Co to je Wetland - prvne je to misto, kde uz Erika pred 4 lety byla :-) Coz samo o sobe muze byt dobrou zaminkou proc tam jit a je to i jista znamka kvality! Dukaz je zde.
Jinak Wetland je vlastne takova prirodni zoologicka zahrada, kde jsou jen samy ptaci, zaby, vazky a cokoliv vodniho, potazmo vlhkeho (anglicky wet=vlhky land=zem).
I tentokrat prikladame fotky, ale s jedinym komentarem - kachny :-)
Mejte se bajecne!

Wetland May 2008

Sardinie 2008

2008-05-07T23:26:00.000-07:00

Jak se rika, pachatel se vraci na misto cinu. I my jsme se vratili na misto cinu, tentokrat lepe pripraveny.
Tento clanek jen lehce popisuje co vsechno jsme videli, zazili a co nas pobavilo (a na co budeme vzpominat).

Prvne, proc jsme se vubec na tuto cestu vydali. Tak hlavne proto, ze minuly rok se nam tam moc libilo, ale z duvodu casu a neznalosti terenu jsme nemeli moznost krome Alghera nic jineho videt. Tak asi tak :-)
A ted tedy, jak cele cesta probihala. Prvne let. Byl prijemny, Ryanair byl v pohode, jen nas pobavilo, ze na letisti, kdyz jsme vystoupili z letadla, jsme byli nuceni prestoupit do autobusu, ktery nas popovezl o cca 20 metru a vyklopil pred pristavaci halou. Celkove zdrzeni, kdyz chvilku pockame - 5 minut. Ale jinak v pohode, zadne problemy. Hned na letisti jsme si vyzvedli auto a vyrazili smer nas hotel.
Bohuzel hned na prvnim kruhovem objezdu jsem trochu zazmatkoval - posledni dobou jsem preci jen jezdil hlavne v Anglii, takze jsem si nebyl moc jisty, jakym smerem se vydat. Nakonec jsem zabocil doprava, a bylo to spravne :-)

Hotel za ty penize byl celkem bida, ale to je udel cestovatelu. Nikdy nevis, v jakem hotelu budes a vubec netusis, jestli za ty tezky penize bude neco slusneho (upozornuju, ze to bylo 5 noci a hotel stal £360 - tedy noc za £70, za coz bych cekal pohodlnejsi ubytovani, ale nebudeme si stezovat, stejne jsme tam moc casu netravili).

Druhy den jsme po prochazce po Algheru ( kde jsme si trochu zavzpominali, zasli si do dedouskovi kavarny, zjistili, ze uz tam dedousek neni, a nasbirali par kaminku, bez nichz Erika nemuze odjet) vyrazili na Grotta di Nettuno, coz je krapnikova jeskyne.
Bohuzel jsme dorazili o cca 20 minut po zaviraci dobe, takze jsme zmenili plan a na skok vydali do nedalekeho Sassari, kde jsme vlastne jen nakoupili zasoby a jeli zpet.

Cestou jsme zastavovali na odpocivadle, jelikoz Erika chtela na zachod, coz vedlo k celkem usmevne prihode. Pidila se totiz po kapesniccich, ktere obvykle nosivam v batohu a tak jsem ji rekl, at si je vezme z batohu z bocni kapsy, jenz se nachazel vzadu v kufru auta (podotykam, ze krome nej tam nic jineho nebylo).
Kdyz se pak vratila, probehl nas hovor nasledovne:
"Vzala sis ty kapesnicky?"
"Ne, ja jsem je nenasla."
"Vzdyt jsem ti rikal, ze jsou v bocni kapse v batohu."
"Ja jsem tvuj batoh nenasla..." sdelila mi naprosto klidnym hlasem (neco jako ve smyslu, batoh jsem nenasla, vsechno je v poradku, muzeme jet dal...) - celkem taktne mi tak bylo naznaceno, ze jsem batoh nekde ztratil. Nastesti podle fotek a dobovych svedectvi jsme se dovtipili, ze batoh jsem zapomnel v restauraci u Grotta di Nettuno, nacez jsem tam okamzite zamiril a batoh si promptne vyzvedl.

Treti den jsme se vydali na dalekou cestu - prvne do Monte Tiscali, ktere je ale zcela mimo moznosti naseho vypravneho tymu (moc vysoka :-)), takze jsme se spokojili s Valle Lannaitu (krasne prameny a jezirka, doporucuji se juknout na fotky) a pak pokracovali dale na jih, az na pobrezi, na krasne plaze u Cea. Cesta byla nadherna, tahla se hodne na srazu skal a pohori.
Dokonce jsme po ceste potkavali zver na silnici - nejdriv stado ovci (vycvicenych - ovcak na ne piskl a oni se hezky seradily do jednoho jizdniho pruhu silnice) a pak bezprizorni kravu s ohromnyma rohama.
Opet mame radu fotek naprosto uzasne krajiny, kterou jsme projizdeli (a byli nuceni co chvili zastavit a kochat se).

Ctvrty den jsme se vypravili do mesta Bosa. Cesta z Alghera do Bosy je opet nadherna, panoramaticka, tahne se podel pobrezi a skal a opet nas nutila se neustale zastavovat a kochat. Mestecko samotne je opravdu malebne, s krasnyma ulickama, hradem, a primo vystavni architekturou.
Z neho jsme se pak presunuli do mesta Macomer, ktere ovsem moc zajimave nebylo - ovsem to nas dovedlo k napadu popojet jeste dale - do Monteleone, coz byla nadhera na entou. Mestecko lezi na vrcholu hory, kam vede jen jedna silena serpentina (dost dlouha) a je celkove jak namalovane od Lady. Nase kochani nebralo konce. Na zaver jsme si jeste dali kafe a zmrzlinu a vyrazili zpet.

Paty den jsme se opetovne vypravili na Grotta di Nettuno. Tentokrat jsme byli uspesnejsi (mozna proto, ze jsme vyrazili rano :-)) a tak jsme si, pote co jsme ve skalach poctive seslapali 650 schodu smerem dolu, uzili nadherne stalagmity, stalagtity a jine podobne jeskynni ukazy.
Bohuzel to cele bylo provazene neprijemnou prihodou, kdy me kalhoty, druhdy ciste a vonave, se po celem nasem putovani staly velmi aromaticke (no proste pachly jak tchor), takze lide, kteri si s nami prohlizeli jeskyni, se nemohli zbavit dojmu, ze tam neco zapacha. Urcite ted vypravi, ze jeskyne byla krasna, jen to tam desne smrdi :-)
To nas vedlo k tomu, ze jsme se vydali zpet do hotelu a tam pradlo preprali. Ja pak, jinych kalhot nemaje, prakticky nahy prchal z hotelu do auta, coz Erika skodolibe natocila, takze se muzete pokochat pribehem hoteloveho uchyla :-) Odkaz na video dodam :-) (video1, video2)
Erika puvodne prisla s navrhem koupit kalhoty nove, ten se ale nezdaril, takze kalhoty i kosile nakonec uschnuly primo na mne a tim se problem vyresil sam.

Nase odpoledni cesta vedla do Castelsardo - nadherne mestecko na severnim pobrezi Sardinie, ktere ma nejen krasnou zriceninu hradu, ale take vyhled na nedalekou Corsicu. Jeden domorodec nam opravdu potvrdil, ze ta sediva vec na obzoru je Corsica, tak je to myslim prukazne. Ostatne prilozene fotka (pro bystre zraky) to doklada.

Sesty a posledni den jsme za zakabonene oblohy a obcasneho poprchani jeli do skoroopustene a skororozpadle vesnice Argentiera - byvale dulni vesnice (dolovalo se tam stribro - argentinum, podle toho i nazev vesnice), kam se posleze z nam neznameho duvodu zacali sjizdet skolaci z cele Sardinie, vsichni s bilymi cepickami na hlavach.

Dale jsme pokracovali na severo-zapadni vybezek Sardinie do mesta Stintino, ktere bylo moc hezke, a z neho do pro nas ne zcela zajimaveho mesta Porto Torres, ktere bylo podle pruvodce zajimave, ale my to zkratka nenasli - tak kafe jsme se tam dali, to je pravda.
Pak uz jsme jen zaskocili zpatky do Alghera a po posledni prochazce jsme jeli smer letiste. Odevzdali auto a nastoupili do letadla, a po ruznych perypetiich se dostali kolem 2:00am domu. Jo a v letadle nas obsluhovala letuska Marketa, puvodem z Prahy - jsme holt svetovy :-)

A par poznatku a shrnuti na zaver:

Sardinie je naprosto uchvatny ostrov. Neni moc zalidnena (1.5 milionu obytavel) a priroda je panenska, neposkvrnena

Idealni cas navstevy je jaro, to se clovek vyhne turistum a poradne si tak uzije cely ostrov. Jen je problem s ubytovanim, mnoho hotelu je pres zimu zavrenych

Obyvatele Sardnie jsou vyslovene srdecni. Nemluvi sice anglicky, ale jsou radi za kazde italske slovo, ktere s nimi clovek prohodi.

Na Sardnii se bez auta nevyplati jezdit. Hromadna doprava tam funguje, ale preci jen vam nezastavi na tech uchvatnych vyhlidkach a na mnoha mista vlastne ani nejezdi.

Benzin je na Sardnii hrozne drahy - to jen aby si clovek vzal dost penez s sebou

Italska kuchyne je lahodna a ceny v zasade mirne. Kdyz se clovek vyhne turisticky zajimavym hotelum, tak si da vynikajici kafe a zmrlinu pro dva za €6-7. A salat za babku. Rozhodne se doporucuje mistni pizza a zvlastni druh chleba - je tenky jak vlas, spis takova placka, dela se s ruznym korenim a dostanete ho ke kazdemu jidlu - a da se levne koupit v obchode po obrovskych balikach :-)

Sardinske silnice jsou kvalitou velmi slusne a velmi opustene. Jedete desitky kolometru a nepotkate vubec nikoho, maximalne tak stado nejakych zvirat ci skupinu nemeckych ci svycarskych motorkaru. A vsude jsou nejaka odstaveniste, abyste se mohli zastavit a kochat se krasami vukol

Kdyz jsme u silnic, kolem silnic se vyskytuji v neprebernem mnozstvi znacky omezeni rychlosti (hlavne padesatka se premnozila), ktere ovsem vsichni, vcetne policie, ignoruji. Po chvilce jsem je zacal ignorovat take. Jinak turisti se prave poznaji podle toho, ze rychlost dodrzeji a tim zdrzuji jinak plynuly provoz.

Celkove se da rict, ze Sardinie je raj pro milovniky prirody, motorkare, horolezce, potapece, milovniky dobreho jidla, usmevavych lidi a krasneho pocasi

A 6 dni je malo - pokud mate dost dovolene, tak si najmete auto a mate program tak na 10 - 14 dni

No a to je asi vsechno. Radi bychom si nekdy sjeli jizni cast Sardnie - Cagliari a okoli, ale to az vyhledove ...

Mejte se bajecne! Arrivederci!!!

Jako vzdy, nekolik odkazu na fotky a doprovodne materialy.

Sardinie 2008


Mapa nasi cesty	Vyznamne body

O autech v Anglii

2008-04-30T01:42:00.001-07:00

Takze slibovany clanek o tom, jak je to v Anglii s autama a tak podobne.
Prvne par veci, ktere jsou v zasade jasne, ale radsi je pripomenu, co kdyby. Kompletni zakon o silnicnim provozu je zde. Ted bych shrnul rozdily proti tomu, jak se jezdi v Cechach, potazmo v Evrope.

Prvni rozdil, o kterem vi kazdy - jezdi se vlevo. To v praxi znamena, ze kdyz jedu dopredu, drzim se na leve strane silnice. Kdyz predjizdim, predjizdim zprava (vybocim z pruhu doprava, predjedu a zaradim se). Na dalnici je rychly pruh vpravo. Na kruhovy objezd (roundabout) se vjizdi vlevo a davam pritom prednost vozidlum na objezdu prijizdejicim zprava. Na krizovatce, kdyz odbocuji vpravo, davam prednost protijedoucim vozidlum. Na neznacenych krizovatkach (tech moc neni) se dava prednost zleva (nikoliv jak v Evrope zprava) - tedy v praxi ten co prijizdi zprava mi dava prednost, ja davam prednost zleva a tem co prijizdi proti me.
Doplneno K tomu bych dodal, ze podle predpisu na neznacenych krizovatkach neni zadna prednost, ale zazite pravidlo je, davat prednost vozidlum zleva. Neznacenych krizovatek je tak malo, ze se toho clovek nemusi bat. Vsechny krizovatky (i ve mestech) jsou jasne znacene. Mozna proto je v UK tak nizka nehodovost ...
Rychlostni limity - vetsinou jsou uvedene primo znackami v danem useku, ale obecne plati na dalnici (motorway, silnice maji nazev Mxx kde x je cislo - napr. M25) a dvojproude silnici (dual carriageway) je to 70mph (110km/h), na jednoproude silnici (single carriageway) je to 60mph (95 km/h). Co se mest tyce, tam je to ruzne, vetsinou mistne upravene, ale obecne je to 30mph (45 km/h). Narozdil od Ceska neplati, ze mesta maji oficialni zacatek a konec kde se tato rychlost musi dodrzovat (znacka zacatek a konec obce), takze je dobre se drzet znaceni a zdraveho rozumu. Pokud neni jasno, kde je mesto a kde ne, tak plati, ze tam kde je poulicni osvetlenim, tam je mesto. V Anglii je neuveritelne mnozstvi kamer a mobilnich radaru, takze rychlost se dodrzuje a az na sebevrahy nikdo nejezdi rychleji, nez je povolene.
Vzdalenosti a rychlost. Oboje je udavane v milich, nebo v milich za hodinu. Tzn. maximalni povolena rychlost 40 (kruhova znacka z cervenym okrajem s napisem 40) znamena maximalni povolena rychlost 40mph (60 km/h). Vzdalenosti se udavaji v milich, yardech, nebo zlomcich mili. Tzn 20 = 20 mil = 30 km, ³₄ = 3/4 mile = 1.2 km, 250y = 250 yardu = 220m. U rychlosti se nepise 40 mph, nebo tak, je tam proste 40, 30 atd. 3/4 mile se pise bez lomitka, presne tak, jak jsem to napsal (to jen pokud by mel nekdo dojem, ze jsem udelal preklep).
Parkuje se jen na vyznacenych mistech. Vetsina parkovani je placena, nebo rezervovana pro rezidenty, o cemz informuje cedulka podel silnice, kde se vetsinou vyznacuje odkdy dokdy omezeni plati apod. Na kraji silnice se vetsinou vyskytuje baravny pruh (pruhy) a podle nich se odviji moznost zastaveni/stani. Dvojita cervena cara znamena zakaz zastaveni (kdykoliv), jednoducha cervena zakaz zastaveni v urcitou dobu (znacka podel silnice urcuje kdy), dvoji zluta zakaz stani (kdykoliv), jednoducha zluta zakaz stani v urcitou dobu (viz. cervena cara), bila prerusovana cara parkovaci misto (vetsinou oznacene cedulkou s upresnenim za jakych podminek). Parkovat neni zadna legrace a je dobre mit jasno v tom kde a za jakych podminek lze parkovat. Na dodrzovanim parkovani dba cela armada parking wardens, kteri rozdavaji pokuty na pockani :-)
Na zlute srafovanem obdelniku na silnici se nesmi zastavit - tedy muze se na nej vjet jen kdyz mam jistotu, ze jim projedu bez zastaveni. Jedina vyjimka je na krizovatce, kdyz se odbocuje doprava a dava se prednost protijedoucim vozidlum. Nekde je misto zluteho sravoani napis "keep clear", ale vyznam je stejny.
Pokud mate anglicky ridicak je mozne jezdit i bez nej. Jinak receno, muzete mit ridicak doma a presto jezdit. Policie si to v pripade nutnosti overi pres centralni registr.
Dalnice a velke mnozstvi hlavnich silnic ma mezi pruhy a na krajnici reflexni znacky - velmi dobre vecer.
Ve mestech se casto vyskytuji "bus lane". To je pruh vyhrazeny pro autobusy, taxiky a cyklisty (nekde i morotky). Neni povoleno do nej vjizdet, jen v pripade odboceni je mozno jim projet. Casto se stava, ze tento pruh je hlidany kamerama! Nektere Bus lane jsou omezene jen nekdy - vetsinou ve spicku - a jinak se v nich da jezdit.
V Anglii velmi dobre funguje system kamer. To v zasade znamena, ze rada prestupku se neresi na miste, ale tak, ze vam policie posle domu fotku vaseho auta (zjisti si to podle SPZ) a s prestupkem plus informaci kolik to stoji a kolik bodu bude strzeno. Co z toho vyplyva? To ze vas nezastavil policajt proste vubec neznamena, ze se o vasem prestupku nevi :-)
Prechody pro chodce. Je jich nekolik druhu. Klasicka zebra (vetsinou doplnena zlutou blikajici lampou) je prechod, kde ma chodec prednost. Na prechodu oznacenem prerusovanou carou ma prednost auto. Obecne jsou semafory nastaveny tak, ze se nestane, ze pri zataceni do prava bude muset ridic davat prednost chodcum - velka vyhoda a prispiva to k bezpecnosti. V teto souvislosti se u prechodu vyskytuji semafory s blikajici oranzovou (ukazuji zelena, oranzova, cervena, blikajici oranzova). Toto blikani nesignalizuje, ze je semafor nefunckni, jako v CR, ale ukazuje, ze clovek musi nechat chodce dokoncit prechod a pak muze jet - pokud na prechodu nikdo neni, muze jet okamzite.

Obecne se v Anglii jezdi na pohodu, predpisy dodrzuji a nezavodi se. Dava se prednost chodcum (kteri neustale vbihaji pod kola), slusne se dava prednost v obtiznych situacich protijedoucim vozidlum.

Tak a ted neco k tomu, kdyz clovek ma auto (je vlasnikem auta) v Anglii. Neni toho moc, co clovek musi mit, ale je potreba, aby to mel.

Prvne je potreba mit auto pojistene. To se da vyridit po telefonu, pres internet, nebo navstivit pojistovnu v okoli. Pojistovny chteji vedet hromadu udaju, podle kterych vypocitaji kolik bude pojistka. Obecne zalezi na faktorech jako je vek, kolik let uz jste jezdil bez nehody (no claim bonus), jak dlouho mate ridicak a kdo vam ho vydal, jake auto mate (typ, stari, hodnota), jake mate povolani, kde bydlite, kde bude auto parkovat apod. Po zaplaceni pojistky vam bude poslan tzv. cover note, ktery dokazuje, ze mate auto pojistene. Je nelegalni jezdit bez pojisteni! Pojistka muze byt bud fully comprehensive (zahrnuje jak poskozeni zpusobene vam, tak poskozeni zpusobene vami + pripadne dalsi vydaje, jako je nahradni auto, odvoz a ubytovani, vydaje na pravni sluzby apod. zalezi od pojistovny jake dalsi sluzby nabizi), nebo 3rd party, theft and fire (tedy jen skodu treti strane, kradez a pozar). 3rd party pojistka je levnejsi, zase vas tolik nechrani - celkem vhodna pro stara auta, jejichz hodnta nepresahuje £5000.
MoT. Anglicka verze technicke kontroly. Provadi se kazdy rok od pro vozidla starsi 3 let. Skoro na kazdem rohu se daji najit zkusebny, takze neni problem si vyridit. Mnohdy MoT provadi primo v servisu, takze si muzete zajet na rocni prohlidku a spojit to s MoT. Opet, jezdit bez MoT je nelegalni.
Posledni cast je road tax. Ta se plati pulrocne, nebo rocne a je odvozena od emisi, ktere auto produkuje. Proste dalsi zdaneni. Ve vetsine pripadu se road tax jen prodluzuje pres postu (pred vyprseni road tax vam prijde dopis od DVLA - agentury pro vozidla a ridicske prukazy), ten vezmete na postu, zaplatite a je to. Jako dukaz o zaplaceni se dostane tzv. road tax disc, ktery se musi viditelne umistnit na predni sklo. Auto bez road tax nema co delat na ulici (krome privatnich ulic, parkovani na privatnich mistech atd.) a ze zakona je kazdy kdo uvidi vozidlo na silnici bez viditelne zobrazeneho tax discu, povinen toto vozidlo nahlasit. Vozidlu pak hrozi odtazeni, nebo i sesrotovani. Aby clovek mohl zaplatit road tax musi mit auto v okamziku nakupu tax discu platne pojisteni a MoT. Ve slozitejsich pripadech je dobre zajit primo na lokalni pobocku DVLA a tam vse vyresit. A jeste jednou, je nelegalni jezdit bez zaplacene road tax!
Mit tzv. logbook (obdoba ceskeho technicaku) alebrz V5C. Logbook je dobre mit doma, jelikoz komu se logbook dostane do ruky, ten si muze auto prepsat na sebe. V pripade prodeje se do logbook napise novy majitel a posle se zpet na DVLA, ktere posle novy logbook novemu majiteli. V pripade jakychkoliv zmen na aute je nutne tyto zmeny vyznacit do V5C a poslat na DVLA, kde zmeny zaznamenaji a poslou vam opraveny logbook. Pokud si clovek neni jisty, nejlepsi reseni je zajit na nejblizsi DVLA office s cover note, potvrzenim o MoT (pokud je potreba), V5C a promluvit si primo s urednikem. Seznam lokalnich kancelari DVLA je zde nebo zavolat na 0870 240 0010 (velmi drahe cislo - tusim 25p za minutu).

No a to je asi tak vsechno, co me z hlavy napada. Kdyz si na neco vzpomenu, tak clanek zaktualizuju, kdyz vam bude neco schazet, tak pripojte komentar s dotazem a ja se pokusim odpovedet.
Konec hlaseni :-)

Jak jsme si kupovali auto ...

2008-04-29T00:08:00.000-07:00

Tak nakonec k tomu doslo. Bylo to jasne od zacatku, ale to se vi, porad jsme se vykrucovali, utikali pred tim, ale nakonec nas to dohonilo... Ano poridili jsme si auto. Tento prispevek je o tom, co a jak jsem delali, a jak vlastne vsechno delat (dalo by rict, jak se poucit z nasich zkusenosti).
Myslenka poridit si auto neni u nas vubec nova. Vlastne je to duvod, proc jsme v Anglii. Ne tedy abychom si tu poridili auto, ale prchli jsme pred autem sem. Jenze dal uz se moc jit neda, takze nas auto nakonec dohonilo. Nejdrive jsme uvazovali nad autem novym. Ma to radu vyhod (i nevyhod, ale vyhody prevazovali). Prvne, nove auto ma plnou zaruku a je vetsinou v dobrem stavu. Clovek si muze bez problemu vybrat barvu, vybavu atd. proste mit auto k obrazu svemu. V tomto smyslu sme posilhavali po autech typu Vauxhall Corsa, Toyota Yaris apod. Yaris byl nakonec nasi volbou pro nove auto - hlavne diky spolehlivosti a spotrebe. Jenze cim vic jsme na auta koukali, tim vic jsme videli, ze financni pozadavky jsou velke, cekaci doba nezanedbatelna a hlavne, ze auta rychle ztraceji na cene. Kdyby jsme si poridli Yarise za £10000, tak ho pak prodame za rekneme £6000 v pripade Corsy jeste min.
Tak jsme se zacali koukat i po ojetych autech. V Anglii je velky vyber ojetych aut za nizkou cenu, s nizkyma milema a v dobrem stavu. Preci jen ulice jsou v lepsim stavu, jezdi se tu opatrneji, takze koupe ojeteho auta dava podstatne vyssi smysl.
Pro inspiraci ohledne auta jsme si zasli do spolecnosti CarGiant. Maji tam vystaveno skoro 5000 aut, takze tam se da videt prakticky vsechny znacky na jednom miste. Kdybychom obihali dealery, tak bychom si boticky prosoupali :-) Aut meli na sklade dost a jak Corsa, tak Yaris nas presvedcili, ze by to byla dobra volba. Jenze jsem tam objevili i auto jmenem Mitsubishi Colt. A kupodivu, zrovna ono vystavene melo vse, co jsme chteli - komplet vybava, automat, klimatizace, cerna barva, elektrony atd. Kdyz jsme se koukali na webu na ostatni parametry, bylo to to same - super spotreba, dobry vykon, spolehlivost na jednicku (jedno z nejspolehlivejsich aut vubec) a to bylo velmi pozitivni. Stejne tak se tam objevil za dobrou cenu Mercedes A (diesel, Classic SE) a ten se Erice mimoradne zalibil.
Tuhle sobotu jsme (26/04/2008) se tedy znovu vydali do CarGaint, tentokrat si vice prohlednout nami vytipovana auta - prvni, nas favorit tou dobou, Mercedes a pak Colt. U Mercedesu jsme stali hodne dlouho. Na vyber jsme meli dva modely - stribrny A180CDi Classic SE a cerny A150CDi Elegance. Rozdil byl v cene a milich - cerne byl levnejsi, ale mel najeto dobrych 80000mil. Stribrny mel najeto jen 5000 mil. Problem byl, ze stribrny ve vybave Classic SE mel vlastne jen zaklad - tedy plechova kola, plastova zrcatka, plastove vlastne vsechno. A preci jen, kdyz jde clovek do auta, tak chce, aby bylo slusne vybavene. Cerny Elegance byl plne v chromu a lakovani, ale ty mile ... Tak jsme se sli trochu projit po okoli a proradne to promyslet. A v tom jsme znovu narazili na Mitsibishi Colt. Erika byla nadsena - vybava je velmi slusna, cena byla super, auto melo jen 2000 mil (3000km) a kdyz k tomu clovek pripocte parametry, byla to jasna volba. Hned jsme zapomneli na Mercedes a sli si pro klice, prohlednout si Colta. Uvnitr, to je pravda, to zadny luxus neni a srovnat se to s Mercedesem neda, ale pohodove auto, zadne komplikovane krivky, posez dobry, maximalne variabilni interier (dokonce se da vyndat zadni sedak, takze vznikne zcela rovna plocha o delce 160cm). Auto bylo v pohode, tak jsme si dali testovaci jizdu. Auto se i tak zdalo byt vporadku, jen mirne hlucnejsi (zase clovek vi, ze je v aute a ze se tam neco deje). Ten hluk je spis sportovni charakteru - zadne nepekne piskani, nebo tak. Spis to zni jak formule :-) Proste se tvari jako sportacek. Motor slapal perfektne, ma slusny vykon, super brzdy atd. - jen mirne preposilovane rizeni, ale zadna tragedie. Prevodovka je klasicky manualni automat. Proste z auta vyrvali spojkovy pedal, ktery vlastne ridi pocitac a ten tam take dava rychlosti. Tzn, zadne plynule prevody jako u klasickeho automatu, ale prerazovani rychlosti. Je to jako by s vama jel skritek, ktery vam v prihodou dobu seslapne spojku da rychlost. Krome toho se da prepnout do manualniho modu, kdy si clovek dava rychlosti sam skoro jako sekvencni spojka. No proste Colt byl jasna volba.
No ted trochu o tom, jak se auto vlastne nakupuje. Tak nejdriv musi clovek slozit zalohu - ta je £200 a je nevratna. Vlastne tim clovek rika, ze do tri dnu si auto koupi a odveze. Nasledne je potreba si domluvit termin koupe. Vetsinou druhy den, ale da se to zvladnotu i ten samy ten. Ta prodleva je proto, ze technici musi auto pripravit k odvozu. My jsme si dohodli odvoz druhy den, tedy v nedeli. Jenze to melo hacek. Auto nemelo road tax a road tax je povinnost mit. Bez toho se na ulici neda - kdyz cloveka nekdo vidi ridit auto bez road tax, tak to muze nabonzovat a je to pokuta, zapis v trestnim rejstriku a hromada problemu. Zadrhel byl v tom, ze predchozi ridic byl postizeny, tudiz jsem musel na DVLA (urad pro auta a ridicaky) a tam si auto nechat preregistrovat na normalniho uzivatele. Naprosto bez problemu - donesl jsem si technicak (v Anglii se mu rika logbook, nebo podle formulare - V5C) a potvrzeni a zaplaceni pojisteni a bylo to. Slecna u prepazky prepsala auto na me, zaplatil jsem road tax a dostal tax disc - to si clovek da do prihradky za oknem a muze zvesela jeden rok jezdit (pak si koupi na dalsi rok atd. atd.). Vybaven tax discem jsem se vypravil zpet do CarGiant (v pondeli, jelikoz DVLA nepracuje v nedeli) a tam si auto prebral. A jel domu. Tedy na parkoviste, jelikoz parkovat v Londyne je o nervy - parkovat se da jen na vyznacenych mistech, kde stejne vetsinou clovek potrebuje parking permit (parkovaci povoleni). Takze ted parkujeme na placenem stani, ale zaplat panbuh za ty dary - mezi tim si vyridim neco trvalejsiho ...
Takze to je asi vsechno. Nekdy priste sem dodam informace jak vlastne auta v Anglii funguji, co je potreba udelat atd.
Mejte se bajecne a zase nekdy (treba po navratu ze Sardnie).

Aktualizace - auto uz nam stoji na trvalem stani u baracku jednoho hodneho cloveka jmenem Dave. Takze i toto je vyresene, tim padem uz muzeme zvesela jezdit.

Jamajka 2008

2008-04-05T09:16:00.000-07:00

Takze rekneme nejexotictejsi letosni dovolena je za nami. A destinaci v tomto pripade byla (relativne) vzdalena Jamajka. Jak jsme se vubec k tomuto zajezdu dostali? Tak kdyz jsme si vybrali zajezdy na letosni rok a patricne jsem si zazadal o dovolenou, bylo mi naokraj (dne hovori Zdenek Nejedly) receno, ze dovolena se neprevadi. Tzn. musel jsem si vybrat dovolenou hned. A vybirejte si dovolenou na konci brezna!
Po prohledani vsech moznych variant nam zbyly v ruce tyto destinace: Dominikanska Republika, Brazilie, Mexico a Jamajka. Vylucovaci metodou jsme vyloucili vsechny ostatni varianty a jelo se na Jamajku.
Zajezd byl all inclusive (mineno let, transfer z letiste, ubytovani, strava, napoje a zabava jsou jiz v cene) a za velmi dobrou cenu - na osobu to delalo £600 (rekneme neco kolem CZK 20000).

Let byl prijemny a vlastne se behem neho nic nestalo. Ovsem hned po pristani se zacali dit veci.
Prvni, co me hned prastilo do oci, bylo, ze je vsude hromada bezprizornich lidi. Na ceste k pasove kontrole jsme jich minuli desitky - zamestancu, co jen tak postavaji, bavi se spolu, ale nevypadaji, ze by byli jakkoliv pracovne vytizeni.
Pri ceste na Jamajku Cech potrebuje viza, ktera se daji koupit na miste za $20. Mineno USD, nikoliv zdejsi JMD. Jelikoz Anglicani viza nepotrebuji, potkali jsme se v mistnosti pro ostudy co chteji viza s nekolika pary Polaku.
Nasledne jsme si sli pro bagaz. Tehdy nastal mirny sok, jelikoz ani hodinu po priletu bagaz nebyla vylozena. Lide trochu zmatkovali u ktereho pasu stat, houfne se presouvali od jednoho k druhemu a nakonec, jelikoz pas nebyl z nejspolehlivejsich a zrejme ho celou tu dobu opravovali, nekolik pasazeru zacalo aktivne pomahat s procesem opravy pasu a vybalovanim bagaze. Proste Jamajka.

Pak uz jsme se z klimatizovane haly letiste dostali do minibusu, co nas vezl do hotelu. Kdyz ridic pri cekani na zbytek posadky vypnul klimatizaci, zjistili jsme, ze na Jamajce je opravdu horko. Preci jen, den pred odjezdem u nas snezilo, prselo, teplota sotva prelezla 5 stupnu a tady, vecer (5 hodin casovy posun) teplota porad kolem 30 stupnu a vzduch tak vlhky, ze se clovek opotil jen o nem slysel.

Po prijezdu na hotel jsme se vybalili, dali si bozsky lahodnou veceri a padli spankem zaslouzenym. Kdyz to shrnu casove, startovali jsme v 10:00, pristali v 16:00 (ovsem po deseti hodinach letu) a sli na kute v deset (= 3 rano Londynskeho casu).

Druhy den jsme se krome obligatni prohlidky hotelu a okoli vydali tam, kam nam vsichni radili nechodit - za hranice hotelu. Za branou hotelu je proste jiny svet. Stale hromada bezprizornich lidi, vsude nedokoncene stavby, po silnicich se prohanejici vraky dovezene patrne z celeho sveta a nasledne ruzne sesroubovane dohromady.
Rekl bych, ze jsme mezi mistnimi vzbudili rozruch, ze moc turistu nepotkavaji - lepe receno, soudic podle vzhledu, turisti jsme tam byli jedini.
Dosli jsme k nazoru, ze ven z hoteloveho komplexu vlastne ani neni proc chodit. Jamajske klima je skutecne tropicke, to znamena velka vlhkost vzduchu, silene vedro a spalujici zar slunce, tudiz nikam dal se stejne dojit nedalo, to bychom proste nerozdejchali.
Oproti tomu v hotelu je vsechno prizpusobenu maximalnimu pohodli. Komplex byl opravdu hodne veliky a plny ruznych zabavnych atrakci, programu a her, takze jste si tam v pohode nasli zabavu na cely den.
A take v restauraci ci na baru by clovek dokazal prosedet cele hodiny :-) Jamajska kuchyne je lahodna a rozmanita a drinky rovnez, tech neni nikdy dost.

Ale abych se vratil zpatky, tak po pruzkumu okoli jsem se rozhodl, ze si dam koupel (v mori) a trochu si odpocinu. Coz mi bylo osudove, jelikoz jsem tragicky podcenil silu jamajskeho slunce. Vysledek se dostavil druhy den rano, kdy jsem nemohl chodit, jak jsem mel spalene nohy. Ostatne na prilozenych fotkach je dukaz :-). Celkove jsme uz pak tedy svuj cas travili v hotelu, kde bylo vsechno - more, bazen, ruzne hry a akce, virivka, bar (kde si clovek po cely den mohl dat jakekoliv napoje zdarma) a hlavne hromada Americanu :-)

Jen v sobotu a v nedeli jsme se dostali mimo hotel, to kdyz jsme jeli na morske safari (kde jsme si perfektne zajezdili na motorovych clunech) a ja si i trochu zaplaval u koraloveho utesu, a pak jsme si vyjeli na bambusove rafty - oboje radne zdokumentovane na fotkach a videu.

Pro ty, co se radi houpou, tu mam i nazornou instraktaz, jak nastupovat a vystupovat z houpaci site.

Tyden dovolene byl tak okorat, jelikoz kdyz jsme se zrovna zacinali nudit, tak jsme odjeli.
Na zpatecni ceste Erika nekolikrat zvracela do pytliku a jednou tez do mych kalhot, takze jsem se rozhodne nenudil, ale to rozebirat nebudu. Proste se o tom nebudu zminovat, jako by se nic nestalo.

A na zaver nekolik postrehu, co se nikam nevejdou.

V pruvodci stalo, ze spropitne je dobrovolne - ovsem na kazdem kroku jsme byli nalezite upozorneni, kolik to dobrovolne spropitne je a Jamajcani si davali dobry pozor, abychom bez dobrovolneho spropitneho neproklouzli.
Na Jamajce funguje vec, co se hned tak nevidi - departure tax - proste kdyz chcete z Jamajky odjet, musite zaplatit $15, jinak vas nepusti.
Jamajcani jsou velmi prijemni lide - nezapomenu na jejich "Yah-man" (klidek, pohoda, no problem).
Jamajcani miluji svoji hudbu - urcite dlouho nezapomenu na naseho pruvodce, ktery nam v autobuse zpival, ani na natrasajici se perzonal hotelu, sotva nekdo nekde hudbu pustil trochu vic nahlas.
Jamajska televize CVM TV je naprosty svetovy unikat! Natocil jsem par minut jejich vysilani, bohuzel v hrozne kvalite ... No juknete se sem a uvidite...
Jamajske pivo je opravdu hnus. Jmenuje se Red stripe a pokud se mu clovek muze vyhnout, tak udela jen dobre.
Jamajka je nejlepsi zeme na svete, je tak vesela, vlaha, oblazujici a prekrasna, ze jsme si skoro rikali, ze ceska hymna je spatne, ze toto je ten opravdovy raj...... jen clovek musi akceptovat jejich "no problem" a neustale se dozadovani tuzeru.

Takze to je asi vsechno, dalsi vyznamnejsi pocin bude vylet na Sardinii a urcite o tom neco napiseme a doplnime fotkama. Zatim se mejte bajecne.
A jak rikaji Jamajcani - why drink and drive, when you can smoke marijuana and fly :-)
Yahman Ondra a Yahman Erika :-)

Jamajka 2008

PS. Mimochodem, uplne vsem jsme vam posilali pohlednice, ale kdyz se dozvidame, ze ani po vice nez dvou tydnech nedosly, je nam jasne, jak skoncily. Jamajsky urednik precetl Czech Republic, co to je, to asi nebude na zemekouli, yah-man! (a kos na odpadky se pomalu ale jiste zaplnuje... ) Nu, neda se nic delat, snad priste :-)

Cesta po jihu Anglie a daaal

2008-04-02T11:00:00.000-07:00

Takze zima nam skoncila a s tim i cas naseho prezimovani. Jako prvni cestu jsme se vydali na jih Anglie. Z pujcovny jsme si pujcili auto, abychom meli cestu plne v nasi rezii, objednali si hotel abychom nespali pod mostem a toto je vysledek.

Nase prvni zastavka Stonehenge
Dalsi zastavka Winborne-Mister
Dalsi den nase cesta vedla az do Walesu - Museum of Welsh life
Pak se pekne rozprselo a my se vydali do Beaulieu - National car musem
A po ceste zpet prselo :-)

A samozrejme fotky najdete pod clankem!
Ondra & Erika


Holiday Inn Southampton	Snih v Hounslow	National car museum

Winborne-Minster	Stonehenge	Museum of Welsh Life

Dalsi vylet do Cech

2008-03-07T23:30:00.002-08:00

Tak po ne celkem dlouhe dobe jsem se znovu podival do Cech. Tentokrat byla cesta tam i zpet vylozene pohodova, takze ane nema cenu o ni hovorit.
Po pristani jsem si na letisti pujcil auto (opet Smart forfour) a pelasil na domluveny sraz s Kackou a Michalem. Ty meli po dlouhe dobe hlidani deti, takze si chteli co nejvic uzit alespon tu chvilku co meli pro sebe, takze jsme na parniku vydrzeli az do jedne hodiny ranni. Celou dobu na parniku (tam byla jakasi nalevna kde hral i DJ) jsem se podivoval, jak je to mozne, ze jsem rano byl v praci a ted jsem na parniku v Praze. Proste globalizace.
V sobotu bylo predevsim vetrno, coz znacne limitovalo nase schopnosti neco delat. Zase jsem si dobre uzil s prckama a Mali(nou).
Nedele byla ve znameni Mikkiho narozenin. Tolik decek jsem zase dlouho nevidel pohromade, az jsem musel na chvilku zdrhnout dolu :-) Opet bylo vetrno, takze venkovni program (bojovka v lese) se nekonal. Ale i tak to bylo super.
Pondeli jsem mel vcelku velke plany, ktere se rozpadly zahy, jelikoz prselo. Takze moje prochazka po Praze, z te nic nebylo. Ale sehnal jsem hromadu levnych DVD, tak alespon tak.
V utery jsme mel zubare, hned rano, coz probehlo bezproblemu (jeste ted se mi lesknou zuby :-)) a vecer jsem si skocil na kus reci s kolegy z Logosu. Je docela mozne, ze kolegackove dorazi i do Londyna, na skok :-) Coz by bylo super.
nasledovala streda, coz byl den meho odjezdu. Zhruba do obeda jsem byl na baraku, pak se se vsema rozloucil (tedy loucil jsem se uz prubezne, podle toho jak lide odchazeli do prace/skoly). Po ceste jsem se stavil pro hromadu ceskych veci v obchode a pak uz vlastne jen predat zpatky auto, nasednout do letadla a sup domu. Doma jsem byl rekneme v pul devate a hned rano jsem opet mazal do prace.
Takze uzavrel bych to tak, ze navsteva byla super a uz se tesim na dalsi. Jen jeste nevim, kdy to bude (tedy nejzazsi termin je 25/08, na ten uz mame letenky).
A jak je zvykem, pripojuji nekoli fotek. Upozornuju, ze vsechny jsou z Mikkiho narozenin ...
Ondra

Mikkiho 5 narozeniny

Jaro se blizi...

2008-02-27T14:00:00.000-08:00

Tedy, je to pekne dlouha doba, co jsme se naposledy ozvali. Od te doby jsme se ani neschovavali, ani neumreli, jen jsme se zakuklili a usnuli zimnim spankem.

Nejdrive agenda, co se stalo.
Tak predne nic vyznamneho se nestalo. Bylo u nas nekolik navstev, sami jsme take byli na navstevach. Mame nejake fotky, ale nejak se je nepodarilo (zatim) publikovat, coz se mozna casem napravi.
Vanoce jsme stravili pekne v teple domova, to same co se Silvestra tyce. Na neco jsem zapomnel? Snad ne. Jak sami videte, nic podstatneho se nestalo. V zasade jsme pres zimu sbirali sily na nasledujici rok a jak se pomalu zacina oteplovat, tak i nase plany na tento rok nabiraji jasnejsi obrysy.
Vlastne, abych byl uplne presny, nejen ze jsme sbirali sily, my jsme uz prakticky vsechny nase plany i poradne proklepli, odsouhlasili a zabookovali (to je podstatne, ti, co nas znaji, vi, ze planu mame habakuk, ale s jejich realizaci porad nejak cachrujeme, preplanovavame a menime...).

Takze prvne, kam vsude nejedeme. Letos odpada vypravna cesta do Kanady (skoda), stejne tak jsme zrusili plan na cestu na Novy Zeland (jeste vetsi skoda) a i to Mexico jsme odpiskali. Vsechno bud z nedostatku casu, nebo kolize s jinym programem. V kazdem pripade destinace ktere vypadly pro tento rok se pokusime navstivit pristi rok, nebo ten dalsi rok, jak vyjde, nejni zadne kvalt!

A kam se tedy nakonec podivat pojedeme. Tak predne tento patek se jedu ja podivat do Cech. Je to jen na par dni, ale urcite si to uziju. Na velikonoce mame zamluvene auto a jedeme se podivat do Southamptonu. Mame tam i hotel, takze tam bychom radi na cas zalozili zakladnu a z ni podnikli nekolik neocekavanych vpadu a prepadovych akci po okoli. Jednim z nich rozhodne bude zabavni park lezici v blizkosti mesta, nasledne Portsmouth a mozna i dal.

Jen co se vratime z teto cesty, vyrazime na tydenni dovolenou na Jamajku. Je to klasicka horizontalni dovolena na plazi, all inclusive, proste si jedeme dachnout, tedy ja hlavne. Urcite bychom chteli videt i cast ostrova, takze az nas omrzi lezeni na plazi, tak bychom radi videli nejake tamni speciality a poslechli si trochu toho reggae :-)

Na zacatku kvetna jedeme na pet dni na Sardinii. Mame opet zabookovane auto, takze bychom si chteli trochu projet ostrov a uzit te prave Italie, vcetne zmrzliny :-)

V cervenci mame letenky do Bulharska, kam Erika musi nutne jet, nebot tam byla v detstvi a kdyz Bulharsko neuvidi, tak to bude mit neblahy vliv na jeji psychicky stav (tak to alespon tvrdi). Jedeme tam na dva tydny, takze budeme mit dost casu tohoto rozhodnuti litovat. Jinak Bulharsko je duvod, proc nejedeme do Kanady :-)

Na konci srpna priletame opet do Cech, tentokrat se tam ale zdrzime jen krace, neb jsme svetobeznici a proto vyrazime na cestu po Evrope. Jen takovou kratsi, aktualni plan pocita s navstevou Disneylandu v Parizi, prohlidkou Rima, Vatikanu, Neapole, a hlavne cestou po Chorvatsku - Makarska, Split, Dubrovnik, Plitvicka jezera - po stopach Vinnetoua.

A na zaver (alespon toho, kam mame letenky a ubytovani) je to v polovine zari vikend na ostrove Jersey. Jersey je jeden z tzv. Channel Islands, je velmi blizko pobrezi Francie, ale je to stale uzemi spadajici do Velke Britanie - takze se tam plati librama. Podle vsech je to velmi malebny ostrov, idealni na weekend break, coz take cinime :-)

Po teto smrsti uz mi moc dovolene nezbyva, takze pokud neco zbyde, tak si treba v zime zajedeme do teplych kraju, nebo tak neco ... Casu dost.
V mezidobi mezi temito vylety bychom si obcas radi pujcovali auto na vikendy a poradne si prohledli Anglii. Preci jen je to jiz nase domovina a byla by skoda z ni znat jen Londyn.

A to je pro tentokrat vse. Vsechny zdravime (ahoj!), dekujeme tem co zdravi nas (nazdar!) a slibujeme, ze po kazde vyznamnejsi ceste se pokusime sem neco napsat a okorenit to nejakymi fotkami.

Ondra & Erika

Vylet do Oxfordu

2007-11-11T23:28:00.000-08:00

Ani ne po tydnu co jsme se vratili z Ceska jsme si udelali vylet po zemich Anglickych (Britskych). Uplne nahodou jsem nasel velmi lacine jizdenky do Oxfordu, coz je malebne mesto asi hodinu cesty vlakem od Londyna. Vlastne jsme meli jen 6 hodin na prohlidku mesta, ale nam to zatim stacilo a vime, ze se sem jeste nekdy vratime, treba pres leto, az se budeme moct poradne projit po parcich a trochu vic nasat atmosferu tohoto univerzitniho mesta. Jak je nasi tradici (tedy hlavne Eriky), nadelali jsme radu fotek, ktere jsou k nahlednuti v prilozene galarii.
Mejte se vsichni krasne a Oxford rozhodne doporucujeme!
Ondra

Oxford

Dalsi cesta do Ceska

2007-11-07T23:36:00.000-08:00

Takze s mensim zpozdenim, ale preci, pisu prispevek o nasi navsteve Ceske Republiky. Jelikoz se nase cesty s Erikou znacne lisily, zamerim se predevsim na to, co jsem zazil ja, Erika se k tomu treba vyjadri a mozna, kdyz se k tomu dokope, napise take o sve ceste po Cechach :-)
Takze prilet na letiste odehral se 22/10/2007 vecer. Cesta byla prijemna, Heathrow, jakkoliv jsme byli straseni, je prijemne letiste. Behem startu jsme si mohli z ptaci perspektivy prohlednout nas barak, coz je vyhoda bydleni blizko letiste (ma to ale i sve nevyhody). V Praze uz na nas cekalo auto, jen byly drobne problemy s placenim. Moje nova karta nesla autorizovat, coz se nasledne ukazalo jako bezpecnostni problem - proste nova karta pouzita v podezrele zemi = okamzita blokace :-) Nastesti Erika mela po ruce svoji kartu, takze jsme nakonec auto dostali ...
Doma jsme pobyli jen chvilku. Hned druhy den, ve stredu, jsme vyrazili do mesta. Co se me tyce, ja byl sokovan Cechy (uz jsem si odvykl) a nasledne sokovan Erikou, ktera se rozhodla prodlouzit si rozum ... eee ... vlasy :-) Jeste tehoz vecera jsme jeli do Trebice. Druhy den jsem se vratil zpatky do Prahy a mel sraz s Vojtou Rasplickou. Bylo to velmi mile ho videt po tech letech. Pokecali jsme a tak... Vecer jsem mel jeste sraz s Jarmilou, take jsme pokecali a tak :-)
V patek jsme spolecne s Kackou jeli na navstevu za babickou. Tu jsem videl po dlouhe dobe, takze jsem byl velmi potesen. Vecer jsem se pak od Eriky dozvedel, ze nase planovana velka cesta po Ceske Republice a okoli bude startovat o den pozdeji, tedy v utery...
Sobota byla zasvecena praci. S Michalem jsme sjeli na jejich parcelu v Lipanech (ne v tech co se tam odehrala ta slavna bitva), udelali nejaky diry do zeme, vratka a zacali hloubit diru pro elektromer. Prace bylo dost, tak nam to velmi rychle ubehlo.
V nedeli jsme si vyrazili s Kackou na vylet do/na Hradiste. Pred nejakymi lety se tam usadili Keltove, tak jsme si prohledli, jak to tam meli pekne. Ted je to tam tedy pravda trochu vybydlene, ale tehdy to mohla byt celkem pekna usedlost :-) Jeste tehoz vecera jsem byl pozvan na veceri v nedaleke mexicke restauraci.
Pondeli bylo opravdu odpocinkove, preci jen jsem s nikym nepocital, ale nakonec jsem si vecer dal sraz s byvalymi spolupracovniky z Logosu. Opet to bylo mile videt po case familierni tvare :-)
V utery vypuklo velke cestovani. Rano jsem vyjel z Prahy, vyzvedl Eriku v Trebici, zajel s ni do Hlucina, pak spolu s jeji babickou jsme jeli do Klimkovic a odtud pak po prime ose do Talu (nedaleko od Podbrezova/Banske Bysrice). Kdyz jsme tam v 22:00 prijeli mel jsem na tachometru 800km a 9 a 1/2 hodiny jizdy. Celkem fuska, ale zato se mi pak moc hezky spalo :-)
Ve stredu rano jsem si sel hezky zaplavat (hotel mel vlastni bazen). Jen jsem byl rusen nejakym clovekem, ktery se neustale chtel bavit o keramickych potrubich. Vse se vysvetlilo zahy, kdy jsem u snidane nasel mistni zpravodaj loucici se se zamestnanci firmy Keramo Praha :-) Po snidani jsme si udelali maly vylet a odpoledne se jeste stacili podivat do Banske Bystrice. Velmi hezke to tam maji, ostatne prilozene fotky vse demonstruji. Veceri jsme si dali v mistni baste. Za lidove ceny hodne muziky, dokonce na prani, Erika si porucila nekolik cikanskych melodii a bylo dobre. Druhy den rano, po te co jsem si opet zaplaval, jsme vyrazili smer Madarsko, specielne Budapest. Silnice maji v Madarsku krasne, to nemohu rict, ale jinak je to tam velmi zpustle. Hned na zacatku jsem podcenil silu mistni meny forintu a vymenil si cca 100,000 forintu - tedy rekneme £250. Na jednu noc celkem dost :-)
To mi nasledne umoznilo cast casu stravit pobihanim po smenarnach ve snaze vymenit nabyte forinty za libry. Bohuzel v ten den byl v Madarsku statni svatek, takze jsme si moc neuzili. Vydeli jsme tedy radu zajimavych, zavrenych obchodu a provozoven :-)
Hotel se v Madarsku take moc nepovedl. Byla to spis takova ubytovna ve tretim patre jakesi tovarny :-) Ale zase kousek od metra (budapestske metro je hodne jako prazske, jen naprosto nerenovovane) ...
V patek uz jsme to jen po dalnici valili smer Trebic/Praha a kolem 14:00 uz jsem byl zase doma. Vlastne jsem se jen zrelaxoval a nic poradneho nedelal. V sobotu mi to trochu zavarila Erika, ktera dorazila az nekdy kolem 23:00, coz bylo celkem pozde :-) No a v nedeli jsme se jen rychle rozloucili a mazali smer letiste, smer Londyn, smer domu :-)
A co rici zaverem - vylet to byl krasny, opet jsem videl radu znamych tvari, uzil si co se dalo a Erika jeste nevybalila :-)))
Ondra


Ondraskovo Cesko	Budapest	Banska Bystrica

Eraskovo Slovensko	Hatě - Freeport	Lucinka v Klimkovicich

A pokud ma nekdo zajem, tady je cela trasa naseho vyletu po okoli ...

View Larger Map

Petička & Olda

2007-10-06T09:33:00.000-07:00

Minulý víkend u nás bylo opět veselo, jelikož nás přijeli navštívit Petička a Olda, což je moje drahocenná sestra a její drahocenný manžel - můj drahocenný švagr.
Přijeli s jednou velkou cestovni kabelou (kterou nesl Olda) a jednou maličkou příruční kabelečkou (kterou nesla Peťa). A odjížděli s velkou úplně narvanou cestovní kabelou, maličkou příruční kabelečkou, středně velkým úplně narvaným kufrem a igelitkou normálních rozměrů, úplně narvanou.... Ano, hádáte správně, nakupovalo se a nakupovalo :-)
Ale nejenom to, samozřejmě.
V pátek jsme byli v Dungeonu, což je dalo by se říci palác hrůzy, ve kterém prý už dvema lidem hrůzou sbělely vlasy - nebyli jsme to my! Také se nás tam pokoušeli oběsit, ale nezdařilo se no.... Ve fotogalerii naleznete fotky, tak se koukněte (tedy ne zrovna z té popravy, tam jsme měli co dělat, abychom unikli smrti!).
V sobotu jsme se vydali do Madame Tussauds, coz je známé muzeum voskových figurín. Kromě figurín se tam dá absolvovat i pár zajímavých atrakcí, takže jsme si to opravdu užili a všem se nám akce velmi líbila. I zde jsme fotili, takže jestli někoho zajímá, jak se která z nás vyjímá například s Leonardem DiCapriem ci princem Williamem, koukněte do další fotogalerky, abyste pak třeba nebyli smutní, že jste o to přišli...


Peticka a Olda v Londyne den 1	Peticka a Olda v Londyne den 2

Toť vše, končím a v dobrém se loučím.
xxx Erika xxx

Richmond & Richmond Park

2007-09-22T12:26:00.001-07:00

Byl krásný slunečný víkend, radost pohledět, a protože vzhledem k nadcházejícímu podzimu důvodně hrozí, že každý takový víkend by mohl být v tomto roce poslední, rozhodli jsme se nelenit a vyrazit někam do přírody.... Kam? .... Co takhle Richmond Park, řekli jsme si, tam ještě Ondrásek nebyl!
A bylo rozhodnuto - bylo to dobré rozhodnutí :-)
Do Richmondu jsme dojeli autobusem a podle šipek na ulicích jsme se směřovali k parku. Shledali jsme, že okolí Richmondu je vážně moc pěkné, zvláště procházka kolem Temže.
Park sám o sobě je opravdu obrovský, člověk se uprostřed Londýna ocitne v přírodě, ve které může nachodit (nebo najezdit na kole) desítky kilometrů mezi lesy a lukami, což je ve velkoměstě velmi osvěžující.
Žije zde spousta rozličných obyvatel v podobě divoké zvěře a ptactva, takže narazit zde na stáda jelenů a srnek se návštěvníkovi podaří téměř na každém kroku. Však se podívejte na fotky, uvidíte, jak mě tato zvířátka nadchla - skoro jsem nedala foťák z ruky! :-)

Richmond Park a okoli

Hezké, že? No zkrátka tento výlet stál za to, a jestli se nám přece jen sluníčko ještě ukáže, zase něco zajímavého nafotíme...
Mějte se krásně.
xxx Erika xxx

Petr a Maruška

2007-09-11T01:15:00.000-07:00

Zavítali k nám další navštěvníci, tentokrát to byl můj bratranec Petr a jeho přítelkyně Maruška. A moc se jim u nás líbilo, což jsme rádi.
Navštívili spoustu památek a zajímavých míst, z nichž si Maruška oblíbila Camden Town, což se jí ani nedivím, a v Asdě si mimo jiné koupila perfektní černé šaty, co jí moc slušely, no a Peťa si odsud, jakožto sportovec, odvezl supa dupa kopačky (míněno na hraní fotbalu) a také se pokochal návštěvou fotbalových stadionů Arsenalu a Chelsee.... zkrátka užili si to a to je hlavni :-)

Petr a Maruska v Londyne I

Tak takto ještě pár fotek na závěr, no a já se loučím a těším se na další návštěvníky - tentokrát to budou Petička s Oldou :-)
Papa, Erika xxx

Itálie - Benátky, Verona, Terst, Padova

2007-08-28T13:18:00.000-07:00

Byla to sice jen taková minidovolená na čtyři dny, ale nevadilo, skvěle jsme si je užili. Každý den jsme navštívili jiné město, takže zážitků, dojmů a poznání jsme si odvezli opravdu dost, no ale co o tom budu více povídat, podívejte se na obrázkovou dokumentaci doprovázenou popisky.
(Pro majitele pomalejšího připojení na internet dodávám, že fotek je strašně moc, takže načítání může trvat dlouho, za což se mými ústy omlouváme, ale nevzdávejte to, uvidíte, stojí to za to :-)

Venice, Verona, Padova, Trieste

Ahoj všem!
xxx Erika xxx

Matěj a Nela

2007-08-18T13:41:00.000-07:00

Období léta a podzimu je u nás ve znamení návštěv - zkrátka dveře se u nás netrhnou. Přijíždět by měly v rozmezích dvou až tří týdnů a toto byla první z nich - Matěj a Nela. Pobyli u nás týden a bylo to veselé. Přivezli Ondrovi dárky k narozeninám a strašně jim chutnala pečená brambora s fazolama :-)


Matej a Nela v Londyne den 2	Matej a Nela v Londyne den 1

xxx Erika xxx

Kew Gardens

2007-08-08T13:32:00.000-07:00

... rozprostírají se na vééééliké ploše nacházející se nedaleko Richmondu v jižní části Londýna.
Je tam strašně krásně, strávili jsme tam skoro celý den, prošli jsme jen asi polovičku a byli jsme maximálně nadšení, takže se tam rozhodně v nějaké blízké době vypravíme ještě jednou. Popisovat, co všechno se tam dá zažít a vidět, to by bylo opravdu na dlouho a bude lepší, když si prohlédnete obrázky....

Kew Gardens

xxx Erika xxx

Green Park & Buckingham Palace

2007-08-02T02:23:00.000-07:00

Pár obrázků z těchto turisticky zajímavých míst.....

Green park

Erika

Lampton Park

2007-08-02T02:19:00.000-07:00

Tento parčík se nachází blízko našeho baráku, dá se zde hrát tenis a minigolf, no zkrátka pohoda.....

Lampton Park

Erika

Erásek u zubaře, aneb slovy klasika "zuby - pohroma huby"

2007-08-01T17:30:00.000-07:00

Tak to mě už drahnou dobu pobolíval zub moudrosti (neboli osmička) vpravo dole a poslední týden už se to stávalo natolik neúnosné, že Ondřejíček v sobotu dopoledne zavelel jít přímou čarou rovnou k zubaři...
Inu, podíval se mi zubař na zoubek, zaúčtoval si patnáct liber a že prý se musím na recepci objednat k dalšímu zákroku a to vytržení (no mezi námi, to už mi bylo jasné předem, že ten zub bude muset pryč).
Recepční se mě zeptala, jestli se mi to bude víc hodit ve čtvrtek nebo v sobotu. No ve čtvrtek pracuju, a přesto že jsem tedy netušila, jak to jen s tou bolestí přežiju do další soboty, nechala jsem to na sobotu.
Doktor mi naštěstí předepsal dvoje silné prášky na bolest, pro něž jsme rovnou odtud zašli do lékárny, ovšem překvapilo mě, že prášků bylo jen na pět dnů.... No dobrá, řekla jsem si, snad to nějak přežiju....
A tak dny plynuly, zub bolel prášky neprášky, až nastala ona toužebně očekávaná sobota.
Nu, vyrazili jsme...
Recepční jsem radostně oznámila, že mám na dnešek objednávku, a recepční mi radostně oznámila, že to není na dnešek, ale až na další sobotu...................... Po překonání nemalého šoku jsme se tedy vrátili domů za doprovodu pekelné bolesti onoho mého oblíbeného zubu...
Prášky už jsem předepsané žádné neměla a tak jsem si na to brala co se dalo a co se doma a v blízké lékárně našlo...
No přežila jsem do další soboty a už mě tam měli zas. Když jsem se konečně o hodinu a půl později než na kdy jsem byla objednaná dostala do ordinace a do křesla, zubař šílený sadista mi bodnul dvě injekce a po pěti minutách ještě i třetí, protože jsem se mu zdála málo umrtvená, a dal se do díla. Zápasil s tím zubem důstojně. Loncoval s ním na všechny strany, v jedné ruce dláto, v druhé kladivo, pilku, šroubovák, hasák, svěrák, kombinačky a šmirglpapír.... no to se mi asi jen zdálo, já měla zavřené oči.... zkrátka, výsledek se brzy dostavil - zkazila jsem si oči... vlastně né né, to si zkazil Cimrman, já jsem si zkazila akorát tak víru v to, že mám všechny zuby...
Když jsem otevřela oči, leželo totiž na stolečku vedle mé hlavy cosi malého neestetického se dvěma kořeny, co sestra vzápětí vyhodila do biologického odpadu, takže k bližšímu prozkoumání nebyl čas...
A to je vlastně vše.
Na recepci jsem zaplatila 45 liber (což nás oba velmi mile překvapilo, jelikož jsme dle běžných cen uváděných na internetu počítali s částkou cca šestkrát vyšší!) a vesele jsme si to rázovali k domovu... (já vesele, protože umrtvovací injekce stále ještě působila.... )

Krásný den všem zubatým i bezzubým přeje slečna EKG

PS. Nemám tu pro vás sice ani obrázek mého vytrženého zubu (což by jistě mnozí uvítali :-D ) , ani obrázek dentisty-sadisty, ale můžete se alespoň podívat, jak z venku vypadá ono slavné zubařské středisko.....

From Dentist

Hounslow East

2007-07-22T11:59:00.000-07:00

Tak tady bydlime. Hounslow East se nachazi na jihozapade Londyna, ctyri stanice metra od letiste Heathrow. Da se k nam dojet Piccadily "lajnou", kdybyste nas hledali... :-)

Ze zivota v Hounslow

..... doufam, ze jste na nekolika fotkach identifikovali i Ondrejicka! :-)
xxx Erika xxx

Letní Hyde Park

2007-07-09T11:58:00.000-07:00

V neděli vysvitlo po mnoha deštivých dnech sluníčko, a tak jsme si zajeli do Hyde Parku - mimochodem dějiště naší první společné procházky, když jsme se s Ondrou poznali. Jen tu naši lavičku, na které kdysi vznikla naše úplně první společná fotka, už odstranili...
No nám to nevadí, alespoň nám na ni žádný drzoun nesedá... :-)

Hyde Park 2

Papa! A krásné léto všem!
xxx Erika xxx

Rock4people

2007-07-05T00:00:00.000-07:00

Takze o tom, jak jsem se jen horko tezko dostal na festival Rock4people, uz jste si precetli, tak ted se jen ve zkratce zminim o tom, co na festivalu bylo a jak jsem si to uzil.
Predne - nevidel jsem FLA. A co nastve nejvic, minul jsem je i kdyz meli koncert v Londyne. Gogol Bordello koncert odrekli, takze jsem toho alespon nemusel litovat.
Kdo naopak byl. Predne zazrak posledni doby - manaskovi PuppetMasterz - hip-hop s manaskama je opravdu hodne sileny. Nasledne jsme bohuzel byli svedky mnoha imitaci americkych hard-core kapel, ktere se mnohdy omezili pouze na styl obleceni a mlaceni do kytary.
Rozhodne prekvapenim vecera se stala kapela Buty, ktera svuj koncert pojala trochu jako jukebux - podle toho co si divaci zarvali, to jim zahrali. A hrali fakt dobre.
A samozrejme na konec naplast za chybejici FLA - Basement Jaxx - predvedli super show a i kdyz trochu prselo, stalo to za to (ono zatrsat si pod plastenkou, co muze byt lepsiho?)
Tak a na zaver jeste par fotek, aby to bylo uplne jasne...

Rock4People

Jak jsem se vypravil do Cech

2007-07-03T00:00:00.000-07:00

Ano, po trech mesicich jsem se opet vypravil do Cech. Letenky jsem si vcas zabookoval, dopravu na letiste a z letiste tez. Byl jsem take pozadan, abych privezl neco toho proviantu na ochutnavku a Matejovi laptop.
Ustrednim cilem meho vyletu bylo zucastnit se spolu s Michalem festivalu Rock4people, kde mela ve stredu hrat kapela prvni linie - memu srdci blizka - Front Line Assembly.
Tudiz v utery 3/7/2007 jsem sbalil bagl a vyrazil do prace. Ano, jakozto uvedomely pracovnik odjizdel jsem az odpoledne, primo z prace. O poledni pauze jsem se jeste stavil Michalovi pro slaninu, aby byla radne cerstva.
Jelikoz letadlo melo odletat kolem 18:20, vyrazil jsem z prace kolem 15:00. Cesta na letiste byla pohodova, netreba se o tom rozepisovat.
Na letisti vcelku naval, ale dalo se to zvladnout. Bezpecnostni kontrola vyzaduje zouvani kazdeho, tak jsem ohromil spolucestujici oderem svych nohou a dostal se do odletove haly. Letadlo melo letet za hodinku, tudiz dost casu si vsechno uvnitr prohlednout a tak.
Zhruba dvacet minut pred odletem se u naseho letu objevila zprava, ze let je o dvacet minut opozden. To mi nevadilo, prosel jsem se jeste jednou po obchodech, pohral si s pocitacem v Currys a zastavil se zkontrolovat, jestli se od me posledni navstevy obrazovek neco nezmenilo.
A zmenilo - let byl odlozen o dalsich 90 minut.
Nu coz, prosel jsem si znova obchody, posedel na internetu (10 minut za libru, neberte to) a stavil se znovu zkontrolovat co a jak s odletem.
Na obrazovce jiz svitil napis, ze se mam dostavit na branu 39, ze tam odletame. Pozde ale prece. Vesel jsem do posledni mistnosti a posadil se. Prede mnou skupinka mladych Anglicenu snila o raji na zemi v Praze a planovala, co vsechno v Praze podniknou, kolik toho vypijou a jak si nadherne uzijou.
Asi po hodince cekani nam jednou clovicek u vchodu rekl, ze je nejaky problem, ale ze vsechno bude v poradku. Za dalsich deset minut se vsechny nase sny rozplynuly. Let byl zrusen, bez nahrady.
Vydali jsem se na dlouhou pout skrz cele bludiste chodeb Gatwickeho letiste, pres pasovou kontrolu k bagazi a nasledne k jednomu okenku pro informace co dal. Hned na zacatek nam bylo sdeleno, ze sice podle zakona mame narok na ubytovani (tou dobou bylo jiz hodne po desate hodine!), ale Easyjet zadne nema, takze si mame najit neco sami, oni nam to potom proplati. Nakonec se smilovali nad jednou pani s dvema detma, ale nas ostatni nechali ve stychu. Prebookovani letu slo jen pro prvnich nekolik stastnych - ostatni mohli letet az za dva dny.
Ja jsem nelenil a instruoval po telefonu Eriku, aby se podivala na lety ostatnich aerolinek a nasla nejakou alternativu. Erika nasla let Ryanairu ve stredu (8/7) kolem poledniho do Brna. Brno by nevadilo, co bych dal za to, ze uvidim Front Line Assembly!
Ale jelikoz jsem byl ve fronte na prebookovani rekl jsem Erice, aby to jeste nekupovala, ze se mozna dostanu na nejaky let primo od Easyjetu. Bohuzel nedostal.
Zato jsem se potkal s dvema krajany, kteri v Londyne jen prestupovali na let do Prahy cestou z Portugalska a bez znalosti Londyna zde byli Easyjetem zanechani svemu osudu. Behem chvilky jsme se domluvili, ze jednu noc budou moct prespat u nas a pak se nejak dopravi domu.
Po ceste domu jsem s nimi pokecal a dozvedel se, ze jsou z Boleslavi, ze byli v Portugalsku na dovolene atd... paradicka. Jen ten konec nevysel.
Doma jsem okamzite skocil na net abych si koupil letenku Ryanairu. V pohode. Za £55 jsem to mel. K memu prekvapeni kdyz se o to same pokusila nase navsteva, skoncila s hlaskou, at volaji rezervacni centrum Ryanairu, ze je moc pozde na to si bookovat let. Po chvilce investigativni zurnalistiky jsem zjistitl, ze jsem si omylem nezabookoval let na zitra, ale na pozitri! Hned rano, kdyz navsteva odjela smer Heathrow kde na blind zkousela stesti dostat se domu, jsem volal Ryanair - prebookovani podle nich nebyl zadny problem. Jen cena £170 se mi zdala premrstena, takze jsem rekl, ze ne, ze dekuji, ale ze radsi poletim ve ctvrtek (tedy az den po koncertu FLA)...
Ve ctvrtek jsem vyrazil smer Stansted. Jako by mi to nekdo nepral, posledni usek cesty na nadrazi Liverpool street vyhorela Central Line a ja musel zbytek cesty dobihat s baglem (jiz bez slaniny, na ktere si pochutnala Erika) po svych. Cimz se ovsem konci seznam vsech zakernosti osudu, jelikoz Ryanair letel na cas a tak jsem ve ctvrtek vecer konecne stal na rodne pude a cekal na Michala.
Koncert byl v pohode (mozna o nem neco napisu) a navrat kupodivu take!
Jeste se ted dohaduju s Easyjetem o refundaci. Lepe receno, Easyjet nema zadny problem mi zaplatit letenku £25, jenze ja se domaham plne kompenzace minimalne v cene £100 (jizdenky na lestiste a zpet, zmeskany koncert, 7 hodin na letisti a tak). Uvidime, kam az to dopracuju :-)
No a to je vse.
Zaver? Letet s Easyjetem je legrace, zvlaste, kdyz zrusi let. A proc byl vlastne let zrusen? No nebylo to kvuli terorismu, nebylo to ani kvuli pocasi, stavce zamestnancu, ci jine nevyhnutelne pricine, proste to bylo kvuli tomu, ze nekdo zapomnel poradne spocitat, kolik maji piloti naletano, a ti nasledne nebyli schopni odletet nas let ... I to se stane ...

Každý správný Londýňan ...

2007-07-01T13:00:00.000-07:00

... má na zahradě double decker! ... Ti lepší i dva! :-)

xxx Erika xxx

Thorpe Park

2007-06-09T12:38:00.000-07:00

Užili jsme si naprosto bombastickou sobotu! Jó, adrenalin, to je naše.... :-) Byli jsme celkem na třech atrakcích, ale na té první omylem a nebyla nic moc. Další dvě byly horské dráhy, každá jiná, obě úžasné a skvěle jsme si to vychutnali!

Thorpe park

Thorpe Park se nachází jihozápadně od Londýna a dá se k němu dojet z Hounslow autobusem... ježiš, kolikátka to byla? ... No zkrátka autobusem, jehož číslo jsem zapomněla... :-)
xxx Erika xxx

Na skok do Edinburghu

2007-05-30T12:37:00.000-07:00

Koncem kvetna jsem se vydal na mensi cestu do Skotska. Zvlastni je, ze jsem si tam dal sraz s Kackou, ktera tam byla tez na skok za kamaradkou.
Byl jsem nadsen z toho, ze jsem dostal super cenu jak na jizdenku na vlak smerem tam, tak na letenku zpatky - oboje za £35, coz je super.
V Edinburghu jsem se prosel po kralovske jachte Britania a udelal tez par fotek. No a hlavne si uzil Kacky, to da rozum.

Edinburgh

Praha ... Třebíč ... Štěpánovice ... Brno ... Huslenky ... Hlučín ... Ústup ... Praha

2007-05-07T10:19:00.000-07:00

Aneb týdenní putování po českých luzích a hájích Konečně se dostávám k události více než významné, a to naší cestě do rodné vlasti, kterou jsme podnikli na přelomu března a dubna, poprvé po půl roce žití v Anglii. Bylo to velké a bylo to hektické, navštívili jsme všechny naše blízké, rodiče, sestry a bratry, synovce a neteře, švagry, bratrance, babičky, strýce a tety ( to vše včetně několika psů), přátele a kamarády, přičemž jsme se vyznačovali bleskovými přesuny z místa na místo rychlostí, že i Cimrmanův kočovný spolek by měl co dělat, aby s námi udržel krok... Naším milým smartíkem forfour, kterého jsme měli z půjčovny, jsme najeli přesně 2222 kilometrů a všechny do jednoho stály za to. Obrázkovou galerii se tu pokusím rozdělit do několika sekcí, aby se každý mohl kouknout, kam je mu libo...


Okruh Ceskem ... Praha	Okruh Ceskem ... Stepanovice	Okruh Ceskem ... Trebic


Okruh Ceskem ... Brno	Okruh Ceskem ... Huslenky	Okruh Ceskem ... Hlucin


Ustup	Praha - Matejska pout	Mapa nasi vypravy

Mějte se krásně! ... A největší pozdrav dnes patří všem těm, kteří se tu najdou... =) Tak zase brzy na viděnou!
Papa, Erika...

Tak tady pracuje Ondřejíček .....

2007-05-03T13:08:00.000-07:00

Sídlo Motability naleznete v centru Londýna mezi London Bridge, Cannon Street a Mansion House...... kdybyste ho náhodou hledali... =)

Motability

Erika

Realitky...

2007-05-01T11:31:00.000-07:00

Tomu se říká luxus! Každý pokoj vám pronajme jiná realitka... =D

... ale toho papírování....... dejte pokoj...
Erika
PS. Foceno někde mezi Stepney Green a Bethnal Green...

Tak jsem neco chytla... =(

2007-04-26T07:41:00.000-07:00

Inu, prislo to nenapadne. Ve ctvrtek minuleho tydne jsem zacala pocitovat bolesti na uzlinach, ale spis jen na jedne, na prave strane krku. K veceru to bylo stale horsi a v patek jsem musela zustat doma, protoze me to bolelo opravdu fest.

V sobotu uz jsem bolesti nemohla skoro nic jist, (bolest jsem citila i pri mluveni) tak jsem jen pila a snedla jogurt a uvolila se jit hned rano k doktorce do walk-in centra (tady to zdravotnictvi funguje trochu jinak, existuji tu proste takova centra kam clovek prijde, vyplni papir s udaji o sobe a napise co nejpresneji co mu je, no a oni ho zaradi do fronty k tomu prislusnemu doktorovi podle toho, jake ma problemy. Jo a funguji normalne i v sobotu a v nedeli. A zadarmo.). Tak me poslali k nejake doktorce - Ondra sel se mnou, tady je normalni, ze s nemocnym jde do ordinace treba cela rodina, coz me udivilo, ale nikdo z pacientu tam nebyl sam. No doktorka se mi podivala do krku, jenze to jsem jeste nemela teplotu a doktorka rekla, ze je to obycejna viroza, at hodne piju a za dva za tri dny budu v poradku.

Dalsi noc uz jsem bolesti skoro vubec nespala, navic jsem chytla vysokou teplotu, ktera sla rychle nahoru az na 39 stupnu. Bolest se presidlila na levou stranu krku. Skoro uz jsem nemohla mluvit, pila jsem jen s velikou bolesti, nejedla jsem vubec.
V nedeli odpoledne jsme tedy vyrazili k doktorce znovu. Tentokrat me poslali k jine, protoze uz tam byla i ta teplota. Opet jsem se ale dozvedela to same, je to jen viroza, teplotu mam proto, ze malo piju. Jenze ja vedela, ze to tak neni, ze se se mnou neco deje a ze mi nikdo neveri...

V pondeli se stav stale zhorsoval, horecka stale 38 - 39, udelal se mi otok na leve strane krku, ktery vedl az po ucho. Pro velike bolesti jsem uz treti noc nespala. Zadne prasky nezabiraly. Bolesti jsem silela, ale Ondra mi neveril, myslel si, ze vse vidim horsi nez to je, ze jsem poseroutka, kterou sklatila normalni viroza, kterouzto on sam ma kazdou chvili...

Do uterniho rana se situace o moc zhorsila, otok se zvetsil, byl opravdu obrovsky, nemohla jsem hybat krkem, bolest strasna, jako by mi tam do masa rezali noze, nemluve o tom, kdyz jsem mela cokoliv polknout, to jsem pri kazdem dousku brecela - snazila jsem se pit, ale mela jsem uz jen velmi maly otvor v krku, takze tekutina se mi do krku dostavala jen velmi obtizne a vracela se mi do pusy, nebo mi sla do dychaci trubice a do nosu.
Mluvit uz jsem nemohla vubec, nedokazala jsem hybat jazykem, uplne jako by mi ochrnul, pusu jsem dokazala otevrit jen na malou sterbinku, v puse se mi porad delaly velike sliny, ktere jsem musela nechat samovolne vytekat do pripraveneho rucniku, protoze polknout jsem je nedokazala a normalne vyplivnout taky ne, to uz mi v puse nic nefungovalo. Teplota se stale drzela na 38,5 - 39 stupnu.
Celou noc jsem prosedela na zemi zabalena do periny, protoze lezet jsem bolesti nemohla. Uprostred noci jsem dostala uplne hystericky zachvat zoufalstvi z toho vedomi, ze mi nikdo neveri a nikdo mi nepomuze...
Rano, kdyz odchazel Ondra do prace, jsem mu rekla, ze musime nutne znovu k doktorovi. Ondra mi stale neveril a take uz mu zacinaly dochazet nervy s takovym silencem, co ho v noci budi a chrci na nej zpola nesrozumitelne skreky... no zkratka z doktora seslo...
Jenze do odpoledne uz mi bylo tak strasne zle, ze jsem opravdu citila, ze pokud pomoc neprijde ted, tak snad umru. Kdyz prisel Ondra z prace, tak jsme se k tomu doktorovi prece jen vypravili, s tim, ze pokud me potreti odbydou s virozou, tak ze uz poctvrte nikam chodit nebudeme. Sestym smyslem jsem ale uz tak nejak byla smirena s tim, ze pokud mi opet nikdo nepomuze, ze je to moje konecna stanice...

Dostala jsem se tam zase jeste k nejake jine doktorce a ta konecne zacala muj stav brat vazne. Ja uz vubec nedokazala otevrit pusu, byla jsem uplne jak ochrnuta, takze do krku se mi ani podivat nemohla, ale ihned volala do nemocnice na ENT, nase ORL - usni, nosni, krcni a objednala me, ze tam musim okamzite jet, ze mi to dost rychle postupuje a je to nebezpecne a ve znacne pokrocilem stadiu.
To uz bral vazne i Ondra. ( Abych ho do teto chvile ospravedlnila, on samozrejme nemohl citit jak mi je, nemohl citit, co za bolest jsem citila ja, a jelikoz sam neni doktor, tak veril nazorum dvou studovanych doktoru, kteri se vyjadrili naprosto nekomromisne.)

Tak jsme tedy jeli. Bylo to v centru Londyna, na St. Paul's.
Kdyz jsme tam dojeli, tak se v recepci toho oddeleni uz z dalky ptali, jestli jsem Erika, ze uz na me cekaji. Doktor si nas vzal do ordinace a rekl, ze je to abses, ze mi atrofuje tkan v krku, ze je to plne hnisu, a ze se to rychle rozrusta a rozezira mi to zdravou tkan.
Rekl, ze mi to musi rozrezat, ze to bude bolet, ale ze mi to prinese okamzitou ulevu. Ze to pry bude opravdu hodne bolet, ale ze se nesmim za zadnych okolnosti pohnout.
No vzal asi dva milimetry sirokou jehlu na odsavani toho hnisu a za ziva, bez uspani (to se v tech mistech neda pouzit, protoze tam je spousta ruznych spojnic s mozkem a mohlo by dojit k jeho poskozeni), z vnitrni strany krku, pote co mi strasne bolestive rozevrel pusu, mi tam v tom rezal a ruzne propichaval a zajizdel tou jehlou. To byla tak nepredstavitelna bolest, ze ja jak jsem vubec uz nemohla vydat ani hlasku, tak z toho posledniho chrceni, co se ze me dostalo jsem strasne rvala i kdyz z hlasivek se mi dralo jen silene hlasite chrceni a piskani a to trvalo tak pul minuty a Ondrovi tekly slzy pro tu mou strasnou bolest (ale o tom pssst, to on dnes nepriznava).
No jak to dokoncil, tak jsem hned musela nad umyvadlo a valily se ze me chuchvalce krve a hnisu, ale fakt cely cary krve a to snad pet minut no a to nejhorsi teprve melo prijit, protoze doktor rekl, ze je to tak rozsahle, ze se to nepodarilo tak jak melo a ze mi to musi udelat jeste jednou...
To bylo mnohem horsi, protoze uz jsem vedela, jak silena bolest me ceka. Tak mi to rezal, rozpichaval a odsaval jeste jednou a to bylo jeste horsi, protoze zajizdel jeste dal nez predtim a take postupoval cim dal vys a to bylo take cim dal bolestivejsi, no verim, ze Ondrovi se pri tom skoro zastavilo srdce, jak ja bolesti rvala.

Potom uz skoro ani nevim, jak jsem se dostala do postele (jo a to jeste dodavam, ze to uz jsem mela horecku 39,6 kdyz me merili poprve, a kdyz me merili znovu, tak jsem mela 39,8), ale to uz jsem nebyla schopna jedine reakce na cokoliv, strasne jsem se trepala zimou a uplne jsem mela vypadky vnimani.
Jak me polozili, tak jsem lezela, jenom jsem se cela schoulila do klubicka a byla jsem cela nejak zadelana od toho co ze me teklo a oni pak preze me prehodili dve deky a to uz jsem mela napichlou kapacku s glukozou a jeste predtim mi do toho dali nejake injekce, ale to jsem uz nevnimala. Ondra u me porad sedel a ja si pamatuju jeho oci, ale jinak uz nevim nic.
No pak jen vim ze nejak musel odejit, ze uz bylo dost pozde, ale z toho vecera ja proste nevim skoro nic, od odchodu z ordinace doktora uz si pamatuju jen par takovych stripecku, kdyz jsem procitla, ale jinak cerno.

Nad ranem, kdyz jsem se probudila, mi bylo zazrakem o moc lip! Uz jsem mohla i trochu pit a trochu mluvit, ale jenom tak sypave a slabe. Mela jsem v krku strasne moc hlenu s krvi a porad jsem to musela vyplivovat a vyplachovat a vykloktavat desinfekci.
Pres noc mi dali dve velike kapacky a pres den jeste dalsi tri mensi - nejake antibiotika, vitaminy a vyzivu.

Rano v osm, nez sel Ondra do prace, ke me jeste prisel na navstevu, z cehoz jsem mela strasnou radost. Po dvou dnech jsem na nej konecne zase mohla i mluvit, tak uz to bylo o moc veselejsi. Musim rict, ze uz dlouho jsem nebyla stastnejsi, nez kdyz jsem ho to rano videla prichazet k me posteli.

Behem dopoledne se mi rychle delalo lip a lip, ty kapacky, to je opravdu zazrak, to tak dokaze cloveku pomoct...
K pozdni snidani uz jsem dokonce dokazala snist jogurt! To polykani me porad bolelo, ale nesrovnatelne min, to uz byla proste nadhera proti tomu, co to bylo predtim. Takze po malilinkatych lzicickach jsem ho tak asi za pul hodiny snedla a byla jsem nejstastnejsi clovek na svete!
V poledne jsem pak uz dokazala snist polivku a kousek vareneho kureciho masa a varenou mrkev.

No a ten stav se opravdu hodne rychle zlepsoval, takze odpoledne uz me mohli pustit domu, samozrejme se spoustou ruznych prikazani a instrukci. Ja jsem vysla z te nemocnice a citila jsem se jako bych se znovu narodila, jak ja byla stastna.
Vubec mi nevadi, ze me ten krk porad jeste boli - to je jak se to vsechno hoji a vzpamatovava, to pry bude trvat aspon tri tydny - ani mi navadi, ze trochu spatne mluvim, ze se mi v krku porad delaji hleny, na ktere jsem s sebou domu dostala tu samou dezinfekci, co jsem pouzivala v nemocnici a musim si kazdou hodinu a pul vykloktavat, ze muzu jist jen kasovite a mekke veci, nic tvrdeho, aby se to nedrazdilo, proste i pres tohle vsechno se citim jako nejstastnejsi clovek na svete.
Dostala jsem s sebou velkou krabicku silnych antibiotik, pak neco na tlumeni bolesti no a to desinfekcni vyplachovadlo.

Ondra mi vecer prinesl krasnou luxusni bonbonieru za statecnost, ja ji statecne prijala (a vyfotila =) ), no a dal si tu vesele beham po svete a pravem ocekavam, ze dalsi podobne katastrofy se mi v budoucnu obloukem vyhnou...

Erika

(Anglicka nemocnice sama o sobe si rozhodne zaslouzi zvlastni samostatny clanek, takze jakmile ho dopisu, bude tu...)

Jak jsem si hledal praci II

2007-04-11T07:05:00.000-07:00

Takze jak to bylo dal s moji praci? Tak predne, byl patek, tyden po prijezdu, a ja mel praci! Tomu se rika pohadka.

Co bylo potreba dal - no v zasade nic. Muj trener mi neustale rikal, ze dal uz je to pohoda, ze mam byt hlavne v klidu. Bohuzel moje povaha mi nedovoli byt v klidu, nez dostanu do ruky smlouvu.
Tak jsem tedy cekal - neco jako dovolena, jen jsem nemohl nikam vyrazit, nic, jelikoz proste nebylo kam a hlavne za co.

Tou dobou jsme se jiz pomalu, ale jiste seznamovali se zvyky mongolskych kocovniku, stejne tak s genetickym materialem americkych kovboju, a vyposlechli si hodiny a hodiny narku slovenskych zlatokopu, tedy zajimave to smesice nasich novych spolubydlicich.

Z meho pohledu bylo ovsem potreba vyridit nekolik veci. Prvne - sehnat si ucet. Udajne to mela byt brnkacka, ale znalci mistnich pomeru tusi, ze to zas az takova sranda neni. Sice se tu nabizi zpoplatneny ucet "Passport account", ktery vam zaridi kdykoliv a kdekoliv, ale ani to neznamena, ze ho dostanete! Ja jsem si zasel na pobocku HSBC s penezi a pasem v kapse a presne dle rad na webu HSBC se postavil do fronty.
Tridic fronty (takova arabska verze al-caponeho v nejlepsich letech) se me po vzneseni meho pozadavku na zalozeni uctu zeptal, zda-li mam proof of address a dopis od zamestnavatele. Marne jsem mu vysvetloval, ze si jdu zalozit ucet, kde toto nepotrebuju, jakmile jsem rekl, ze nemam proof of address, byl jsem ignorovan a nasledne vyloucen z fronty.
Druhy den jsem se pokusil o totez, ale mensi fintou jsem se pokusil tridice oblafnout. Tentokrat jsem mel dopis od zamestnavatele (no nemel, ale mel jsem kus papiru co tak vypadal) a tridici jsem nakukal, ze mam i proof of address. Tim padem jsem se dostal pres tridice k urednici. Urednice naprosto netusila, jake produkty jejich firma nabizi a hned se se mnou jala vyplnovat lejstra. Tak pul hodiny jsme plnili az doslo na lamani chleba - ukazat nejakej ten proof of address a dopis od zamestnavatele. To ze nemam proof of address ji v zasade nevadilo, vadilo ji ale, ze dopis od zamestnavatele je na obycejnem papiru (cekala hlavickovy papir) a nepise se tam, ze jsem zamestnan, ale jen ze budu zamestnan. Na to konto odpovedela, ze si tam musi zavolat a overit. V zapeti mi oznamila, ze me tam nikdo nezna a rozloucila se se mnou.
Nastesti jsem si bystre pozadal pred nejakou dobou o ucet na internetu a zrovna po teto neuspesne eskapade mi prisel dopis, ze se mam dostavit na pobocku ve Stratfordu, ze mi tam ucet otevrou. A taky ano - naprosto bez problemu, za 5 minut jsem odchazel s uctem!

Tim padem jsem mel za sebou prvni cast ukolu. Druha byla jednodussi. Sehnat dve reference. Dodal jsem seznam referentu z Cech a cekal. Zde se ovsem projevila laxnost a nespolehlivost mych Ceskych referentu. Kluk, ktery mi na smrt sve matky a pribuzenstva jako celku sliboval vernost a reference az za hrob, se rozhodl odjet na sluzebni cestu a neprijimat ani maily. Nastesti jsem si nouzove sehnal jineho referenta. Ten bohuzel moc nepochopil formular, ktery ma vyplnit - byl totiz nanestesti pro nej naprosto necekane v anglictine a on mel jen vejsku a studoval posledni rocnik MBA, takze vysledkem bylo, ze mi napsal referenci ve stylu - toho cloveka neznam, jsem s nim nespokojen a na otazku, proc jsem opustil posledni zamestnani, naivne odpovedel, ze jsem byl vyhozen.
Nastesti i tato reference byla prijata, jelikoz v procesu referenci je hlavni, aby clovek napsal, ze me zna (to si asi jen vydedukovali) a zbytek je jedno.

Ted uz bylo potreba jen cekat, az se potvrdi datum nastupu. Toto datum se nekolikrat posunulo, z duvodu chybejiciho referenta a nasledne posunutim projektu, ktery jsem mel pro zacatek delat.

Prvni dny v praci byly velmi vesele. Anglicane pracuji trochu jinak nez na co je nasinec zvykly, a tady uz vubec. Do prace prichazi jako na zavolanou. Kdyz nikdo nevola - neprijdou. Ne doslovne, ale nekdy to tak vypada. Nejak se tu nikdo neobtezoval prijit me vyzvednout ve smluvenou dobu na vratnici, tak jsem si hezky posedel, precetl jsem si hromady reklamnich materialu, pokecal s ochrankou a tak. Do prace jsem prisel oblecen normalne - styl dziny, kosile. Teprve po tydnu mi bylo sefem sdeleno, ze dziny nejsou povolene. Tak nosim manzestraky - ty povolene jsou.

Jak uz jsem se zminoval, prace Anglanu je trochu jina - nikoliv to co delaji, ale jak to delaji. Predne, Anglan v praci neustale pije caj, nebo vodu. Anglan praci nejak zasadne neproziva - zadne velke vykony, spis uvazliva prace, pekne pomalu, ale poctive. Anglan se nechce pretrhnout, takze prescasy mu nehrozi. Anglan je pratelsky - kdyz po nekom neco chci, tak je potreba nejdriv nejakou chvili nezavazne pokecat (jak se ma, jak se mam ja, co jsem delal vecer, co budu delat o vikendu, jak se ma pritelkyne, co rodina a tak), a teprve kdyz se vycerpaji tato temata plus neco malo o pocasi, tak se prejde k tomu, abychom si rekli, proc jsme vlastne celou tuhle konverzaci vedli - tedy rekli, co jsme si vlastne rict chteli. Nekdy je to unavne, kdyz clovek zrovna neco rychle potrebuje, ale da se na to zvyknout. Zajimave na anglanech je, ze clovek z nich citi, ze je neotravuje - mineno - skoro az vybizeji k tomu, aby po nich neco clovek chtel. V Cechach ma clovek strach se nekoho na neco zeptat, nekoho otravovat, tady jsou skoro radi, ze muzou byt otravovani. Radi si totiz povidaji o pocasi.

Zcela jiny je zde zpusob odmenovani - nejsou zde zadne premie. Plati se na pul cesty - mineno, vyplata je v polovine mesice, ale plati se za dany mesic, nikoli za jiz odpracovany, jako je tomu v Cesku. Tzn. pul mesice clovek dostane vyplatu a za druhou pulku zalohu.
Jinak clovek ma radu bonusu, je jich spousta, ani je nebudu vyjmenovavat.

Zajimavou veci je, ze lidi se nejak nemusi po praci. V Cechach jsem byl zvykly, ze se dalo po praci zajit na pivo, nebo se udelala nejaka spolecna akce a tak - proste spolupracovnik=kamarad. Tady je to dost striktne oddelene. Ne ze by se nedelali akce po praci, ale spolupracovnik neni kamarad. Lide si proste netahaji praci a kamarady domu. Snad je to jasne.

Co rict zaverem. Ze se mi tu zatim libi, ale v globalu vzato, prace jako kazda jina. Tedy az na ty penize ...

Jak jsem si hledal praci

2007-04-10T00:38:00.000-07:00

Hledani prace v Anglii je velmi zajimave, trochu jine v nez v Cechach, ale hlavne - kdyz uz clovek praci ma - s odstupem casu i celkem vesele.

Pokusim se tedy popsat co nejpresneji, jak to tehdy pred pul rokem vypadalo.
Kdyz pominu vsechny nase ostatni pripravy, tak moje pruprava na hledani prace spocivala predevsim v tom, ze jsem si (velmi naivne) udelal certifikaci ve svem oboru a hlavne usilovne pracoval na zivotopisu. Rekl bych, ze jsem nad nim stravil rozhodne vic jak desitky hodin! Zase na druhou stranu, zivotopis je asi opravdu to jedine, cim jsem mohl nekoho presvedcit, aby si me najal.
Nakonec jsem stastnou nahodou mel moznost nechat si zivotopis zkontrolovat anglicanem, navic dokonale zasvecenem v oboru, coz podle me moje sance na nalezeni prace zdvojnasobilo.
Jeste jsem si obehal reference (zminim se o nich pozdeji) a tim byla priprava stran hledani prace hotova. Vlastne ne, uz z minula jsem mel seznam agentur a stranek, kam se juknout, kdyz bych chtel neco sehnat.

Tyden pred odjezdem do Anglie jsem udelal zasadni vec, publikoval jsem svuj zivotopis na nejruznejsich strankach. Tim se spustila mensi lavina. Mensi, jelikoz jsem samozrejme neuvadel svuj anglicky telefon a adresu. To predevsim proto, ze jsem zatim zadnou nemel a nechtel jsem odradit pripadne zajemce. V anglii se moc nenosi (a ono kde se nosi?) svolavani na interview lidi z jinych zemi. Je to dost neprakticke, drahe a hlavne nejiste. Vetsinou to totiz zavani jistym druhem spekulace - neco jako "zkusim se podivat po praci v Anglii a kdyz nic, tak se nic nedeje". Bohuzel agentury ziskavaji penize za lidi, kteri byli umistneni na nejakou pozici a v tomhle businessu neni moc mista pro spekulace a sazky do loterie.

Dobra, hned jak jsem umistnil svuj zivotopis na prislusne stranky, zacaly mi chodit maily - ne moc, ale chodily, vetsinou ale jen neco ve smyslu "nasel jsem tvuj zivotopis ale nemam na tebe cislo, zavolej mi na xyzxyz". Jenze muj plan by jiny, zacit opravdu volat a jednat teprve az budu v Anglii a budu mit anglicke cislo.

Po prijezdu v patek jsme meli v Anglii volny vikend - ktery stejne jako jine vikendy utekl hrozne rychle. A vsechno se rozjelo v pondeli...

Hned rano na hostelu, kdyz jsem sedel na zachode, telefonat - prvni recruiter. Ma nervozita byla na maximu - telefonat trval skoro 15 minut a recruiter mi moc sanci nedaval - hned mi rekl, ze muj prizvuk je strasny.
Dalsi telefonat byl mnohem lepsi. Byl kratsi a hlavne v nem padlo magicke slovo interview - a to hned pozitri s BA (British Airways).
Mezi tim dalsi a dalsi telefonaty. Vetsinou to bylo ve smyslu "cetl jsem tvuj zivotopis - hledas jeste praci, co umis, co bys chtel delat - dobra, jeste se ozvu". Nekdo se ozval, nekdo ne.
Tech telefonatu a mailu byly desitky, mozna stovka. Vysledkem bylo predevsim ono interview u BA naplanovane na stredecni poledne. To bylo od Jasona Frenche - prijemny Australak, ktery mi dodaval energii a rady. Po chvilce jsem mu dal prezdivku - trener.

Na interview s BA jsem dorazil a udelal pri nem snad vsechny chyby, ktere je mozne na interview udelat. Predevsim, dorazil jsem v dzinach (ktere v prostredi prisnych "kravataku" neunikly jedinemu pohledu) a nacpanym baglem od Eriky (jelikoz ten den jsme se taky stehovali z hostelu), a take desne bunde, ve ktere jsem se neskutecne potil...
No kdyz jsem prisel na radu bylo to fiasko! Hned kdyz si me vzali na face-2-face interview, ptali se, naco mam ten hrozny bagl. Nasledne jsem se dostal do sparu zkusenym recruiterum, horsim nez divoka zver! Krizovy vyslech hadr. Otazky se nesly spis v duchu, co by - kdyby. Co bych delal v nejruznejsich situacich. Totalni propadak.
Trochu jsem si polepsil v testu z programovani. Ovsem pak prislo neco, cemu rikam pracovne "psychadelicky test". Jakasi varianta IQ testu. Nejruznejsi maluvky, doplnovani obrazcu, prace s umelymi jazyky a podobne. No 45 minut cisteho zoufalstvi. Kdyz jsem odchazel, tak me malem odvazeli.
Hned potom mi volal Jason, jak jsem na tom. Popsal jsem mu sva trihodinova muka a on se docela bavil. A hned mi dohodil dalsi interview. Jakasi spolecnost Motability. Zatimco BA sidli skoro u letiste Heathrow (5 zona, hodina a pul cesty z domova), Motability sidlilo kousek od City v prvni zone.

Prisel jsem na interview lepe vybaven, lec stale v dzinach. Ve vratnici si me vyzvedl takovy maly certik pro me tehdy nezapamatovatelneho jmena "Ramiah Balasubramanian".
Hned mi dal test - celkem brnkacka - i kdyz mnohem praktictejsi - zadne esotericke otazky jsoucna a casoprostoru - ale pragmaticky test. Nasledoval pohovor. Staffing mu delal jeden poplaseny programator a bavili jsme se skoro dve hodiny, nasledne si odskocili a pritahli s sebou jeste sveho sefa - Ivan se jmenoval (ovsem cte se to "Ajvn") - a znovu.
Nakonec me propustili po 3 a pul hodinach, ale ja mel dva skvele pocity - prvni - tam bych chtel delat, druhy, asi jsem udelal dojem...

To se potvrdilo druhy den. Rano mi volal Jason - prvne, ze kontaktuje BA. Za chvili se ozval, ze BA ne. Udajne spokojeni s technickou strankou, ale jinak nic moc. Tak ze jeste zavola do Motability, jak to vypada u nich. Za chvilku volal znovu a bylo to! Ze ano. Okamzite jsem vyrazil smer Wimbledon podepsat papir, ze souhlasim s tim, aby mi poslali nabidku prace.
Vec se ma tak, firma proste nechce byt odmitnuta - tak aby predesli tomu, ze mi daji nabidku a ja ji odmitnu, tak proste podepisu papir, ze nabidku prijmu, a teprve pak mi poslou nabidku prace - logicke.

Tim ovsem vec nekoncila - slo o to, ze jsem mel jeste dalsi interview a hlavne, nemel jsem v ruce smlouvu a to je hlavni - mit kontrakt. Ja proste nedam moc na to, ze nekdo neco rekne. Dokavad to nevidim na papire, tak to neni sychr.

Dalsi interview bylo s jednou mensi firmou. Pohodove interview, ale firma se mi nelibila. Sidlila na okraji City, ale bylo videt, ze je vlastne nova. Udajne maji super produkt, ale nepresvedcili me. Nabidku mi dali, ale odmitl jsem - coz je hrozne tezky! Uvedomte si, ze kdyz nejaka firma da nabidku, tak to pro recruitera znamena velkou sanci, ze bude uzavren obchod. Agent na me tlacit hodne, abych nabidku prijal, ale to se neda, kdyz uz jsem podepsal Motability, ze beru jejich nabidku.
Mel jsem v planu se udrzovat v kondici tim, ze budu chodit jen tak pro legraci na interview, dokud s Motability primo nepodepisu smlouvu, takze i po tomhle interview jsem mel sjednane dalsi, ale to uz jsem odvolal - prislo mi nefer, ze bych sel na dalsi interview, zase treba dostal nabidku a musel odmitnout - neni to dobre pro nikoho. Je to jako balit holky s tim, ze uz mam holku - ale jen abych nevypadl ze cviku.

Tak a to je zatim vsechno, v dalsi casti popisu, jak probihal zacatek me prace, co jsem si musel obehat a tak.
Dekuji za pozornost a konec hlaseni :-)

Imperial War Museum

2007-04-02T09:01:00.000-07:00

Moje nej nej nejoblíbenější muzeum v Londýně. Naleznete ho poblíž Lambeth North a můžete si v něm v živé exhibici na vlastní kůži vyzkoušet, jak za války žili vojáci v zákopech, či jak to během války vypadalo v londýnském metru, v němž se ukrývalo civilní obyvatelstvo, vlézt si do válečné ponorky, letadla, či dobytčáku, v němž sváželi vězně do koncenráků, a nebo se projít domem, jenž je celý včetně veškerého vybavení až po nejmenší drobnosti jakoby vytržen z roku 1945.
Dozvíte se vše o holokaustu a koncentračních táborech, přečtete si autentické válečné dopisy, osobní deníky a dokumenty, prohlédnete si zbraně, uniformy, šifrovací stroje, vozidla, tanky, rakety, můžete vzhlédnout spoustu vysílaných dokumentů....... zkrátka válečné muzeum se vším všudy..... vřele všem doporučuji!

Imperial War Museum

Erika

Istanbul

2007-03-22T14:02:00.000-07:00

Tak tohle už byla opravdová exotika. A že jsme si těch krás Turecka užívali opravdu každým coulem, o tom se můžete přesvědčit ve fotogalerii...
(klik na obrázek)

Istanbul (22.03.2007)

Mějte se krásně! Papa, Erika

Matěj a Michal a koncert Nine Inch Nails

2007-03-11T08:36:00.000-07:00

Měli jsme tu první návštěvu, Matěj a Michal (Ondrův mladší bráška a švára) přiletěli na tři dny, aby se, jakožto nejhlavnější důvod své návštěvy, společně s Ondrou zúčastnili koncertu bombastické kapely Nine Inch Nails, kterou já osobně coby známý hudební barbar vůbec neznám =)

Nutno říct, že chlapíci nám sem na těch pár dnů vnesli velmi příjemné osvěžení, dokonce si stihli i trochu užít Londýna ( o čemž svědčí spousta fotek) , a také koncert se prý opravdu vydařil!

Zkrátka, odjížděli od nás spokojení a co víc si přát? =)

Chlapici v Londyne

Papa, Erika...

Lednice

2007-03-09T11:28:00.000-08:00

Takto vypadá lednice v baráku u kamaráda Zdenka - jednoho z obyvatel česko-slovenského sharehousu v Roehamptonu.........

Dobrý, ne? =) ......... Erika .............

Londynska doprava

2007-03-08T07:39:00.000-08:00

Dnes jsem se rozhodl napsat neco o londynske doprave a to ze dvou duvodu:
1) doprava me bavi
2) londynska doprava je naprosto jedinecna.
Takze nejdrive si rychle prosvistime, cim se da po Londyne dopravovat
1) Metro - vcelku komfortni, vcelku rychly, v zasade i spolehlivy zpusob dopravy.
2) DLR - velmi pohodlny, ovsem v zasade couravy zpusob dopravy. Jedna se o automatickeho hybrida metra a tramvaje.
3) Autobus - kdyz si clovek sedne, tak pohodovy, ale desne zdlouhavy zpusob dopravy. (Mimochodem, Margaret Thatcher kdysi prohlasila, ze 30ti lety clovek, ktery jezdi autobusem, profesne selhal.)
4) Tramvaj - lokalni zalezitost - jezdi na jihu Londyna mezi Craydonem a Wimledonem. Zatim jsem ji nejel, ale urcite to zkusim!!!
5) Overground - obycejne vlaky, ovsem pod hlavickou TFL, tudiz se na nich da jezdit s predplacenou oyster kartou (vice o ni v kapitole metro) - na mapach vyznacene oranzovou barvou.
6) Vlaky - vlaky jsou vlaky, v Anglii provozovane soukromymy spolecnostmi. Da se na nich jet bud za normalni vstupenku (nikoliv vstupenku do metra), nebo na parnamentky (viz. kapitola o metru)
Jeste se da jezdit po Temzi lodi, ale to jsem tez nezkousel, takze opet nic.
Celkove lze o londynske doprave rict, ze je predevsim draha. Je tak draha, ze i Lodynane si stezuji! Jedna prumerna jizda metrem je za £2.5 (ve spicce prujezd prvni zonou)!

A ted blize k jednotlivym dopravnim prostredkum:

METRO
V Londyne je celkem trinact linek. Puvodne byla kazda linka provozovana nezavislou spolecnosti, ale v minulem stoleti se vsechny spojili pod hlavicku TFL (Transport for London) a tudiz je mozna na jednu jizdenku jet a prestupovat, kde se komu libi.
Kazda trasa se od sebe lisi, ale hlavni rozdeleni je na
1) cut&cover - tedy hloubene zhora (ekvivalent trasy C prazskeho metra)
2) deep level - tedy razene pod zemi (ekvivalent trasy A a B prazskeho metra)
Cut&cover trasy jsou obsluhovane nemotornymi, velkymi vlaky, zatimco deep level trasy pouzivaji mnohem mensi a mrstnejsi vlaky. Obecne jsou deep level vlaky rychlejsi. Nectnosti cut&cover tras je, ze je na nich ohromne mnozstvi vyhybek, pripojek, spojek, odbocek atd. coz zpomaluje jiz tak pomalou dopravu.
Ano, v londynskem metru ma slovo trasa vyznam spis zdruzujici, nez popisujici odkud kam vlak jede. Zatimco v prazskem metru je kazdemu jasne, ze pokud vlak nezatahuje, takze na trase A pojede z Dejvic na Skalku, v Londynskem metru jedna trasa ma nekolik koncu a dokonce po jednech kolejich jezdi vlaky nekolika tras. Napr. stanice Liverpool street station je obsluhovana Hammersmith&City Line, Circle Line a Metropolitan Line. Metropolitan Line ma jeste nekolik koncu, tkaze si to chce davat velky pozor, kam clovek nastoupi. Nastesti iformace jsou vcelku jasne podavane, takze jen malokdy se stane, ze clovek jede kam nechtel.
Londynske metro je ohromne. Bylo vybudovano jako prvni na svete a je to na nem videt. Celkove je zde kladen maximalni duraz na funkcnost, mene uz na design, takze se nekonaji zadne umelecke kreace, vsude jsou pouzite levne dlazdicky - mnohdy je dokonce problem najit vchod do metra, jelikoz proste vypada jako vstup do domu.
Londynske metro neni ani zdaleka tak spolehlive, jak by clovek chtel, nebo potreboval. Hlavne ve spicce dochazi k neustalym vypadkum (povestne signaling failures), takze se casto stava, ze clovek se na misto kam chtel nedostane vubec, nebo se znacnym zpozdenim. Proto je u kazdeho vchodu do metra prubezne aktualizovana cedule s vyznacenim jaky je provoz na jake trase. Doporucuje se pri vstupu zkontrolovat a podle aktualni situace si naplanovat cestu. Tato nespolehlivost je obzvlaste frustrujici, kdyz se chce clovek dostat treba na letiste (a nedej buh cestuje metrem na Heathrow) - ale zase tolik strasit ani nebudu (03/07/2008 ted jsem zrovna cestoval na Heathrow a Piccadilly line byla zavrena - takze asi tak ke spolehlivosti dopravy na Heathrow):-)
Londynske metro na nekterych trasach, nebo v nekterych vlacich nehlasi aktualni pozici. Proto si clovek musi davat pozor, kam jede. Zase na druhou stranu mnohde to ridici vynahrazuji tim, ze informace odkud a kam hlasi predem do mikrofonu. Ridici londynskeho metra jsou v zasade komunikativni, nekteri primo ukecani. V kazdem pripade se clovek drive nebo pozdeji dozvi kam jede, kde se vsude stavi, popr. infromace o uzavirkach, problemech na aktualni, nebo ostatnich trasach apod.
Pri vstupu do metra se doporucuje sledovat jakym smerem jedeme. Nastupiste se totiz rozdeluji na trasu metra a smer. Trasa je jasna (kazdy asi bude vedet, jakou trasou chce jet) a smer se oznacuje svetovou stranou (tedy eastbound, westbound, northbound, southbound). Proto se clovek vzdycky musi podivat na mapku, kterym smerem je jeho cilova stanice, a jakym smerem tedy chce jet a podle toho zajit na nastupiste. Novacek ma v tomto znacnou nevyhodu - mistni jsou rutineri, zenou se jak hladova zver a novacek s mapkou zkoumajici kudy a kam chce jet je brzo smeten davem. Proto plati, hned za turniketem hledat trasu (napr. District Line) a smer (napr. eastbound). Jakmile je clovek na nastupisti, tak je dobre se podivat po tabulich ukazujicich kam jede pristi vlak (nekdy i za jak dlouho, ale ta informace je zalozena jen na poloze toho ktereho vlaku, takze pokud je problem, tak se muze ukazovat i pul hodiny, ze vlak prijede za minutu). Kazdy vlak ma take vepredu ceduli se svoji konecnou. Upozornuji, ze konecna vlaku nemuzi korespondovat s konecnou trasy. Rekneme District line smer Upminster - ale vlak ma napis Barking. Je to tim samym smerem, ale vlak nedojede az na konec trasy. Tim se clovek nesmi nechat zmast a pokud tedy nechce jet v nasem pripade za Barking, tak klidne muze nastoupit. Aby to bylo jeste trochu komplikovanejsi, obcas se stane, ze vlak je "dynamicky" presmerovan. Ridic to vzdy ohlasi! Maximalne se doporucuje ridice poslouchat, proto ze pokud se to stane (mne se to stalo parkrat, neni to moc casty jev), tak pak muze clovek dojet uplne jinam.
Londynske metro je z hladiska tarifu rozdeleno do nekolika zon.
Zony 1-6 a A-D (nove 1-9). Rozdeleni na zony se v zasade preneslo i na nemovistosti a oblasti neprimo souvisejici s metrem, takze obecne se hruba vzdalenost od centra meri na zony (napr. povzdech, to je pekne daleko, to je az 4. zona).
Jizdne se plati podle zony nastupu a vystupu. U vstupu a vystupu z metra jsou turnikety, ktere oznaci jizdenku a pri vystupu se zjisti, za kolik cesta byla. Prestupovat lze v metru neomezene, omezen neni ani cas pobytu v metru. Samozrejme i v Londyne je mozno si koupit pernamentku (travel card) pro ruzne zony a delky platnosti (ja osobne si kupuju mesicni travel card na zonu 1 a 2 bratru za £89 14/07/2008 ted jezdim na predplacenku (PAYG), ale mesicni travel card pro zonu 1-4 je za £135). Pro zajimavost, zona 2 je asi o rozloze cele Prahy (kam az jezdi autobusy MHD 100-280).
Jeste neco k placeni a listkum v metru - obecne je mozne v metru platit nekolika zpusoby - hotove a dostat jizdenku s magnetickym pruhem opravnujici na jednu jizdu (velmi drahe a nevyhodne), papirovou travel kartu (zajimava alternativa pro ty, co budou hojne cestovat) a nebo oyster karta. Oyster karta je tzv. smart card. Da se koupit (no koupit, vetsinou je zadarmo k tarifu)skoro na kazde stanici a clovek si na ni "nahrat" penize (pay as you go - predplacenka), nebo nechat nahrat travel kartu (ta pak opravnuje na jizdu v urcitych zonach), nebo kombinaci obou (tedy napr. penize, plus travel kartu) - maximalne muzete mit na oyster karte tri pernamentky + hotovost. Podle me je nejvyhodnejsi Oyster karta - clovek na ni dostane slusnou slevu pro jednotlivou jizdu a tzv. daily capping - tzn. nikdy neprojede vic jak denni travel karta - 50p - takze se nemusi bat, ze castym jezdenim by prodelal gatata! Moje osobni doporuceni je, ze se vyplati pro kratsi navstevu predplacena oyster karta, pro usedlika oyster karta s pernamentkou. Jinak oyster karta a jizdenky (i papirove pernamentky) se daji koupit a nabit na kzade stanici v automatu (prijima hotovost a karty), u okenaka ve stanici (pokud je obsluhavane, v okrajovych ctvrtich tomu tak nebyva) a nebo u prodavacu novin (pokud tam maji logo oyster karty).

DLR
je vetsinou nadzemni doprava, velmi spolehliva, s vysokou hustotou stanic a hlavne, zcela automatizovana. DLR jezdi pouze na vychode Londyna. Vetsina stanic DLR je bez turniketu, ale DLR prochazi kazdou chvili revizor, takze podvadet se nedoporucuje. Narozdil od metra je prakticky bez vypadku.
Organizacne by se dalo rict, ze ma i nema trasy. Celkove se tvari, ze trasy ma, ale vlaky jezdi dost nahodne mezi ruznymi konecnymi stanicemi a mezi nekterymi konci neexistuje prime spojeni. Koncu je celkem 6. Aby se v tom clovek vyznal, tak je nekolik prestupnich stanic, bohuzel zadna "univerzalni", ze ktere by se dalo prestoupit na vsechny smery. Nejhezci je sednout si v DLR uplne dopredu, na misto kde by jinak sedel ridic (bacha, vyjmecne se stava, tam prijede zrizenec a ridi DLR manualne, tudiz vas z mista slusne vystrnadi) a projet se osvetlenym tunelem pod Temzi (Mezi Mudchute a Cutty Sark Greenwich).
Na DLR plati jizdenky a travel karty TFL, ale krome stanice Bank neni mozne na ni plynule prestoupit (tedy na jeden listek prejit z metra na DLR - vzdy je nutno vystoupit z metra a nastoupit na DLR).

BUS
posledni standardni dopravni prostredek je autobus. Autobus je doprava pro socky - no offence. Autobusu je v Londyne nepocitane. A jezdi skoro vsude, huste a nespolehlive. Vzhledem k neustalym zacpam je jizda autobusem spis loterie. Naprosto se autobus nedoporucuje, pokud se clovek chce nekam dostat na cas.
Kvalita dopravy autobusem je dost promenliva. Obecne autobusy nejsou nijak precpane, ale hlavni tahy v zasade porad.
Krome klasickych double-deckeru (dvojpatrove autobusy) tu jezdi jeste kloubove autobusy a nejruznejsi mensi mutace - nejmensi jsou velikosti dodavky. Cislovani je od 1 do cca. 800, ale jezdi tu i hromada oblastnich autobusu zacinajici na pismena (Erika ma favorita H2).
Jednu velkou vyhodu oproti metru ale autobus prece jen ma. Ano, je velmi pomaly, mene jisty, nevite, jak dlouho budete preslapovat na autobusove zastavce, nez opravdu neco prijede, ani jak dlouho pojedete, ale! seznamite se velmi rychle s kouzly Londyna - jak s hlavnimi tahy, tak s postrannimi ulickami, mnohem lepe a drive se orientujete, kde co je, a objevite take spoustu zajimavosti, o kterych byste v te cerne dire metra nemeli ani potuchy... Navic, ta uzasna rozhledna z predniho sedadla nahore v double-deckeru... nadhera!
Nekolik zajimavosti a rad ohledne cestovani autobusem.
Jizdenky lze koupit u ridice, krome kloubovych autobusu. Kupovat si u ridice se nevyplati, je to jeste drazsi, nez normalni jizdne.
1) Krome kloubovych autobusu (idealnich pro jizdu nacerno) se pri vstupu do autobusu ukazuje ridici jizdenka, popr. se pipa oyster card. Pokud ma clovek carnet, pak se da ridici a clovek si necha kontrolni ustrizek.
2) Na hornim patre double-deckeru se nesmi stat. Stejne je to prakticky nemozne, jelikoz na hornim patre jsou z neznameho duvodu odstredive a setrvacne sily mnohem silnejsi, a tak to clovekem pekne hazi. Na schudcich mezi podlazimi (pokud je autobus jeste v chodu a netrpelivci se presto uz uz chteji dostat dolu ci nahoru) se clovek musi drzet jako kliste, jinak si pri nahodnem rozjezdu pekne namlati.
3) Autobusy stavi pouze na znameni. Clovek si musi neustale hlidat, kde je, jinak mu autobus nezastavi a on prejede. Rozhodne se nedoporucuje nikomu rikat "vystup treti zastavku" apod. jelikoz treti zastavka uz muze byt klidne konecna. 15/07/2008 nektere linky uz zacinaji hlasit stanice - neda se na to spolehnout, ale lepsi nez rezetym dratem do oka.
4) Je mozne se zeptat ridice (pozadat jej) aby vam na dane zastavce zastavil, nebo rekl. Vetsinou jsou velmi ochotni, pokud na vas v tom mumraji ovsem nezapomene...

Overground
Neni to tak davno, co TFL (Transport for London) koupil provozovatele vlaku Silverlink. Okamzite po koupi provedl nekolik veci - zavedl ctecky oyster karet na kazde stanici, premaloval vlaky a plne je zapojil do systemu metra. Overground jezdi nad zemi (to ostatne vetsina metra take) a je obsluhovan klasickymi vlaky. Je spolehlivy, v zasade i rychly, jen jezdi na celkem obskurdni trase (zapad Londyna se severnim obchvatem do vychodniho Londyna). Planuje se celkem velka expanze, ale uvidime, jak to vyjde. Obecne pohoda, turisty ne moc vyuzivana (vyhyba se centru Londyna).

Vlaky
Po uzemi Londyna lze jezdit take vlaky. Vlaky jsou v Anglii provozovane soukromne - hromada spolenosti ma hromadu tras. Obecne plati, ze vlaky jsou velmi spolehlive, ale z hlediska placeni je to tak trochu nedomyslene. Prvne, pokud cestujete vlakem po Londyne, mate dve moznosti placeni - bud si koupite jizdenku na vlak (stejne jako v Cechach), nebo mate pernamentku (jak Oyster, tak papirovou) a pak muzete cestovat na ni. Musite si ovsem pred cestou overit, jestli na dane trase pernamentka plati a jaka zona to je. Vlakem se velmi rychle dostanete ze zony 1 a 2 (coz je nejbeznejsi seznam zon pro turisty) a pokud vas chytne revizor bez platne jizdenky, tak je to pokuta. Ve vlacich se vetsinou hlasi zastavky, ale neni to pravidlo, tak si clovek musi davat pozor, kde je.

Tak to je prozatim vsechno, clanek budu ovsem aktualizovat, podle toho, na co si vzpomenu.
Jeste na zaver, nejdulezitejsi stranka http://www.tfl.gov.uk - hlavni stranka spolecnosti Transport for London, kde se da docist naprosto vsechno o doprave po Londyne, cenach, casech, je tam i jurney planner.

Zivot s Mongolem

2007-03-07T00:41:00.001-08:00

Bydlime v share-housu a jiz dobreho pul roku se nam tak dostava vysady zit pod jednou strechou s parem Mongolu. Za tu dobu stacili obohatit nase obzory a chapani o spoustu novych, dosud pro nas neznamych a podivuhodnych poznatku o tomto vyjimecnem lidskem druhu, o ktere neni mozne se nepodelit.
Tedy shrnuto a podtrzeno:

Mongol neresi - neco nefunguje = kaslu na to, on se o to nekdo postara. Samozrejme ovsem nezapomene prubezne sledovat, zdalipak se o to uz nekdo jiny nepostaral.
Mongol resi - neco nefuguje (ale ja to nutne potrebuji!) = pouziji nejhrubsi silu a treba to opravim. Je ucpany spolecny odtok pracky a drezu - pri prani odpojim pracku a stacim do kybliku, ktery potom vylevam. Samozrejme po skonceni prani to zpatky nezapoji, nebot uz to nepotrebuje.
Mongol neuklizi - Mongol se naprosto nezajima o poradek, nebo zakladni hygienu. Spinava vana, nesplachnuty zachod, nevynesene odpadky, neumyte nadobi a popatlane kuchynske spotrebice ho nechavaji zcela chladnym. V zasade mu ale nevadi, kdyz nekdo jiny uklidi. Vznikly poradek ale samozrejme neni pro Mongola jakymkoliv impulsem k jeho udrzovani.
Mongol chce byt Evropanem - Mongol s radosti napodobuje vsechno, co dela Evropan. Zacal pit pivo, svetacky pouziva fraze, jejichz vyznam nechape, vyzdobil si pokoj vanocnimi blikajicimi svetylky - bohuzel naprosto nepochopil, ze nekdy se za vecmi skryva i hlubsi smysl.
Mongol rad, casto a dlouze vari - nejradostneji vari uprostred noci. Bohuzel jeho stravovaci navyky jsou v prikrem rozporu s tim, na co je nasinec zvykly. Vetsinu jejich stravy tvori varene skopove kosti s bramborama, mrkvi a ryzi (plus ruzne kombinace techto surovin). Spolecnym jmenovatelem vsech jeho jidel je, ze jsou neskutecne mastna a smrduta.
Mongol je predevsim masozravy - Mongolova sesticlenna rodina sporada kazdy tyden ctyri ovce a navdavkem mesicne jednu kravu. Maso je jiste velmi chutne - Mongol nepouziva zadna koreni, ani sul. Pozor ale! - bileho masa se Mongol stiti - nepozre ho, jak je Mongoluv zivot dlouhy!
Mongol se s nicim nepare - mongol nechodi pro ranu daleko. Mongol (zenskeho pohlavi) byl vyhozen z prace za to, ze zmlatil sveho kolegu (muzskeho pohlavi), ktery mu nehodou svrhl podnos s jidlem. Toto chovani ma asi puvod na mongolskych stepich, kde podnosy nemaji.
Mongol ma podivne vztahy se svymi bliznimi - Mongol se podivuje nad tim, dozvi-li se, ze znate presny vek sveho zivotniho partnera, nebo ze osobne znate sveho svagra.
Mongol neotevira dvere - Mongol neotevre dvere ani kdyby hrom bil, predstira hluchotu. Jedinou vyjimkou je, ceka-li Mongol druheho Mongola, potom dvere otevre.
Mongol nesnese cerstve vyprane pradlo - Mongola je velmi obtizne presvedcit, aby si pradlo po vyprani vyndal z pracky. Obvykle to trva dva az tri dny, nez se uvoli zatuchle pradlo skutecne vyndat. Nepotrebovali-li by pracku i ostatni spolubydlici, zrejme by pradlo vyndal az v momente, kdy by potreboval prat pradlo dalsi.
Mongol je vasnivy cyklista - v Mongolsku je prestizni zalezitosti vlastnit kolo. Mongol prijivsi do Londyna je okouzlen nabidkou bicyklu a okamzite si jeden zakoupi. Ze nema kdy, proc a kam na kole jezdit neni pro Mongola dulezite, umisti ho na balkone a nikdy v budoucnu ho nepouzije. Se zalibenim se ale na nej chodi obcas divat.

Ano, zivot s Mongolem je zajimavy a pestry, stejne jako jeho strava :-)

Alghero - dalsi zimni odskok za slunickem

2007-03-03T13:03:00.000-08:00

Uniknout ze zimy a trochu se ohrat na slunicku, to bylo to, co nas hnalo na jih =) Cenik letenek na www.skyscanner.net nam napovedel, ze Sardinie bude to prave..... A bylo!

No jestli chcete, podivejte se na fotky... jsou radne okomentovane, jak je nasim zvykem... =)

Alghero, Sardinia (03.03.2007)

Papa, Erika =)

Bath

2007-02-17T05:03:00.000-08:00

Bath je lázeňské město a je to prý nejkrásnější město v Anglii. Bath prý rozhodně musíme vidět. Bath je prý až tak úžasné, že nám na jeho prohlídku nebude stačit jeden den, prý alespoň dva dny budou potřeba.... takové jsme zhruba měli informace, než jsme se vypravili do Bath... na dva dny!
(Předem jsme si objednali jízdenky a nocleh v hostelu)

A tak jsme přijeli do Bath a shledali jsme že
... je to šedivé otlučené město, celé postavené z pískovce, jenž opadává a chytá plíseň
... je to město totálně rozbitých a divně záplatovaných chodníků
... je to město silně "poddimenzované" = všude fronty, všeho nedostatek
... je to město malé, které člověk křížem krážem projde za dvě hodiny
(... ještě se hodí dodat, že počasí bylo opravdu velmi fryšné - pošmourno, zataženo, zima jako v psinci ... tohle ale nesvádím na město, za to skutečně nemohlo...)
A co z toho vyplývá? "Proboha, co teď!?" řekli jsme si po oněch prvních dvou hodinách pobytu. Chtě nechtě, oba nás popadla těžká trudomyslnost...

Nebudu popisovat, jak těžce jsme protrpěli ony úmorně dlouhé dny, hodiny a minuty v tomto nehostinném místě... jak nekonečně dlouhé byly hodiny strávené v hostelu nevlídném a studeném...

... snad jen díky místním kavárnám, kde jsme strávili určitě více než polovinu času a kde jsme vypili mnoho litrů kafe, jsme to tam nakonec celé nějak přežili...
A když jsme se konečně naprosto psychycky vyčerpaní posadili do zpátečního vlaku směr Londýn, jedno jsme věděli jistě - NO MORE BATH!

Bath

xxx Obrázky přikládám a jestliže se vám podle nich zdá, že jsem si v textu trochu zapřeháněla, tak věřte, že nezapřeháněla! Mesta jako takoveho na nich moc neuvidite, protoze bylo skutecne tak frustrujici, ze se nam ho nechtelo ani fotit... xxx

Mějte se krásně...... a nejezděte do Bath!! Pa pa, Erika

Padá sníh, pojedeme na saních =)

2007-02-08T07:06:00.000-08:00

Sníh! V Londýně, ve kterém nikdy nesněží, napadl sníh! Jedinkrát za zimu se nám tu nasypal a tak jsme si ho vyfotili... =)

Snih v Londyne

PS. Nemáte někdo k půjčení sáňky?
Erika

Cambridge

2007-02-03T14:18:00.000-08:00

Abychom nelenili, také aby nám něco neuteklo, ale hlavně abychom ukojili své vrozené badatelské pudy, rozhodli jsme se jednou takhle o víkendu podniknout celodenní výlet do anglického města Cambridge, slavného to místa vzdělanců a univerzit.
Našli jsme tam spoustu univerzit (kdo by také čekal něco jiného, že) a spoustu kol. Ano, těch jízdních... byly jich tam všude desítky ... stovky ... tisíce..... no vážně! ... koukněte se, jestli mi nevěříte... =)

Cambridge

Tož ať vám vítr fouká do pedálů! =) Papa, Erika

Z Cecha Anglicanem za tri mesice (a chlup)

2007-02-01T00:00:00.000-08:00

Pred cestou:
Ukoncete co se ukoncit da - najem, pujcky, pravidelne platby. Pokud se neco ukoncit neda, zautomatizujte si to (pravidelny prikaz), nebo nekoho instruujte, aby veci vyrizoval za vas. Presmerujte vsechny na adresu pribuzne osoby, aby vam nechodili, treba dulezite dopisy na starou adresu. Nemam to vyzkousena, ale existuje institut "universalni plne moci", ktera opravnuje drzitele teto plne moci k plnemu pravnimu zastupovani cloveka. Pokud tedy nekomu opravdu duverujete, muzete mu tuto plnou moc dat a on pak za vas muze vyrizovat vsechny nalezitosti v Cechach.
Jeste jedna vec me pred odchodem napada - kreditka. Pokud mate, nebo mate moznost si ji obstarat, tak do ni urcite jdete. V Anglii je dobre mit kreditni kartu (mineno opravdovou kreditku, nebo debitni kartu, nebo tak neco!) a muze se vam hodit na mnoha mistech - krome toho je dobra rezerva penez na pripad nouze...
Sezente si letenku - da se jet autobusem, ale to neni dobry napad. Autobus jede 18 hodin a zacinat novy zivot naprosto rozlamany po narocne ceste je opravdu jen pro drsne povahy. Letenku si sezente alespon 2 mesice predem, je to levnejsi. Docela dobry napad je si objednat i zpatecni letenku z Londyna do Cech a zpet. Muzete si tak dovezt dalsi veci (ja tomu rikal druha vlna) a v pripade, ze by vsechno zkrachovalo, mate jistotu, ze se v pohode vratite do Cech.
Zabookujte si hostel (treba na hostels.com, nebo hostelworld.com, pro Londyn doporucuju St. Christophers)- prvni ubytovani je problematicke. Bud uz v Anglii nekoho znate a budete zit u nej, nebo ne, pak doporucuji hostel. Samozrejme, muzete zkusit se s nekym domluvit na roomsharu z Cech, ale je to blaznovstvi - naprosto tak netusite, do ceho jdete. Opravdu, hostel je dobry zacatek.
Balte si jen nejdulezetijsi veci. Mejte na pameti, ze do letadla dostanete jen 20 Kg. Take si uvedomte, ze s bagazi budete muset csestovat mestskou dopravou - ta je sice vstricnejsi k osobam stehujicim velke naklady, ale zase je tu min jezdicich schodu a v metru se hodne prelejza hezky po svych (to je varovani pro majitele lodnich kufru :-))
Nasetrete si dostatek penez. Bez obalu - tisic liber na osobu je minimum ! Cokoliv min je risk. Penize si vymente predem pokud mozne nekde s dobrym kurzem. penize si rozdelte, nikdy je nedavejte na jedno misto vsechny, kdyby doslo k nejhorsimu a neco se ztratilo. Proc tolik - no pocitejete se mnou - prvni mesic ubytovani - £250 + £250 deposit, doprava £100, komunikace £50 (telefonovani, internet), jidlo apod. £200 - to mate hned £850. Krome toho, neverte moc tomu, ze vyplata se plati tydne. Tydne se plati jen podradne prace - kvalifikovani zamestnanci maji vyplatu mesicni. Tak se pripravte i tuto eventualitu!
Sepiste si dokonaly zivotopis. Nechejte si ho zkontrolovat od co nejvice lidi, pokud mozno i rodilych Anglanu. Delejte anglicky zivotopis, strukturovany (nekdy take receny resumu). Zivotopis si vytisknete mnohokrat - nikdy nevite, kolik kopii budete potrebovat. To ze nemate anglickou adresu a anglicke cislo vas nesmi znervoznit. Kontakty doplnite az v Anglii. Sezente si reference a referenty. Staci kdyz napisou par radek lamanou anglictinou, ze vas znaji a jsou s vami spokojeny. Krome toho musi byt pripraveni na pozadani toto zoopakovat do telefonu, nebo mailu.
Tesne pred odjezdem se zaregistrujte na co nejvice pracovnich strankach. Az dorazite, zacnou cas kontaktovat agentury, budte na to pripraveny ! Telefon v pohotovosti.
Kupte si redukce na zasuvky - muzete az v Anglii, alespon jednu byste mit meli - s rozdvojkou.
Tesne po prijezdu:
Prepokladam, ze jste uspesne pristali, s bagazi nebyly problemy a z letiste jste se dopravili do centra Londyna. Ted nejspis stojite na nadrazi, vsude divny lidi, mluvi prevazne anglicky atd.
Z kraje je potreba potreba si sehnat mapu. AZ London je jasna volba a da se sehnat na kazdem rohu, nebo v automatech. Bez vahani kupte. Nasledne je potreba se dopravovat. Jelikoz naprosto netusite kdy a kam budete cestovat, tak kaslete na setreni a kupte si tydenni travel kartu na dve/tri zony + nejaky cash k tomu. Proste chtejte Oyster kartu. Staci si zajit k okenku na zastavce metra (prepokladam prijezd na Victoria/Liverpool street/Baker Street) a pozadat o vydani. Vyplnite tupy formular (kde se cekaji anglicke udajte piste ceske, telefon preskocte), nebo bez formulare na tyden. Zaplatite a jdete - jdete si vyzvednout mapu metra. Zdarma v kazde zastavce v neomezenem mnozstvi! Pak uz staci projit turniketema (provest tzv. touch-in) a smerovat se. Kazda lajna jezdi nejakym smerem. Najdete si smer (sever, vychod, jih, zapad) ktery potrebujete a jedte. Bohuzel popisovat jak funguje Londynske metro je slozite a hlavne na to prijdete sami rychle (ti co na to neprisli se muzou podivat na muj clanek o doprave v Londyne). Upalujte rychle do hostelu (i kdyz upalovat s bagazi je slozite). Ubytujte se a relaxujte. Urcite toho mate dost. Doporucuji vyrazit v patek - mate pak vikend na aklimatizaci. Jeste nez upadnete do spanku spravedlivych doporucuji koupi SIM karty. Daji se koupit skoro vsude. Samozrejme ze si neporidite pausal, ale PAYG - tedy preplacenku. Jakou sit si vyberete vam neporadim - vsechno ma sve vyhody a nevyhody. Pokud by snad nekdo opravdu nalehal, tak osobne mam O2 simku s aktivovanou sluzbou levnych hovoru do zahranici a jsem maximalne spokojeny.
Druhy den:
Stravili jste svoji prvni noc v Londyne. Celkem sila ... Ovsem v hostelu nemuzete zustat dlouho - je to neprakticke a vlastne i drahe. Proto si najdete nejakou internetovou kavarnu a hledejte si ubytovani. Nejlepsi stranky jsou jasne www.gumtree.com. Sepiste si bydleni, co vas zajima a jdete telefonovat (a uzivejte si super anglictiny, kterou vas urcite nikdo neucil :-)) Pak uz jen jezdete a vybirejte. Je naprosto normalni, ze si bydleni sezenete za jeden den. Lidi tu normalne v sobotu funguji, tudiz zadny problem sehnat ubytovani i o vikendu.
Jen co mate ubytovani aktualizujte sve osobni informace. Mejte na pameti, ze vas agentury budou shanet pres telefon - takze telefon pripraveny. Nebojte se anglictiny a telefonovani. Agenti vetsinou vsechno odkecaji za vas. Mail a jine formy komunikace nemaji cenu - nesnazte se tomu uniknout :-) Zvedejte peclive vsechny telefony a budte v klidu. Snazte se dohodnout si interview. Pripravte se, ze za a) budou vam volat lidi, ktery budou zkoumat, coze to vlastne delate a na co byste jim mohli byt dobry (takze jim odrikate svuj pribeh a hlavne jim odrikate co umite a co chcete delat) b)budou vam volat lidi, kteri se snazi narychlo sehnat nekoho na interview (to je vlastne dobre!) c) budou vam volat lidi, co se vas budou chtit udat na speky (napr. prace za malo, nekde hodne daleko) . Budte pravdomluvny a mejte jasno v tom, co chcete delat! Zadny frajerinky, ale ani prehnana pokora. Prvni krok je zajistit si interview. Je jedno jake, zpocatku se musite otrkat a zjistit, ajk to tu chodi. Tudiz jakekoliv interview je super, minimalne si pokecate. Po interview byste meli dostat zpetnou vazbu. Tedy bud odmitnuti (je slusnost rict proc), nebo nabidku. Lepe receno, nabidku nabidky. Prvne totiz musite souhlasit, ze vubec chcete nabidku dostat, jelikoz spolecnosti (mejte napameti, ze i spolecnosti jsou rekneme jesitny) nechteji davat nabidku nekomu, kdo ji nechce prijmout. O nabidce se licituje - snazte se zvyzovat cenu, nebo si sehant nejaky bonus navic, je to bezne. Kdyz mate nabidku, mate vyhrano. Uz se jen pripravte na prvni den v praci a uzivejte si. Ti, co chteji hledat jinou praci (mene kvalifikovanou, docasnou atd.) muzou zkusit jako dobry vychozi bod tyto stranky.
To je pro zacatek vsechno - jeste si muzete zaridit bankovni ucet, ale jinak se vsechno odviji od prace - takze priorita je jasna. Mozna jste se uz nechali znervoznit tim, ze je potreba mit NINo (National Insurance Number) a registraci na Home Office (WRS Workers registration scheme). Takze, ano, musite ji mit, ale da se zaridit az sezenete praci - to ze nemate NINo a WRS neni duvod k tomu, abyste nedostali praci! NINo muzete dostat i bez prace (mineno bez nutnosti mit praci), WRS nikoliv.
Ceho se vyvarovat:
Rozhodne alkoholu a cigaret. Oboje je drahe a oboje je navykove. Mozna vas budou novy kamaradi z flatsharu lakat apod. nenechet se zvyklat. Uvedomte si, ze oni uz maji pravidelny prijem a vy ne! Poradne oslavit muzete treba prvni vyplatu :-) Otazka co s volnym casem - cestujte. V Londyne je hromada volnych muzei - staci si vybrat. Velmi dobre jidlo se da sehnat na Camden town Lock market - od 1730 maji za libru porce jak **** :-) Poznavejte Londyn a jeho rozmanitosti.
Kdy prijit: to je strategicke rozhodnuti. Co se tyce dne v tydnu, doporucil bych patek/ctvrtek a hledat praci od pondelka. Co se tyce mesice v roce, tak jsou tu dva velke sezoni vykyvy v pracovni nabidce - jeden je duben, kveten, pocatek cervna, druhy je konec zari, rijen, zacatek listopadu. To je idelani cas. Nechodte tesne pred koncem roku a o prazdninach.
Bank account:
Zadny problem - navstivte pobocku HSBC s pasem a reknete, ze chcete Passport account. Nenechte se odradit, nekde po vas budou chtit dalsi potvrzeni, pro tyto pripady je odkazte na jejich stranky. Nekdy je lepsi primo se zaregistrovat na strankach HSBC (tlacitko "Apply no"), tim si usetrite radu problemu. Samotne vyrizeni je proste - za 15 minut mate ucet otevreny. Jen pamatujte, ze do 14 dni je potreba na nej vlozit minimalne £5, aby bylo z ceho strhnout poplatky. Stejne tak vam domu prijde dopis, ze si mate dojit pro kartu a PIN. Pokud neprijde, skocte si na pobocku, kde vam ucet zalozili a primo se jich zeptejte. Jinak pokud mate radi obstrukce, zkuste jine banky, ale pripravte si minimalne proof of address, nejlepe vsak vyplatni pasky, contract, letter from employer a prooof of address (nejlepe dva). Toto se v posledni dobe zlepsuje, banky reaguji na prival lidi bez proof of adress, kteri nechteji overdraft accounts - takze se da i jinam. Pokud vim, HSBC je stale nejvstricnejsi.
Prvni den v praci:
Nez nastoupite do prace, bude potreba vyplnit nejake papiry (proste paper work). V zasade po vas budou chtit vase nacionalie (jmeno, adresa, kopie pasu, cislo uctu - to musite mit ! Jinak jsou desne, desne problemy. Pokud jste si ucet nevyridili, dejte ucet kamarada, kolegy a mazejte si ho zaridit). Horsi bude, ze po vas budou chtit WRS a NINo. Ty zatim nemate. Ale hlavne, ty zatim ani nepotrebujete! Domluvte se s firmou, ze oboje dodate pozdeji. Take po vas budou chtit formular P45 - nemate, je to vase prvni prace v Anglii. No problem P46 to resi. Okamzite kontaktujte HR a chtejte letter from employer - alespon tri :-) Jak si zpracovat NINo a WRS je popsano nize.
Home office - step by step:
stahnout a vyplnit formular (formulare jsou napravo)
dodat dve podepsane fotografie
dodat proof of identity (nejlepe obcanku, ta je postradatelna)
vlozit cislo bankovni karty - ostatni formy platby jsou zdlouhave
Zajit na nejblizsi Post office a koupit si obalku. Obalku popsat (vcetne zpatecni adresy) a poslat nejlepe jako recorded delivery (staci i special delivery)
Cekat (je mozno si pres net overit, ze zasilka byla dorucena)
Pak prijde potvrzeni o platbe (mozno overit v bance, ze si HO strhlo penize)
Nasledne prijde obcanka.
Do mesice pak prijde dopis, slavnostne potvrzujici, ze jste radne zaregistrovany. Soucasti dopisu je i ustrizek s vasi fotkou, slouzici jako doklad o legalnosti vaseho zamestnani pro daneho zamestnavatele. Pamatujte, ze prvni registrace je zpoplatnena, dalsi registrace je uz zdarma (pri zmene zamestnavatele). Pokud jeden rok kontinuelne pracujete v Anglii dostavate tzv. rights of free movement tzn. muzete pracovat pro koho chcete a zadne dalsi registrovani uz neni potreba. Mejte na pameti, ze je potreba opravdu posilat registrace pri kazde zmene zamestnavatele. Jinak se vystavujete nebezpeci, ze nebudete moct dostat EEA1.
Celkove je potreba pripomenout, ze vyhybani se povinnostem se nevyplaci. Opravdu toho neni mnoho, co musi clovek udelat a pokud se na to vykaslete, muze se vam to seredne vymstit (napr. nebudete dostavat poradny duchod, budete muset doplacet za nemocenske pojisteni atd. atd.).
Stejne tak si schovavejte jakekoliv dokumenty (hlavne vyplatni pasky, kontrakty apod.) - urcite se vam budou hodit! V Anglii si na to kazdy potrpi - tim ze tu neni jednotna legislativa tak nikdy nevite, co bude kdo potrebovat k overeni ceho :-) Obecne plati, ze nejvetsi vahu maji veci typu dopis od zamestnavatele, vyplatni pasky a kontrakty (jakehokoliv druhu - prace, byt). Stejne tak si shromazdujte reference (byt, zamestnani). Takze nez od nekud odejdete, nechejte si napsat, ze jste tam treba bydlel, a ze s vami byli spokojeni. To same v praci.
NINo
Informace jsou k nalezeni zde a jeste par rad k tomu:
Zjistit si tyto udaje:
Vlastni adresu (vcetne post code) a svoje telefonni cislo (to jen abyste zbytecne nezdrzovali, pokud si neco z toho nepamatujete)
jmeno, adresu spolecnosti (vcetne post code) kde delate + jmeno a telefon na kontaktni osobu (nejlepe HR osobu)
Datum prijezdu do Anglie
Datum nastupu do prace
naucit se spellovat :-)
Pokud mate tyto veci po ruce na papire, zavolejte na cislo NI linky a jak se vas budou ptat, vsechno to do nich hrnte. Urcite se budou ptat, jestli uz NINo nemate a jestli jste opravdu zamestnan - oboje potvrdit !
Nasledne se dozvite kdy a kde budete mit interview - oboje vam prijde postou. Stejne tak vam bude v rychlosti naznaceno, co vsechno budete muset dodat. Namatkou jmenuji:
Proof of identity (pas, obcanka, ridicak)
Proof of address (dle slov agenta: cokoliv uredniho s vasim jmenem a adresou) - bank statement, utility bill
Contract
Posledni vyplatni pasky.
Trpelivost - bude to trvat 30 minut.
Jinak samotny telefonat je v pohode, volal jsem dvakrat a vzdy se mnou mluvil nekdo s naprosto dokonalou anglictinou, vyslovnost jak z pohadky, mily, ochotny otazku zopakovat atd. Cely telefonat je spis o spellovani nalezitosti a trva cca. 10 minut.
V dopise se dozvite vsechny dalsi nalezitosti - tedy presne misto a cas a hlavne, kompletni seznam toho, co je potreba donest (tento seznam je pro kazdeho jiny-nelze obecne rict, co vsechno po vas budou chtit). Proti slibovanemu se navic objevila polozka dopis od zamestnavatele (neni problem, stejne uz urcite mate jeden pro WRS).
Ve stanoveny cas se dostavte na urad. Pokud mozno jeste o neco driv. Uvedte se a zachvilku se s vama da do prace urednik. Jeho ulohou je overit a vyplnit formular - samotna procedura (kdyz jde vsechno dobre) je kolem 15 minut. Vetsinu casu bude urednik vyplnovat formular a sem tam se vas zepta na neco doplnujiciho. Hlavni vec, kterou je treba overit je tedy to, ze jste opravdu zamestnan a opravdu mate bydliste v Anglii - ostatni veci jsou podruzne. Proto se ujistete, ze mate vyplatni pasky a proof of address. Jen upozornuju, ze po me sla na radu slecna, co mela jako proof of address dopis od matky z Polska - tak na to pozor, byla hned vypoklonkovana. Proof of adress zasadne utility bill, bank statement apod. Pokud totiz urednik nebude schopen overit, ze mate pravo na NINo, tak zacinate kolecko znova - volate si pro pohovor apod. tzn. cista ztrata casu dva mesice.
Po pohovoru dostanete potvrzeni, ze jste pozadali o NINo a prislib, ze do 8 tydnu byste meli dostat vyrozumeni. Stejne tak dostane zpatky originaly vsech dokumentu. Pak uz zbyva jen cekat - az budete opravdovym Anglicanem.
V okamziku, kdy vam prijde NINo je zcela vyhrano. Staci ho jen dat HR oddeleni a tesit se z toho, ze jste zcela naturalizovany (nekdo radosti i denaturalizovany). Jen jeste za par tydnu prijde karticka s NINem + instrukce, co delat pri prestehovani, ztrate a upozorneni, ze karticka neni proof of identity, nebo proof of address.
Pojisteni:
Kdyz mate NINO je mozne pozdat o kartu pojistence. V zasade nema valneho vyznamu - ona je tu vedena jako slevova karta na osetreni v cizine. Osetreni je v Aglii bezplatne pro vsechny, staci se prihlasit u doktora, dodat proof of address (tzn. dokazat, je jste UK resident) a je to v pohode. Ceskou karticku je nutne odeslat do Cech zpet sve pojistovne spolu s dukazem, ze odvadite pojisteni v Anglii (tedy vyplatni paska).

clanek byl aktualizovan 01/08/2008

Tarragona - zimni cesta za spanelskym slunickem...

2007-01-27T12:45:00.000-08:00

Neda se tomu rikat dovolena, byl to v podstate jen takovy kratsi vylet, co jsme podnikli do Tarragony... jen si behem te dlouhe a posmourne zimy trochu uzit slunicka a hajdy zpatky do pohadky... do Londyna... =)

Kliknutim na obrazek se otevre cela galerie, fotky jsou okomentovane =)

Tarragona, Spain

Erika

Paris

2007-01-14T13:40:00.000-08:00

Cestu eurostarem do Paříže mi Ondrásek nadělil jako vánoční dárek.
Strávili jsme tam dva krásné prosluněné dny a plnými doušky nasávali tu všudypřítomnou příjemně ležérní francouzskou atmosféru...
Chcete-li se pokochat s námi, vstupte do naší galerie... =)

Paris (14.1.2007)

Erika

Borough Market

2007-01-02T10:19:00.000-08:00

Tak tohle je naprostá bomba! Prostě přijdete a ochutnáváte a ochutnáváte a ochutnáváte.... a ochutnáváte.... =) ... Čokoládičky, sýry, masíčka, mořské potvory, olivy, jogurty, pečivo sladké, pečivo slané, chlebíky, zákusky a další nepřeberné množství různých cizokrajných pochutin, jejichž názvy jsem ani nepobrala...

Borough market

No, udělala jsem vám chutě? =)
Erika
PS. Pro úplnost dodávám, že tento market funguje každou sobotu a naleznete ho od London Bridge co by kamenem dohodil.

Šikovní holoubci =)

2007-01-01T12:02:00.000-08:00

Tato fotka je ze stanice metra South Kensington a jak je vidět, holubi tenhle čtverec plný kamení, vajglů a dalších svinstvíček zkrátka milují a žádná síť je nezastaví...

... šikovní holoubci.... =)
Erika

Další vánoční stromeček

2006-12-24T16:17:00.000-08:00

........ asi tu založím samostatnou sekci pro vánoční stromečky =)
Tak tenhle je dokonce živý! Koupili jsme ho v květináčku s popiskem, že si ho máme na jaře zasadit do země a že nám vyroste....... bohužel i přes naši obětavou péči se nám jej nepodařilo udržet při životě déle než pár týdnů.... =( Inu, budeme si muset o příštích vánocích koupit nový......

Ale byl hezký, že? xxxx Erika xxxx

Sněhulák

2006-12-18T11:44:00.000-08:00

Že nám tu nepadá sníh, z toho my si těžkou hlavu neděláme a postavíme si sněhuláka třeba ..... ze žárovek...

... tenhle drobeček měřil snad dvacet metrů a "uplácali" ho před shopping centrem O2 na Finchley Road. A prý je při tom ani nezábly ruce... =)
Erika

Greenwich

2006-12-10T07:44:00.000-08:00

Jak je známo, Greenwichem prochází nultý poledník. A podle něj se orientují všechny ostatní poledníky světa. A jelikož od Greenwiche bydlíme co by dvakrát kamenem dohodil, vydali jsme se to tam obhlédnout.... Nebyli-li jste tam, obhlédněte alespoň naše fotky... =)

Greenwich - Zero Meridian

Papa, Erika...
PS. Sbíhaly se vám sliny? =D
.

St. James Park

2006-12-08T10:05:00.000-08:00

Další z hezkých parků v Londýně. Vyznačuje se především krásným velkým jezerem a obrovským množstvím všemožného vodního ptactva, jenž ho obývají.
Například pelikáni jsou zde velmi přátelští, přítulní a hraví... =)

St. James Park

No řekněte, nechtěli byste ho domů? =)
Erika

Brighton

2006-12-05T14:41:00.000-08:00

Celodenní výlet jsme zase podnikli my cestovatelé. A kam jsme vyrazili? Do Brightonu, města na jižním pobřeží Anglie, známého především svým zábavným parkem visutým do moře a spooooustou hotelů pro letní mořechtivé turisty...

Já už jsem v Brightonu jednou byla, ještě za mé první slavné anabáze do Anglie, moc se mi tam tehdy líbilo, a tak jsem nedala jinak, než že to musí Ondřejíček také vidět... =)

Bohužel tomuto městu, vyloženě stavěnému pro léto, trochu ubralo na působnosti, že byla zima, no ale i tak...

Brighton

Tak co, líbi se vám zimní Brighton? Jestli ne, těšte se, že tam možná pojedeme i v létě a potom to snad bude lepší... =) Papa, Erika

Acton - fabrika

2006-11-28T16:27:00.000-08:00

Tak v této šílené fabrice v Actonu jsem během svého prvního pobytu v Anglii prcovala. Sice jen chviličku, ale bohatě mi to stačilo! =) Stála jsem tam u pásu a přikrývala takovými průhlednými bazmeky holící strojky, které jeli po pásu, brrrrr... Těmi růžovými vraty se vcházelo dovnitř. A už ani nevím, jak se ta firma jmenovala...

Erika

Lewisham shopping centre - vánoční výzdoba

2006-11-26T11:16:00.000-08:00

... U nás se o vánocích staví betlémy s Ježíškem, v Lewishamu mají toto...

Necháte se inspirovat? =D Erika

Little Venice

2006-11-25T14:41:00.000-08:00

... neboli česky "malé Benátky", to je oblast mezi Paddingtonem a Warwick Avenue, která připomíná Benátky umělým vodním kanálem, na němž kotví spousta houseboatů, letních to bytů dobrodruhů a vodomilců.
Kousíček odtud bydlel dědoušek, u nějž jsem pracovala, a ten právě do těch míst rád chodíval na procházky - odtud pramení moje povědomí o těchto končinách....
Ten den, kdy jsem tam vzala Ondráska, zrovna poprchávalo a bylo dost pošmourno, takže to na těch fotkách tak nevyzní, ale jinak je to tam opravdu hodně hezký... =)

Little Venice

... tak, už můžete sklapnout deštníky... =)
Erika

Speakers Corner

2006-10-30T16:57:00.000-08:00

..... takový plácek na kraji Hyde Parku, kam si zkrátka můžete přinést stoličku, na tu se postavit a hovořit. Pokud budete alespoň trochu zajímaví, věciznalí, strhující, vtipní, šílení, nebo alespoň nějak bláznivě vymódění, zkrátka ne úplně nudní, své posluchače si jistě najdete...

20/10/2008: par poznamek ke Speakers corner (aneb odpovedi na nepolozene dotazy)
Speakers corner je velmi zajimava vec - je to proste demokracie a svoboda slova par excellence. Ne ze by jinde v Anglii svoboda slova nebyla, ale je to misto, kde se lidi schazi diskutovat, debatovat, probirat svoje nazory a argumantovat nad nazory jinych lidi. Vzdycky v sobotu a v nedeli odpoledne je tam rusno a stoji za to se tam podivat, prohodit s nekym slovo. V Cechach se tak nejak traduje, ze na Hyde park plati zvlastni zakon, ale neni to pravda - clovek se tam musi ridit stejnymi zakony jako jinde, jen tradicne tam nechodi policie, takze je to takove svobodnejsi. Je to velmi zajimavy zazitek, pokazde, kdyz tam clovek prijde. Posledni dobou se tam nejvic probira islam a krestanstvi, ale i tak to stoji za to :-))

Speakers Corner - Hyde Park

Erika

Noční Stepney Green

2006-10-29T08:54:00.000-08:00

Baker Street

2006-10-25T09:53:00.000-07:00

Baker Street, ulice, jejíž jméno proslavil její nevýznamnější obyvatel, věhlasný detektiv Sherlock Holmes.
Pořídili jsme pár hezkých nočních obrázků, tak se můžete kouknout =)
Denní přibydou časem...

Nocni Baker Street

xx Erika xx